29 ICm 466/2012
Číslo jednací: 29 ICm 466/2012 KSBR 29 INS 9034/2011-C1-11

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl soudcem JUDr. Vlastou Bruknerovou v právní věci žalobce: Česká exportní banka, a.s., 111 21 Praha 1, Vodičkova 34 č.p. 701, IČO 63078333, proti žalovanému: MANEX & Co a.s., 691 08 Bořetice 445, IČO 26291231 práv.zast.: Mgr. Petrem Houžvičkou, advokátem, AK Břeclav, Jana Palacha 121/8, v insolvenční věci dlužníka: MANEX & Co a.s., 691 08 Bořetice 445, IČO 26291231

o určení pořadí pohledávky ve výši 78.738,96 Kč

takto:

I. Určuje se, že žalobce má za dlužníkem MANEX & Co, a.s., se sídlem Bořetice 445, PSČ 691 08, IČO 26291231 zajištěnou pohledávku ve výši 78.738,96 Kč přihlášenou do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Brně, č.j. KSBR 29 INS 9034/2011.

II. Žalovaný je povinen žalobci uhradit náklady řízení ve výši 5.000,-Kč (soudní poplatek) do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobou ze dne 16.2.2012 se žalobce domáhá určení, že má za žalovaným dlužníkem, MANEX & Co, a.s. zajištěnou pohledávku ve výši 78.738,-Kč a že žalobci náleží právo na uspokojení ze zajištění, je zajištěným věřitelem ve smyslu schváleného reorganizačního plánu bude uspokojen v plné výši.

Žalobce tvrdí, že žalovaný popřel pořadí přihlášené pohledávky ve výši 78.738,-Kč na přezkumném jednání dne 30.1.2012.

Žalobce tvrdí, že se žalovaným uzavřel Smlouvu o úvěru na financování výroby pro vývoz č. 22073, Standardní podmínky pro poskytování úvěrů a financování výrobních úvěrů, úvěrů na financování výroby pro vývoz a bankovních záruk (dále jen Podmínky) a Smlouvu o zastavení pohledávek. Žalobce tvrdí, že v zástavní smlouvě k pohledávkám je zcela jasně článkem 2 odst. 2.1. (i) ujednáno, že zástavní právo je zřízeno vedle pohledávek na zaplacení jistiny a úroků i k pohledávkám a nákladům žalobce plynoucích z ujednání Smlouvy o úvěru zejm. čl. 3.2. písm. h), čl. 7 a Podmínek. (3.2. písm. c): Dlužník je povinen uhradit bance náklady podle čl. 13.1. písm. c) části I Podmínek, čl. 7 Smlouvy o úvěru. Dlužník je povinen zaplatit bance jednorázový poplatek za správu úvěru, Dlužník je povinen platit bance poplatek za rezervaci finančních zdrojů. Žalobce tvrdí, že z uvedeného zcela nepochybně vyplývá, že bylo zástavní právo podle zástavní smlouvy ze dne 10.3.2011 č. 22074 zřízeno i k zajištění jím přihlášené pohledávky a žalobce tedy má právo na uspokojení jeho pohledávky titulu zástavního práva. Smlouva o úvěru Podmínky Smlouva o zřízení zástavního práva.

Žalovaný se žalobě brání, tvrdí, že zástavní právo bylo zřízeno výhradně k zajištění jistiny úvěru. Jelikož ze strany žalobce úvěr poskytnut nebyl, znamená to, že nebyl naplněn smysl a účel vzájemného závazkového právního vztahu mezi stranami sporu, a není tak možno použít práva a povinnosti vyplývající z ustanovení zástavní smlouvy jak na samotnou jistinu úvěru, tak ani na případné další částky k tomu se pojící. Samotné ustanovení zástavní smlouvy je velmi vágní a neurčité a v neposlední řadě rovněž i nepřehledné, což sebou nese tu skutečnost, že žalovaný má za to, že tímto banketním odkazem na smlouvu žalobce neunesl svou povinnost důkazní a povinnost tvrzení a neprokázal tak svůj nárok. Uvedené ustanovení smlouvy o zastavení pohledávek pouze neurčitě odkazuje na ustanovení smlouvy o úvěru, přičemž uvedené odkazy rozhodně neodůvodňují oprávněnost pořadí přihlášené pohledávky a to i s odkazem na výše uvedené. Navíc je v předmětném ustanovení obsažen odkaz na Podmínky , které však nejsou součástí uvedené zástavní smlouvy a jejich použití tak není možné, neboť by to odporovalo smluvní volnosti stran. Žalovaný navrhuje, aby sou žalobu zamítl.

Soud má za zjištěné z přihlášky pohledávek do řízení čj. KSBR 29 INS 9034/2011, že žalobce přihlásil

1/ jako zajištěnou pohledávku ve výši 49.000,-Kč z titulu poplatku za rezervaci finančních zdrojů podle Smlouvy o úvěru na financování výroby pro vývoz č. 22073 ze dne 10.3.2011 a úrok z prodlení ve výši 10% p.a. za období od 26.3.2011 do 13.6.2011 v částce 1.088,89 Kč. Jako předmět zajištění uvádí pohledávky dlužníka z titulu nároku na úhradu vývozní ceny a další peněžité plnění vč. příslušenství, které žalovaný má a bude mít za společností CTI Systém, se sídlem 12, op der Sang L-9779 Lentzweiler, Lucembursko podle zástavní smlouvy č. 22074.

2/ jako zajištěnou pohledávku ve výši 26.000,-Kč z titulu nákladů banky podle Smlouvy o úvěru na financování výroby pro vývoz č. 22073 ze dne 10.3.2011 a úrok z prodlení ve výši 10% p.a. za období od 26.3.20111 do 13.6.2011 v částce 577,78 Kč.

Jako předmět zajištění uvádí pohledávky dlužníka z titulu nároku na úhradu vývozní ceny a další peněžité plnění vč. příslušenství, které žalovaný má a bude mít za společností CTI Systém, se sídlem 12, op der Sang L-9779 Lentzweiler, Lucembursko podle zástavní smlouvy č. 22074.

3/ jako zajištěnou pohledávku ve výši 2.041,67 Kč z titulu poplatku za rezervaci finančních zdrojů podle Smlouvy o úvěru na financování výroby pro vývoz č. 22073 ze dne 10.3.2011 a úrok z prodlení ve výši 10% p.a. za období od 20.4.2011 do 13.6.2011 v částce 30,63 Kč.. Jako předmět zajištění uvádí pohledávky dlužníka z titulu nároku na úhradu vývozní ceny a další peněžité plnění vč. příslušenství, které žalovaný má a bude mít za společností CTI Systém, se sídlem 12, op der Sang L-9779 Lentzweiler, Lucembursko podle zástavní smlouvy č. 22074.

Podle ust. § 174 insolvenčního zákona musí věřitel, jde-li o pohledávku zajištěnou v přihlášce uvést, zda uplatňuje právo na její uspokojení ze zajištění a označit druh zajištění a dobu jejího vzniku. Nestane-li se tak, má se za to, že právo na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění v insolvenčním řízení uplatněno nebylo. Soud má z přihlášky všech tří pohledávek v celkové výši 78.738.96 Kč za zjištěné a prokázané, že žalobce jako věřitel splnil zákonné podmínky ve smyslu ust. § 174 insolvenčního zákona.

Soud má za zjištěné ze zástavní smlouvy č. 22074 že pod písmenem (A) se uvádí, že dlužník, tedy žalovaný uzavřel se svým zahraničním odběratelem, CTI Systéme, se sídlem 12, op der Sang L-9779 Lentzweiler, Lucembursko (Dovozce) dne 8.6.2010 smlouvu na dodávku dopravní linky včetně výtahů a paletizací pro závod v Ruské federaci v celkovém obejmu vývozní ceny 1.100.000,-EUR Smlouvu o vývozu. Soud má za zjištěné ze zástavní smlouvy č. 22074 že pod písm. (B) se uvádí, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 10.3.2012 smlouvu o úvěru na financování výroby pro vývoz č. 22073 Soud má za zjištěné ze zástavní smlouvy č. 22074 že pod písm. (C) se uvádí, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 10.3.2012 smlouvu o úvěru na financování vývozního úvěru č. 22072.

Soud má za zjištěné ze zástavní smlouvy č. 22074 ze dne 10.3.2012, že v čl. 2.1 (i) se mezi žalobcem jako zástavním věřitelem a žalovaným jako dlužníkem sjednává, že zástavní právo se sjednává k zajištění peněžitých pohledávek, které má a v budoucnu bude žalobce mít za žalovaným podle Smlouvy existujících ke dni uzavření této zástavní smlouvy či podle Smlouvy (o úvěru) vznikajících ode dne uzavření této smlouvy včetně pohledávek na zaplacení jistiny Úvěru jak je uvedeno v článku 5. Smlouvy, pohledávek na zaplacení úroků dle článku 6.1 Smlouvy, pohledávek na zaplacení úroků z prodlení jak je specifikováno v článcích 6.3. a 6.4. Smlouvy, pohledávek na zaplacení poplatků stanovených v článku 7. Smlouvy a pohledávek na zaplacení Nákladů Banky a případné smluvní pokuty podle čl. 11 Smlouvy a článku 13. a 14.4. části I. Podmínek.

Jako předmět zajištění se uvádí pohledávky na úhradu vývozní ceny a dalších plnění vč. příslušenství, které má a bude mít dlužník, tedy žalovaný vůči Poddlužníkovi za dodání Předmětu vývozu podle smlouvy o vývozu. Dlužník doložil svou pohledávku vůči poddlužníkovi Smlouvou o vývozu.

Pro skutečnost, že při přezkumném jednání byla popřena nikoli pravost či výše přihlášené pohledávky ale její pořadí. Soud proto nebyl oprávněn přezkoumávat ani pravost ani výši přihlášených pohledávek.

1/ Soud má za zjištěné a prokázané, že v čl. 7.1 úvěrové smlouvy se sjednává, že dlužník je povinen zaplatit Bance jednorázový poplatek za správu úvěru ve výši 49.000,-Kč do 15ti dnů od uzavření smlouvy o úvěru. Soud má za zjištěné ze zástavní smlouvy č. 22074 ze dne 10.3.2012 že se sjednává, že zástavním právem se zajišťují pohledávky na zaplacení Poplatků stanovených v čl. 7 Smlouvy o úvěru.

2/ Soud má za zjištěné a prokázané, že v čl. 11 úvěrové smlouvy se sjednává, že dlužník je povinen zaplatit Bance ve lhůtě a způsobem určeným Bankou plnou výši nákladů Banky tak, jak jsou popsány v čl. 13.1 části I. Podmínek a nákladů spojených s vymáháním nároků a Ostatních nákladů uvedených v článcích 13.2. části I. a 13.3. části I Podmínek. Soud má za zjištěné ze zástavní smlouvy č. 22074 ze dne 10.3.2012 že se sjednává, že zástavním právem se zajišťují pohledávky na zaplacení nákladů Banky podle čl. 11 úvěrové smlouvy a článku 13 a 14.4. části I. Podmínek.

3/ Soud má za zjištěné a prokázané, že v čl. 7.2 úvěrové smlouvy se sjednává, že dlužník je povinen zaplatit Bance poplatek za rezervaci finančních zdrojů ve výši 0,50% p.a. z nevyčerpané částky Úvěru . Soud má za zjištěné ze zástavní smlouvy č. 22074 ze dne 10.3.2012 že se sjednává, že zástavním právem se zajišťují pohledávky na zaplacení Poplatků stanovených v čl. 7 Smlouvy o úvěru.

Pokud se žalovaný brání, že zástavní právo bylo zřízeno výhradně k zajištění zaplacení jistiny úvěru, pak soud má za prokázané z ustanovení čl. 2.1. (i) zástavní smlouvy č. 22074 ze dne 10.3.2012, že se mezi žalobcem jako zástavním věřitelem a žalovaným jako dlužníkem sjednává, že zástavní právo se sjednává k zajištění peněžitých pohledávek, které má a v budoucnu bude žalobce mít za žalovaným podle Smlouvy existujících ke dni uzavření této zástavní smlouvy či podle Smlouvy (o úvěru) vznikajících ode dne uzavření této smlouvy včetně pohledávek na zaplacení jistiny Úvěru jak je uvedeno v článku 5. Smlouvy, pohledávek na zaplacení úroků dle článku 6.1 Smlouvy, pohledávek na zaplacení úroků z prodlení jak je specifikováno v článcích 6.3. a 6.4. Smlouvy, pohledávek na zaplacení poplatků stanovených v článku 7. Smlouvy a pohledávek na zaplacení Nákladů Banky a případné smluvní pokuty podle čl. 11 Smlouvy a článku 13. a 14.4. části I. Podmínek.

Pokud se žalovaný brání, že ustanovení zástavní smlouvy je vágní a neurčité a nepřehledné, pak dle úsudku soudu je tato obrana účelová a soud má za zjištěné, že v čl. 2.1 (i) zástavní smlouvy jsou zajištěné závazky uvedeny přehledně s odkazem konkrétní na ustanovení úvěrové smlouvy, viz předchozí odstavec tohoto odůvodnění.

Pokud se žalovaný brání, že nebyl poskytnut úvěr a to znamená, že nebyl naplněn smysl a účel vzájemného závazkového právního vztahu mezi stranami sporu, není možno použít práva a povinnosti vyplývající z ustanovení zástavní smlouvy jak na samotnou jistinu, tak ani na případné další částky k tomu se pojící, pak má soud za to, že tato argumentace žalovaného by byla vhodná a soud by se jí zabýval, pokud by byla popřena žalovaným pravost přihlášených pohledávek. Tak tomu však není, žalovaný popřel toliko pořadí přihlášených pohledávek a právo žalobce na jejich zaplacení nepopřel, tedy nepopřel ani pravost, ani výši přihlášených pohledávek.

Soud má za zjištěné a prokázané ze zástavní smlouvy, že nebylo sjednáno, že zástavní právo zaniká, pokud úvěr poskytnut nebude. V zástavní smlouvě se sjednává, že zástavní právo zaniká splněním závazků dlužníka, tedy žalovaného nebo uspokojením žalobce z předmětu zajištění, podle toho, která z těchto událostí nastane dříve. Pokud žalovaný nepopřel pravost a výši přihlášených pohledávek, má soud za zjištěné, že nezanikly.

Pokud se žalovaný brání, že je v předmětném ustanovení zástavní smlouvy obsažen odkaz na Podmínky , které však nejsou součástí uvedené zástavní smlouvy a jejich použití tak není možné, neboť by to odporovalo smluvní volnosti stran, má soud za zjištěné a prokázané, že pokud smluvní strany v zástavní smlouvě svobodně sjednaly, že zástavní právo se sjednává k zajištění pohledávek jak je uvedeno v čl. 13 a 14.4. části I Podmínek pak má soudu za zjištěné, že k omezení smluvní volnosti smluvních stran dojít nemohlo. Nadto má soud za zjištěné, že smluvní strany svými podpisy potvrdily, že přílohou této úvěrové smlouvy jsou Standardní podmínky pro poskytování úvěrů, jejichž obsahem, jak bylo soudem zjištěno, jsou v části I. Podmínek ustanovení čl. 13 a 14.4.

Soud proto rozhodl tak, že pohledávka žalobce je pohledávkou zajištěnou.

Návrhem žalobce, aby soud určil, že žalobci jako věřiteli náleží právo na uspokojení ze zajištění a aby soud určil, že žalobce je zajištěným věřitelem ve smyslu schváleného Reorganizačního plánu a bude uspokojen v plné výši, se soud v řízení o určení pořadí přihlášené pohledávky nezabýval, když má za to, že o stanovení práva žalobce na zaplacení v řízení o určení pořadí přihlášené pohledávky rozhodovat nelze.

O nákladech řízení soud rozhodl tak jak uvedeno ve výroku II., neboť žalobce žádné náklady kromě zaplacení soudního poplatku neuplatnil.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

Krajský soud v Brně dne 26.11.2012 JUDr. Vlasta Bruknerová,v.r. soudce

Za správnost vyhotovení: Ing. Petra Dohnalová