29 ICm 570/2012
Číslo jednací: 29 ICm 570/2012 KSBR 29 INS 9034/2011-C2-14

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Vlastou Bruknerovou v insolvenční věci dlužníka: MANEX & Co a.s., 691 08 Bořetice 445, IČO 26291231, práv. zast.: Mgr. Petrem Houžvičkou, advokátem, AK Břeclav, Jana Palacha 121/8, o žalobě žalobce: HIWIN s.r.o., se sídlem Kaštanová 34, 620 00 Brno, IČO 26270722, právně zast.: JUDr. Martinem Pavelkou, advokátem, 602 00 Brno, Kalvodova 88/1, proti žalovanému: 1) JUDr. Tomáš Truschinger, advokát, 602 00 Brno, Bašty 413/2, insolvenční správce, 2) MANEX & Co, a.s., 691 08 Bořetice 445, IČO: 26291231, práv. zast.: Mgr. Petrem Houžvičkou, advokátem, AK Břeclav, Jana Palacha 121/8

o určení pravosti pohledávky ve výši 282.589,25 Kč

takto:

I. Žaloba, že žalobce má za dlužníkem MANEX & Co, a.s., se sídlem Bořetice 445, PSČ 691 08, IČO 26291231, pohledávku ve výši 282.589,25 Kč, přihlášenou do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Brně, č.j. KSBR 29 INS 9034/2011, s e z a m í t á .

II. Žalobce je povinen žalovanému č. 2) uhradit náklady řízení ve výši 56.385,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaného č. 2).

III. Po právní moci tohoto rozsudku bude žalobci vrácena část soudního poplatku ve výši 1.800,00 Kč.

Odůvodnění:

Žalobce tvrdí, že na základě objednávky dlužníka č. MNO2110016 ze dne 7.1.2011 a potvrzení objednávky žalobcem ze dne 17.1.2011 byla mezi dlužníkem jako kupujícím a

žalobcem jako prodávajícím uzavřena kupní smlouva, předmětem kupní smlouvy byla lineární technika: 2 ks LMH1LS27-1-500-D1B-lineární osa s jedním jezdcem 1 ks LMH1LS27-1-700-D1B-lineární osa s jedním jezdcem 3 ks LMH1LS23-1-300-D1B-lineární osa s jedním jezdcem 3 ks LMH1LS13-1-180-D1B-lineární osa s jedním jezdcem 3 ks TMS07-A00-rotační osa -lineární osy s jedním jezdcem byly objednány (kupní smlouvy se subdodavateli) u společnosti AROJA s.r.o. v celkové ceně 638.545,-Kč bez DPH (tj. 766.254,-Kč s DPH), kupní smlouva byla uzavřena dne 17.1.2011 -rotační osy byly zakoupeny na základě kupní smlouvy uzavřené dne 19.11.2011 se společnosti HIWIN GmbH (kupní cena převedena na Kč celkem 93.477,30 Kč) -mezi žalobcem a spol. KRIOS, s r.o., byla uzavřena smlouva o dílo, jejíž předmětem byly konstrukční práce vztahující se ke zboží objednanému dlužníkem jako celku v částce 36.000,-Kč bez DPH, konstrukční práce byly uhrazeny dne 14.7.2011 -dne 3.3.2011 dlužník-společnost MANEX telefonicky oznámila žalobci, že odstupuje od smlouvy z důvodu, že jeho odběratel nesouhlasí s podmínkami obchodu a dlužník tak nebude moci zboží odebrat -dne 23.3.2012 své odstoupení od smlouvy potvrdil žalobkyni e-mailem -žalobce dne 19.4.2012 od smlouvy odstoupil, odstoupení bylo doručeno druhé straně dne 2.5.2012 -žalobce pozastavil práce a subdodávky na předmětu kupní smlouvy -ke dni odstoupení od smlouvy žalobce koupil-provedl práce-3 ks rotační osy, 6 ks lineární osy, konstrukční práce -žalobci se podařilo zpeněžit 2 ks rotační osa, 2 ks lineární osa a požaduje náhradu škody ve výši 282.589,25 Kč (v původním návrhu uplatňoval nárok 439.440,25 Kč) -škodu žalobce vyčíslil jako skutečnou škodu-cenu nakoupených součástí od subdodavatelů, konstrukční práce a ušlý zisk-rozdíl nákupní ceny od subdodavatelů a prodejní ceny pro společnost MANEX ponížený o cenu konstrukčních prací -k úhradě škody byl dlužník vyzván přípisem ze dne 19.4.2011, doručeným dne 2.5.2011.

Žalovaný č. 2, MANEX se žalobě brání,

-tvrdí, že pro vznik odpovědnosti za škodu je nutné, aby povinný tuto škodu mohl předvídat (§ 379 ObchZ) -žalovaný nepředpokládal, že zboží není v dispozici žalobce, a že bude nakoupeno u subdodavatelů a dále upravováno, to z nabídky ze dne 6.1.2011 a objednávky ze dne 7.1.2011 nevyplývá -žalovaný měl za to, že se jedná o standardní zboží nacházející se v dispozici žalobce, které nabízí zákazníkům -žalovaný předpokládal, že žalobce bude moci zboží nabídnout jiným zákazníkům, pokud by žalovaný předpokládal, že zboží bude vyráběno a dodáváno třetí osobou, obrátil by se přímo na tuto osobu, neboť jak vyplývá ze žaloby, úspora pro žalovaného by byla značná -žalovaný nemohl předpokládat, že žalobce pouze zprostředkovává prodej zboží vyrobeného jiným subjektem, neboť vzhledem k povaze smlouvy-tedy smlouvy kupní, by toto zboží by měl dle své nabídky aktuálních zásob prodat přímo žalobce

-dle žalovaného je obtížné stanovit výši škody, neboť z tvrzení žalobce nelze rozeznat proč a jaké zboží mělo být upotřebeno a proč nebylo upotřebeno a jak uvedené souvisí se žalovaným, proč je vyčíslována škoda v konstrukčních pracích, které žalovaným objednány nebyly -nepochopitelný je požadavek žalobce na náhradu zisku u zboží, které má žalobce ve své dispozici jako prodávající a může je upotřebit -uvedené by v konečném důsledku znamenalo, že žalobce bude požadovat ušlý zisk za zboží, které následně zpeněží, čímž žalovaného poškodí -dle žalovaného žalobce neprokázal oprávněnost svého nároku ani jeho výši.

Žalovaný insolvenční správce tvrdí

-na základě předložených listin není jasný obsah kupní smlouvy, zejména nejsou dohodnuty jednotlivé podmínky fungování smluvního vztahu -není zřejmé, zda dlužník předpokládal, že prodávající bude dílčí komponenty objednávat u třetích osob -je otázka, zda žalobce mohl komponenty zpeněžit jinak -není zřejmé, zda existuje příčinná souvislost mezi vznikem škody a jednáním dlužníka -není zřejmé, zda nenastal některý ze zákonem předpokládaných liberačních důvodů či jiných okolností vylučujících odpovědnost za škodu -žalobce by musel prokázat, že materiál a služby sloužily k realizaci zakázky žalovaného a že se mu nepodařilo objednané komponenty dále zpeněžit

K obraně žalovaných žalobce tvrdí, že

-kupní smlouva má všechny náležitosti, byly označeny smluvní strany, kupní cena, předmět koupě -od kupní smlouvy lze odstoupit pouze ze zákonných důvodů nebo v případě sjednání možnosti odstoupení ve smlouvě (sjednáno nebylo) -žalobce odstoupil od smlouvy z důvodu neplnění povinností žalovaného (sdělil, že zboží neodebere) -storno objednávky ze strany žalovaného nemá právní účinky -žalobce poukazuje na skutečnost, že reagoval na oznámení žalovaného o tom, že zboží nemusí být odebráno tak, že pozastavil dodávky svých subdodavatelů-ač takto reagovat nemusel (postup dle ust. § 384 ObchZ) -v nabídce žalobce je uvedeno, že v ceně zboží je zahrnuto clo a doprava zboží do sídla žalobce, argument žalovaného, že nemohl předpokládat objednaní zboží od subdodavatelů je účelové -žalobci se podařilo zpeněžit 2 ks LMV1LS13-1-180-D1B lineární osa s jedním jezdcem-bere žalobu co do částky 156.851,-Kč zpět (požaduje náhradu škody ve výši 282.589,25 Kč)

Unesením ze dne 29.11.2012 bylo řízení zastaveno v rozsahu 156.851,-Kč. Předmětem řízení je částka 282.589,25 Kč.

Podáním doručeným soud dne 11.12.2012 žalovaný MANEX&Co a.s. navrhuje zamítnutí žaloby, neboť se jedná o pohledávku která nevznikla. Žalovaný č. 2 tvrdí, že upozornění společnosti MANEX vůči žalobci že nebude moci odebrat zboží se jedná o akt prevence před vznikem škody. Žalobce měl dle žalovaného č. 2 zajistit a provést příslušná opatření tak, aby vznik škody vyloučil podle ust. § 384 odst. 1 Obch. zákoníku. Žalobce své povinnosti nedostál. S odkazem na ust. § 377 odst. 2 obchodního zákoníku je nutno dospět k závěru, že v případě takového oznámení nemá žalobce nárok na náhradu škody. Žalovaný Manex předpokládal, že se jedná o zcela běžné zboží, které žalobce dodává svým zákazníkům, které může prodat jinému zákazníkovi. Vzhledem k tomu, že má zboží žalobce nadále ve své moci a s tímto obchoduje, je otázkou zda žalobci vůbec škoda vzniknout mohla. Dle žalovaného č. 2 žalobci žádná škoda nevznikla a vzniknout nemohla. Z dalšího průběhu nakládání se zbožím vyplývá, že zboží je prodatelné a žalobce tak může dosáhnout předpokládaného zisku.

K vyjádření žalovaného č. 2 ze dne 11.12.2012 žalobce zdůrazňuje, že pokud se žalovaní, zejména žalovaný č. 2) brání tak, že žalobce měl reagovat na oznámení žalovaného č. 2, že zboží neodebere tak a měl povinnost zabránit vzniku škody, že zboží, které bylo předmětem smlouvy mělo být dodáno žalovanému do 15.3.2011 a pokud žalovaný oznámil 12 dní před tímto termínem dodání, že zboží neodebere, je zřejmé, že větší část zboží již musela být připravena, aby byl ze strany žalobce splněn termín dodání. Žalobce prokazatelně na toto telefonické sdělení žalovaného č. 2 reagoval tak že pozastavil další práce. Smlouva byla řádně uzavřena a bylo povinnosti žalovaného dostát svým závazkům a zboží odebrat. Je zřejmé, že žalobci musela vzniknout škoda a vzniku škody nemohl zabránit. Zboží bylo dodáváno od třetí osoby, v tom odkazuje žalobce na nabídku a objednávky, že cena je počítána s clem i dopravou. Pokud žalovaný uvádí, že by si byl schopen přímo od třetí osoby zajistit zboží levněji pokud by věděl, že je dodává nikoli žalobce, pak žalobce tvrdí, že ceny pro žalobce vychází z dlouhodobé spolupráce žalobce a jeho subdodavatelů a pouze jemu jsou poskytovány slevy za dlouhodobou spolupráci. Žalovaný č. 2, pokud by se obrátil přímo na tyto dodavatele, takovou cenu by nikdy nemohl získat. Žalobce tvrdí, že se nejednalo o běžné zboží, toto zboží bylo speciálně upravováno, jednalo se o specifickou míru obrábění a broušení, nejedná se o katalogové zboží, toto není prodejné bez dalších úprav. Právní zástupce navrhuje svědeckou výpověď pana Ing. Pavla Cacha, výkonného ředitele žalobce. Měl by se vyjádřit k provedeným úpravám, případně by předložil konkrétní výkresy a dokázat tím, co se přesně dělalo na výrobcích.

Žalovaný IS při jednání sdělil, že setrvává na obraně, náhrada škody a odpovědnost dlužníka předpokládá řádně vyčíslenou škodu, příčinnou souvislost mezi jednáním a vznikem škody. V dané věci se soud musí zabývat tím, zda došlo k porušení závazkového vztahu ze strany dlužníka. Vyčíslená škoda v daném případě je uplatňována z titulu skutečných škod, je vyčíslena jako kupní cena za zboží, kterou žalobce pro realizaci zakázky dle jeho tvrzení. Je ovšem třeba zdůraznit, že zboží je stále umístěno u žalobce, žalobce má ke zboží dispoziční oprávnění a s ohledem na jeho úkon odstoupení od smlouvy též vlastnické právo. Žalobce v řízení nepředložil žádný důkaz o tom, že by zboží bylo neupotřebitelné, neprodejné, bez hodnoty, vyjma čestného prohlášení žalobce.

Žalovaný IS má za to, že zboží musí mít nějakou hodnotu, např. hodnotu šrotu, i když je neprodejné. Celou kupní cenu za zboží nelze nárok na náhradu škody uplatňovat, i s ohledem na to, že žalobce po podání žalobního návrhu sám část strojního zařízení zpeněžil, tedy žalovaný má za to, že se jedná o prodejné zboží. Nelze tedy vzít za zjištěné a prokázané v tomto soudním řízení vyjádření žalobce o tom, že strojní zařízení jsou skutečně neprodejná. U škody vzniklé z titulu provedených konstrukčních prací žalobce nesdělil, proč tyto konstrukční práce nevykonal sám a zajišťoval je svými subdodavateli. Co se týká ušlého zisku, opět v návaznosti na uvedené, je nutno podotknout, že žalobce nedoložil, že došlo k likvidaci strojů a v daném případě lze tedy předpokládat, že tyto stroje žalobce dále zpeněží, je otázkou, zda toto nebude vyšší, než je cena, za kterou žalobce tyto stroje koupil. Pak by se výše nároku z titulu náhrady skutečné škody i ušlého zisku bezesporu snížila.

Po provedeném dokazování soud má za zjištěný skutkový stav -dne 6.1.2011 byla učiněna nabídka společností HIWIN -dne 7.1.2011 byla odeslána objednávka společností MANEX -dne 17.1.2011 bylo odesláno potvrzení objednávky -kupní smlouva vznikla dne 17.1.2011, smlouva obsahuje identifikaci smluvních stran, specifikaci předmětu koupě, kupní cenu, platební podmínky, dodací podmínku a informaci o tom, že kupní cena zahrnuje clo, obaly a dopravu zboží do HIWIN (smlouva obsahuje podstatné náležitosti dle § 409 Obch Z) -objednávka lineárních os u AROJA, cena 766.254,-Kč s DPH 638,5456,-bez DPH, identifikace zboží shodná s objednávkou MANEX -uhrazení objednávky AROJA 84.978,50 Kč platba na účet dne 21.2.2011 226.876,50 Kč faktura zaúčtováno dne 1.2.2011 144.898,-Kč započtení ze dne 8.2.2011-není patrní o započtení jakých pohledávek se jedná (zda na zakázku pro společnost MANEX) 129.887,80 Kč platba na účet dne 12.7.2011 -objednávka rotační osy (MANEX požadoval typ TMS07, od subdodavatele objednán typ TMS03) objednávka potvrzena 19.1.2011, uhrazeno dne 20.5.2011 a 26.5.2011 -faktura konstrukčních prací 36.000,-Kč bez DPH ze dne 30.6.2011, uhrazeno dne 14.7.2011 -telefonické odstoupení 3.3.2011 MANEX a oznámení, že závazek nebude splněn -termín odeslání 4.3.2011 -písemné odstoupení od smlouvy MANEX ze dne 23.3.2011 -písemné odstoupení od smlouvy HIWIN ze dne 19.4.2011.

Smlouva, tedy nabídka a objednávka, okolnosti odstoupení od smlouvy neobsahuje.

Telefonické oznámení společnosti MANEX nelze považovat za odstoupení od smlouvy, neopírá se o zákonný důvod, žalobce jako prodávající nebyl v době odstoupení v prodlení ani nebylo zjištěno, že by porušil jinak smluvní podmínky (proto se neuplatní § 348 ani 346 ObchZ). Odstoupit dle úsudku soudu nelze opřít ani o § 356 u důvodu zmaření účelu smlouvy, jelikož účel smlouvy nebyl v rámci kupní smlouvy vyjádřen. Nelze dle úsudku soudu aplikovat ani ust. § 352 odstoupení od smlouvy pro dodatečnou nemožnost plnění, splnit závazek je i nadále objektivně možné, za nemožnost splnit závazek nelze považovat skutečnost, že kupujícímu byl zrušen následující obchodní kontrakt (podnikatelské riziko). Nadto se jedná u žalovaného Manex o tvrzení, které nijak nedokládá.

Oznámení kupujícího lze kvalifikovat jako oznámení o tom, že svou povinnost převzít zboží nesplní-ust. § 348 odst. 2 ObchZ. Vykonat právo podle ust. § 344 ObchZ a v důsledku tohoto jednostranně přivodit zánik závazku může jen ten, komu toto právo svědčí. Nejsou-li obchodním zákoníkem nebo smlouvou dány podmínky pro odstoupení od smlouvy vůbec, anebo sice dány jsou, ale nesvědčí tomu, kdo se pokouší od smlouvy odstoupit, nebude mít projev o odstoupení žádných účinků. Ze zákona lze odstoupit z obecných důvodů-podstatné porušení smlouvy, nepodstatné porušení smlouvy, u kupní smlouvy pak prodlení, nároky z vad zboží (množství zboží, jakost zboží, vady faktické, vady právní), ustanovení o odstoupení na kupujícího nedopadá.

Prodávající dle úsudku soudu měl možnost odstoupit od smlouvy podle ust. § 348 odst. 2 ObchZ, kdy strana má možnost odstoupit od smlouvy v případě, že povinná strana prohlásí, že svou povinnost nesplní-prodávající učinil odstoupení dne 19.4.2011, druhé straně, tedy kupujícímu, bylo odstoupení od smlouvy doručeno dne 2.5.2011.

Podle ust. § 351 ObchZ odstoupením od smlouvy zanikají všechna práva a povinnosti stran ze smlouvy. Odstoupení od smlouvy se však nedotýká nároku na náhradu škody vzniklé porušením smlouvy. Kupující, tedy žalovaný oznámil žalobci jako prodávajícímu, že z jeho strany nebude odebráno zboží a nebude jím zaplacena cena (telefonické oznámení z 3.3.2011 a 23.3.2011) Dle úsudku soudu žalovaný Manex uzavřel kupní smlouvu, jejíž předmětem je zboží nabízené v katalogu a na webových stránkách žalobce (ověřeno soudem na internetu). Z listinných důkazů (nabídka, objednávka, potvrzení objednávky) nelze jednoznačně učinit závěr, že jde o zboží, které by mělo být speciálně upravené dle přání zákazníka, jedná se o zboží standardně nabízené. Je na prodávajícím, jakým způsobem zboží, které bylo předmětem kupní smlouvy obstará, tj. jestli jej má na skladu, zakoupí u subdodavatele, zakoupí u subdodavatele komponenty a vyrobí, či své zboží nějak upraví. Pokud má prodávající zboží ve standardní nabídce, neměl by být problém toto zboží dále upotřebit a bylo by v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, aby prodávající požadoval po kupujícím uhrazení kupní ceny a ušlý zisk a následně zboží opětovně prodal. Obchodní zákoník je postaven na rovnosti a smluvní volnosti stran, obsahuje pouze minimum kogentních ustanovení, strany mají širokou smluvní volnost v možnosti upravit svůj smluvní závazkový vztah,a měli by být schopni nést jistá rizika spojená s podnikáním, tyto rizika předvídat a jejich následky upravit ve smlouvě.

Pro uplatnění odpovědnosti za škodu podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, je třeba naplnění tří základních znaků, a to protiprávního jednání, škody a příčinné souvislosti mezi jednáním a vzniklou škodou. Škoda pak může být ve formě škody skutečné či ušlého zisku.

Za skutečnou škodu je možné považovat i marně vynaložené náklady urazené poškozeným již dříve v zájmu výkonu svých majetkových práv, jestliže v důsledku jednání škůdce možnost využívat tato práva poškozená strana ztratí. Žalobce s žalovaným 2) uzavřeli kupní smlouvu na dodávku lineární techniky a žalobce za účelem dodání zboží vynaložil finanční prostředky na koupi komponentů a zhotovení předmětu kupní smlouvy (část předmětu kupní smlouvy koupil jako hotový předmět od svého subdodavatele, část předmětu zhotovil z nakoupených komponentů). Následkem oznámení žalovaného o tom, že nadále nemá o plnění zájem, došlo ze strany žalobce k odstoupení od smlouvy. Dle tvrzení žalobce je pro něj nakoupený a částečně vyrobený materiál dle kupní smlouvy s žalovaným dále neupotřebitelný, čímž vznikla žalobci škoda. Na základě těchto tvrzení žalobce by bylo možné dospět k závěru, že je zde protiprávní jednání žalovaného a že vznikla škoda (v podobě škody skutečné, kdy žalobce za účelem zisku vynaložil náklady na dodání předmětu kupní smlouvy, v důsledku jednání žalovaného však došlo k odstoupení od kupní smlouvy a žalobce tak ztratil možnost dále využít své majetkové práva k zakoupeným komponentům, jelikož je již nelze dále prodat) a je zde příčinná souvislost mezi jednáním žalovaného a vznikem škody.

Žalobce však neprokázal, že v důsledku jednání žalovaného 2) ztratil možnost svá majetková práva k věci využívat, neprokázal, že komponenty objednané za účelem plnění smlouvy uzavřené s žalovaným jsou pro něj dále neupotřebitelné, nelze je zpeněžit a tedy získat zpět náklady vynaložené na jejich pořízení a dosáhnout zároveň i zisku z jejich prodeje. Žalobce tvrdí, že komponenty nelze dále zpeněžit, své tvrzení však nedokládá příslušnými důkazy. Nadto vzal žalobce žalobu částečně zpět z důvodu, že část zboží, které mělo být předmětem kupní smlouvy uzavřené s žalovaným následně zpeněžil. Z katalogu žalobce vyplývá, že zboží, které mělo být předmětem kupní smlouvy nabízí jako zboží obvyklé, soud má za to, že nejde tedy o zboží speciálně upravené na přání zákazníka, žalobce by tedy měl být schopen uvedené zboží dále zpeněžit na základě vlastní nabídky v katalogu. (Katalog dostupný na www stránkách žalobce, důkaz dle § 120 odst. 3 občanského soudního řádu, důkaz podporující tvrzení žalovaného 2).

Pokud žalobce navrhoval doplnit dokazování výpovědí výkonného ředitele žalobce, který měl vypovědět, že se zboží upravovalo podle požadavků žalovaného Manex, soud tento důkaz neprovedl, neboť usoudil, že pro zjištění skutečnosti, že žalobce s věcí může nakládat, (neboť přešla do jeho vlastnictví) výpověď o tom, že zboží bylo upravováno, není pro věc rozhodná. Pokud žalobce navrhoval aby bylo soudem ověřeno, že zboží určené pro žalovaného Manex se nachází u žalobce, soud tento důkaz neprovedl, neboť usoudil, že pro zjištění skutečnosti, že žalobce s věcí může nakládat (neboť přešla do jeho vlastnictví) zjištění, že zboží se nachází u žalobce, není pro věc rozhodné.

Nelze-li zjistit určitou skutkovou okolnost, jež je mezi účastníky sporná a pro rozhodnutí důležitá (tedy zda žalobce ztratil možnost s majetkem nakládat a tento je neprodejný), stíhá nepříznivý důsledek toho účastníka, který ohledně ní měl důkazní povinnost. U žaloby na náhradu škody nese důkazní břemeno ten, kdo se náhrady škody domáhá, není tedy povinen pouze tvrdit konkrétní skutečnosti, ale je povinen označit i důkazy k prokázání vlastních tvrzení (Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 1997, sp.zn. 2 Cdon 257/97). Žalobce k prokázání svých tvrzení nenavrhl rozhodné důkazy. Neprokázal tedy, že by zboží, které mělo být předmětem kupní smlouvy uzavřené mezi ním a žalovaným, bylo dále neprodejné a pro něj tedy neupotřebitelné, a neunesl tak důkazní břemeno. Nadto žalobce zpochybnil své tvrzení i učiněním svého procesního úkonu, a to zpětvzetím části žaloby proto, že se mu podařilo část zboží zpeněžit. Nelze tedy usoudit na skutečnost, že by žalobce nebyl schopen zpeněžit nakoupené komponenty a vznikla mu tak škoda (skutečná škoda v podobě toho, oč se jeho jmění zmenšilo po zakoupení zboží, či komponentů).

O nákladech řízení insolvenční soud rozhodl podle ustanovení § 163 IZ ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud přiznal na nákladech řízení částku 56.385,60 Kč, která je tvořena náhradou nákladů řízení vynaložených v řízení u soudu prvního stupně. Jedná se na straně žalovaného 2) o částku odpovídající nákladům právního zastoupení ve výši 44.590,-Kč (§ 3 odst. 1 a ust. § 16 vyhl. č. 484/2000 Sb.), paušály administrativních výdajů podle vyhl.č. 177/1996 Sb., tedy 4krát po 300,-Kč, a to za převzetí právního zastoupení a 2x vyjádření ve věci právního zástupce žalovaného a účast na jednání, cestovní výdaje 798,00 Kč, náhrada za promeškaný čas 400,-Kč. Soud žalovanému přiznal i 20% DPH tj. 9.397,60 Kč (§ 137 odst. 1 a 3 písm. a)o.s.ř.).

O vrácení soudního poplatku žalobci soud rozhodl ve výroku III., neboť dle ust. § 10 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění, soud vrátí zaplacený poplatek za řízení, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Řízení bylo zastaveno pro částku 156.851,-Kč před prvním jednáním.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

Krajský soud v Brně dne 12.12.2012

JUDr. Vlasta Bruknerová,v.r. soudce

Za správnost vyhotovení: Ing. Petra Dohnalová