29 ICm 2434/2011
Číslo jednací: 29 ICm 2434/2011 KSBR 29 INS 6485/2011-C1-15

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Vlastou Bruknerovou v insolvenční věci dlužníka: a) Ladislav anonymizovano , anonymizovano , 602 00 Brno, Lidická 1859/8 a b) Anna anonymizovano , nar. 25.7.1959, 602 00 Brno, Lidická 1859/3, o žalobě žalobce: Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s., 120 21 Praha 2, Bělehradská 128, čp. 222, IČO 60192852, proti žalovanému: Mgr. Lukáš Pachl, 602 00 Brno, Čechyňská 419/14a, insolvenční správce dlužníků: a) Ladislav anonymizovano , anonymizovano a b) Anna anonymizovano , nar. 25.7.1959, oba bytem 602 00 Brno, Lidická 1859/3

o určení pořadí pohledávky

ta kto:

I. Žaloba na určení, že pohledávka žalobce v insolvenčním řízení vedeném Krajským soudem v Brně pod čj. KSBR 29 INS 6485/2011 ve věci dlužníka Ladislava anonymizovano , anonymizovano a dlužníka Anny anonymizovano , nar. 25.7.1959, oba bytem Lidická 1859/8, 602 00 Brno přihlášená ve výši 224.553,68 Kč je ve výši 58.381,98 Kč pohledávkou zajištěnou majetkem dlužníka a ve výši 166.171,70 Kč pohledávkou nezajištěnou majetkem dlužníka a nezajištěná pohledávka ve výši 166.171,70 Kč (případně ponížená o částku zaplacenou ručitelem) bude zařazena do splátkového kalendáře se s e z a m í t á .

II. Žaloba na určení že žalobce má za dlužníky nezajištěnou pohledávku ve výši 3.673,00 Kč s e z a m í t á .

III. Žádnému z účastníků se náklady řízení nepřiznávají.

Odůvodnění:

Soud shrnuje tvrzení účastníků takto:

Žalobce má za to, že pohledávka ve výši 224.553,68 Kč přihlášená za dlužníkem Ladislavem anonymizovano , nar. 13. 11. 1957, z čehož pohledávka ve výši 39.565,82 Kč jako pohledávka zajištěná nejen majetkem dlužníka a pohledávka ve výši 113.671,18 Kč jako pohledávka nezajištěná majetkem dlužníka a pohledávka ve výši 71.316,68 Kč přihlášena jako pohledávka zajištěná majetkem dlužníka a zároveň přihlášená za dlužníkem Annou anonymizovano , nar. 25. 7. 1959, z čehož pohledávka ve výši 18.816,16 Kč přihlášena jako pohledávka zajištěná majetkem dlužníka, pohledávka ve výši 52.500,52 Kč přihlášená jako pohledávka nezajištěná majetkem dlužníka a pohledávka ve výši 153.237,00 Kč přihlášená jako pohledávka nezajištěná majetkem dlužníka, měla být zjištěna v souladu s přihláškami pohledávek žalobce, tzn. ve výši 58.381,98 Kč (39.565,82 Kč + 18.816,16 Kč) jako pohledávka zajištěná majetky dlužníků a ve výši 166.171,70 Kč (113.671,18 Kč + 52.500,52 Kč) jako pohledávka nezajištěná majetkem dlužníků a v této výši zařazena do splátkového kalendáře dlužníků. Žalobce tvrdí, že dne 20. 8. 2004 uzavřel s dlužníky smlouvu o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření číslo: 2364647451. Na základě této smlouvy o překlenovacím úvěru přihlásil žalobce do insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. KSBR 29 INS 6485/2011 za dlužníkem Ladislavem anonymizovano pohledávku ve výši 39.565,82 Kč, která je zajištěna jednak zástavní smlouvou k pohledávce do výše naspořených prostředků Ladislava anonymizovano na účtu smlouvy o stavebním spoření číslo: 2933722701 a dále prohlášením ručitele a pohledávku ve výši 113.671,18 Kč, která je zajištěna již pouze prohlášením ručitele. Celková pohledávka byla tedy rozdělena na dvě dílčí pohledávky, a to pohledávku, která odpovídá výši naspořených prostředků na účtu smlouvy o stavebním spoření ve výši 39.565,82 Kč zajištěnou majetkem dlužníka v plné výši a pohledávku, která odpovídá zbývající výši poskytnutého překlenovacího úvěru, zajištěnou již pouze prohlášením ručitele a přihlášenou do insolvenčního řízení jako nezajištěná pohledávka. Tato pohledávka byla zároveň přihlášena přihláškou pohledávky za dlužníkem Annou anonymizovano z titulu spoludlužnictví insolvenčního dlužníka této pohledávky, a to ve výši 153.237,00 Kč, tj. ve výši poskytnutého překlenovacího úvěru spolu s vyčísleným příslušenstvím ke dni zjištění úpadku. Žalobce tvrdí, že dne 20. 8. 2004 uzavřel s dlužníky smlouvu o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření číslo: 2933723551. Na základě této smlouvy o překlenovacím úvěru přihlásil žalobce do insolvenčního řízení vedeného pod sp.zn. KSBR 29 INS 6485/2011 za dlužníkem Annou anonymizovano pohledávku ve výši 18.816,16 Kč, která je zajištěna jednak zástavní smlouvou k pohledávce do výše naspořených prostředků Ladislava anonymizovano na účtu smlouvy o stavebním spoření číslo: 2933723501 a dála prohlášením ručitele a pohledávku ve výši 52.500,52 Kč, která je zajištěna již pouze prohlášením ručitele. Celková pohledávka byla tedy rozdělena na dvě dílčí pohledávky, a to pohledávku, která odpovídá výši naspořených prostředků na účtu smlouvy o stavebním spoření ve výši 18.816,16 Kč zajištěnou majetkem dlužníka v plné výši a pohledávku, která odpovídá zbývající výši poskytnutého překlenovacího úvěru, zajištěnou již pouze prohlášením ručitele a přihlášenou do insolvenčního řízení jako nezajištěná pohledávka. Tato pohledávka byla zároveň přihlášena přihláškou za dlužníkem Ladislavem anonymizovano , z titulu spoludlužnictví insolvenčního dlužníka této pohledávky, a to ve výši 71.316,68 Kč, tj. ve výši poskytnutého překlenovacího úvěru spolu s vyčísleným příslušenstvím ke dni zjištění úpadku.

Žalovaný insolvenční správce tvrdí, že žalobce z ryze účelových důvodů rozdělil své dvě pohledávky na 4 samostatné nároky, u nichž uplatnil rozdílné pořadí. Žalovaný insolvenční správce tvrdí, že podle ustanovení § 174 IZ, jde-li o pohledávku zajištěnou, musí věřitel v přihlášce uvést, zda uplatňuje právo na její uspokojení ze zajištění a označit druh zajištění a dobu jeho vzniku. Nestane-li se tak, má se za to, že právo na uspokojení přihlášené pohledávky ze zajištění v insolvenčním řízení uplatněno nebylo. Žalovaný insolvenční správce odkazuje na rozhodnutí čj. 3 VSOL 539/2010-P3-15 ve věci KSOS 36 INS 5214/2010. Žalovaný insolvenční správce ve své obraně vyslovuje názor, že postup věřitele je v rámci insolvenčního řízení vyloučen. Žalovaný insolvenční správce shledává tento postup věřitele za ryze účelové řešení. Žalovaný insolvenční správce tvrdí, že věřitel má právo, nikoliv povinnost zajištění u přihlášené pohledávky uplatnit, ale rozhodne-li se zajištění uplatnit, uplatňuje jej u celé pohledávky bez ohledu na poměr zajištění a výše přihlášené pohledávky. Žalovaný insolvenční správce tvrdí, že je pouze otázkou svobodného rozhodnutí zda zajištění uplatní s odkazem na to, že ani formulář přihlášky pohledávky neumožňuje věřiteli vyčíslit hodnotu zajištění a rozdělit tak svůj jediný nárok na částečně zajištěný a částečně nezajištěný a že insolvenční zákon umožňuje pouze uplatnit jako zajištěnou nebo nezajištěnou.

Po provedeném dokazování má insolvenční soud má za zjištěné z přihlášek pohledávek věřitele Modrá pyramida stavební spořitelna, že žalobce přihlásil své pohledávky z titulu 1/ smlouva o překlenovacím úvaru č. 2933723551 v celkové výši 51.3196,68 Kč a to a) 18.816,-Kč jako pohledávku zajištěnou k pohledávce na účtu smlouvy o stavebním spoření č. 2933723501 b) 52.500,52 Kč jako pohledávku nezajištěnou

2/ smlouva o překlenovacím úvěru č. 2933722751 v celkové výši 153.237,-Kč a to ve výši c) 39.565,82 Kč jako pohledávku zajištěnou k pohledávce na účtu smlouvy o stavebním spoření číslo 2933722751 a d) 110.4347,18 Kč jako pohledávku nezajištěnou.

Žalobce tedy rozdělil své dvě pohledávky ad 1/ a ad 2/ na 4 samostatné podnároky, a tyto dva nároky uplatnil zčásti jako zajištěné a zčásti jako nezajištěné.

Pokud žalovaný insolvenční správce tvrdí, že u žalobce je nedostatek aktivní legitimace k podání žaloby na určení pořadí pohledávky, neboť nedošlo k popření pohledávky, soud tento právní názor žalovaného nesdílí. Žalovaný insolvenční správce sice neučinil v upraveném seznamu úkon popření pořadí přihlášené pohledávky, ale přesto, že sám tvrdí, ve svém vyjádření k žalobě že dne 4.10.2011, že žalobce přihlásil každou ze dvou pohledávek zčásti jako zajištěnou a zčásti jako nezajištěnou, v upraveném seznamu přihlášených pohledávek žalovaný insolvenční správce uvedl, že bylo uplatněno právo na uspokojení ze zajištění v celém rozsahu pohledávky. Změnil tedy nárok, který byl žalobcem uplatněn tak, že uvedl, bylo uplatněno právo na uspokojení ze zajištění v rozsahu celé pohledávky.

Žalobce se svojí žalobou domáhá určení, že má za úpadcem pohledávku zčásti zajištěnou a zčásti nezajištěnou.

Pokud žalovaný insolvenční správce tvrdí, že žalobce z ryze účelových důvodů rozdělil své dvě pohledávky na 4 samostatné nároky, u nichž uplatnil rozdílné pořadí, insolvenční soud má za to, že podle ustanovení § 174 IZ, jde-li o pohledávku zajištěnou, musí věřitel v přihlášce uvést, zda uplatňuje právo na její uspokojení ze zajištění a označit druh zajištění a dobu jeho vzniku. Nestane-li se tak, má se za to, že právo na uspokojení přihlášené pohledávky ze zajištění v insolvenčním řízení uplatněno nebylo. Insolvenční soud má za zjištěné, že IS nemůže svým úkonem, zápisem v upraveném seznamu, změnit projev vůle věřitele, byť by motiv jednání byl i účelový.

Pokud žalovaný odkazuje na rozhodnutí čj. 3 VSOL 539/2010-P3-15 ve věci KSOS 36 INS 5214/2010 má insolvenční soud za to, že Vrchní soud učinil toliko závěr, že pokud věřitel přihlásí určitou pohledávku z jediné smlouvy (o překlenovacím úvěru) a tuto pohledávku přihlásí zčásti jako zajištěnou a zčásti jako nezajištěnou, je zjistitelné, že byla věřitelem uplatněna pouze jedna pohledávka vyplývající z jediné smlouvy (o překlenovacím úvěru). Dále se v tomto rozhodnutí VS uvádí, že dle tvrzení věřitele je tato pohledávka pouze částečně zajištěna zástavním právem a toto zajištění v souladu s ust. § 174 odst. 3 IZ (vč. Ust. § 2 písm. g/IZ) v tomto řízení uplatnil.

Pokud žalovaný ve své obraně s odkazem na rozhodnutí vrchního soudu v Olomouci vyslovuje názor, že postup věřitele je v rámci insolvenčního řízení vyloučen, má insolvenční soud za to, že tato otázka nebyla rozhodnutím Vrchního soudu v Olomouci řešena, neboť předmětem odvolacího řízení bylo rozhodování o tom, zda byla takováto pohledávka přezkoumatelná v této podobě a VS vyslovil, že nebyl důvod vyzývat věřitele dle ust. § 188 odst. 2 IZ k opravě či doplnění přihlášky.

Insolvenční správce tvrdí, že věřitel má právo, nikoliv povinnost zajištění u přihlášené pohledávky uplatnit, ale rozhodne-li se zajištění uplatnit, uplatňuje jej u celé pohledávky bez ohledu na poměr zajištění a výše přihlášené pohledávky. Pokud insolvenční správce uvádí, že je pouze otázkou svobodného rozhodnutí zda zajištění uplatní s odkazem na to, že ani formulář přihlášky pohledávky neumožňuje věřiteli vyčíslit hodnotu zajištění a rozdělit tak svůj jediný nátok na částečně zajištěný a částečně nezajištěný a že insolvenční zákon umožňuje pouze uplatnit jako zajištěnou nebo nezajištěnou, potom má insolvenční soudu ve světle rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci zato, že žalobce jako věřitel uplatnil pohledávku jako zajištěnou a žalobou se domáhá, aby část pohledávky, která nebude uspokojena ze zajištění byla považována za nezajištěnou a aby nezajištěná část pohledávky, která nebude uspokojena ze zajištění, byla zařazena do splátkového kalendáře. Soud má za to, že byl zjištěn takový skutkový stav, tedy, že věřitel přihlásil 1/ smlouva o překlenovacím úvaru č. 2933723551 v celkové výši 51.3196,68 Kč a to a) 18.816,-Kč jako pohledávku zajištěnou k pohledávce na účtu smlouvy o stavebním spoření č. 2933723501 b) 52.500,52 Kč jako pohledávku nezajištěnou

2/ smlouva o překlenovacím úvěru č. 2933722751 v celkové výši 153.237,-Kč a to ve výši c) 39.565,82 Kč jako pohledávku zajištěnou k pohledávce na účtu smlouvy o stavebním spoření číslo 2933722751 a d) 110.4347,18 Kč jako pohledávku nezajištěnou. a každou z nich uplatnil jako částečně zajištěnou pohledávkou na účtu úpadce a částečně jako nezajištěnou v rozsahu, který je vyšší, než zajištění pohledávky věřitele.

Insolvenční soud má za to, že na tento postup by nemělo být vyloučeno aplikovat ustanovení § 167 IZ v rozsahu odst. 2. V případě zajištění pohledávkou na účtu u banky je dle úsudku insolvenčního soudu zjistitelné i bez znaleckého posudku, zda hodnota zajištění, tedy zůstatek na účtu je či není nižší než výše zajištěné pohledávky. Z komentáře k Zákonu o úpadku a způsobech jeho řešení (BECK l. vydání 2010) zpracovaný Doc. JUDr. Jiřinou Kotoučkovou, PhDr. a kolektivem k ust. § 398 soud cituje: Pokud by mělo skutečně platit, že zajištění věřitelé mají být v oddlužení, resp. v oddlužení formou splátkového kalendáře, uspokojováni pouze z majetku sloužícího k zajištění, vznikla by tím neodůvodněná nerovnost věřitelů. Zákon by tak konstituoval velmi rizikový faktor nedostatečného zajištění pohledávky, což by dříve či později vyvolalo nejeden negativní důsledek. Logickým a věcně správným se jeví závěr, že i v případě oddlužení formou splátkového kalendáře se při uspokojování zajištěných věřitelů použije § 167 odst. 2 InsZ, a nezajištěná část, resp. ze zajištění neuhrazená část jejich pohledávek za dlužníkem by takto měla být součástí pohledávek za dlužníkem uspokojovaných ze splátek s pohledávek posuzovaných z hlediska naplnění třicetiprocentní kvóty uspokojení. Tímto způsoben řeší postavení zajištěných věřitelů i. § 299 InsZ. Povinnost splácen nezajištěné pohledávky by se proto měla vztahovat i na nezajištěnou část. resp. za zajištění neuhrazenou část pohledávky zajištěného věřitele.

Z ustanovení § 398 IZ má současně insolvenční soud za zjištěné, že v odst. 3 se uvádí, že zajištění věřitelé se uspokojují jen z výtěžku zajištění. Soud má za to, že otázka zda lze při schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře aplikovat ustanovení § 167 insolvenčního zákona a zařadit neuhrazenou část zajištěné pohledávky do splátkového kalendáře nebyla dosud soudy vyššího stupně řešena a proto soudu nezbylo, než žalobu zamítnout a to z důvodu, že bez dalšího, tedy např. bez judikátu Nejvyššího soudu České republiky, či rozhodnutí Vrchních soudů České republiky nelze na institut oddlužení aplikovat ustanovení § 167 IZ v rozsahu odst. 2.

Insolvenčnímu soudu nezbylo, než postupovat podle ustanovení § 398 odst. 3 insolvenčního zákona, který stanoví, že zajištění věřitelé se uspokojují jen z výtěžku zajištění a žalobu aby ze zajištění neuhrazená část pohledávky byla zařazena do splátkového kalendáře zamítnout.

Pokud se týká části pohledávky ve výši 3.673,-Kč, kterou insolvenční správce popřel a to z důvodu, že pohledávka byla věřiteli uhrazena ze strany ručitelky dlužníků má soud za zjištěné, že žalobce neprokázal listinami, že tato částka uhrazena nebyla.

Pro skutečnost, že se žalobce na jednání nedostavil, z jednání se omluvil, odročení nežádal, neumožnil insolvenčnímu soudu poučit žalobce podle ustanovení § 119a OSŘ.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), v platném znění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo, není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení. Podle ustanovení § 163 IZ o nákladech incidenčního sporu a jejich náhradě rozhodne insolvenční soud v rozhodnutí o incidenčním sporu, a to podle ustanovení občanského soudního řádu, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Podle ust. § 142 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád (dále o.s.ř. ), účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle ust. § 149 o.s.ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu. Podle ust. § 151 odst. 1 o.s.ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Podle ust. § 151 odst. 2 o.s.ř. při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud určí výši odměny za zastupování advokátem podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem.

O nákladech řízení insolvenční soud rozhodl podle ustanovení § 163 IZ ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, přiznání nákladů řízení však nežádal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

Krajský soud v Brně dne 21.5.2012

JUDr. Vlasta Bruknerová,v.r. soudce Za správnost vyhotovení: Ing. Petra Dohnalová