29 ICm 1733/2011
Číslo jednací: KSBR 29 ICm 1733/2011-19 KSBR 29 INS 3891/2011-C5-19

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl soudkyní JUDr. Vlastou Bruknerovou v insolvenční věci dlužníka: BIOSTA Blučina s.r.o., 664 56 Blučina, Kolperky 635/A, IČO 27673243, o žalobě žalobce: Eva Staňková, 667 01 Židlochovice, Nerudova 93, proti žalovanému: Mgr. Miroslav Sládek, insolvenční správce dlužníka BIOSTA Blučina s.r.o., 664 56 Blučina, Kolperky 635/A, IČO 27673243, právně zast.: Mgr. Antonínem Šimečkem, advokátem, AK Brno, Heršpická 800/6

o určení pravosti pohledávky ve výši 103.889,-Kč

takto:

I. Žaloba na určení, že žalobce má za dlužníkem (úpadcem) BIOSTA Blučina, s r.o. se sídlem Kolperky 635/A, 664 56 Blučina, IČ 27673243 pohledávku ve výši 103.889,-Kč s e z a m í t á .

II. Žalobce je povinen do 15ti dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 13.080,-Kč k rukám právního zástupce žalovaného.

Odůvodnění:

Žalobkyně tvrdí, že uvedená pohledávka byla převzata následnickou organizací BIOSTA Blučina s.r.o., IČO 27673243 což je uvedeno v rozdělovacím protokolu společnosti a výchozí stavy jsou řádně zaúčtovány v účetnictví.

Účetnictví vedla společnost Ing. Karel Smetana, SJM-DATA, IČO 15580440, Lipůvka 325. Žalobkyně tvrdí, že si žalovaný vůbec nevyžádal účetnictví, které se nachází v sídle společnosti na adrese Kolperky 635/A, 664 56 Blučina.

Žalobkyně doložila první stranu Znaleckého posudku č. 941-59/05a str. 28 Znaleckého posudku, kde je uveden bod B.IV Bankovní úvěry a výpomoci a tvrdí, že u subjektu A je přihlášená pohledávka žalobkyně zahrnuta. Žalobkyně doložila kopii účetní sestavy z 13.2.2009, kde je ke dni 31.12.2008 uvedeno půjčka Staňková E. 218.961,30 Kč.

Žalobkyně doložila kopii Dohody o využití volných finančních prostředků ze dne 28.3.1994. Kopii Dodatku č. 1 ze dne 14.12.1996 a kopii Dodatku č. 2 ze dne 1.1.2006 a Přílohu k Dohodě o využití volných prostředků.

Žalovaný se žalobě brání, tvrdí, že dohoda o využití volných finančních zdrojů je neurčitá a tudíž absolutně neplatná. Není jasné, zda se jedná o půjčku, nebo o skryté úvěrování, nebo o tiché společenství. Z dohody není ani patrné, jak má společnost BIOSTA d r.o. s tzv. vkladem nakládat. Není stanoveno na jak dlouho se uzavírá, nebo kdy je vklad splatný. Co se týče přechodu závazku na společnost BIOSTA Blučina s.r.o. Dodatek č. 2 je uzavřen dne 1.1.2006. V hlavičce dodatku je uvedeno, že dodatek uzavírá Eva Staňková jako vkladatel a společnost BIOSTA jako správce vkladu. Společnost Bileta byla ovšem 1.1.2006 vymazána z obchodního rejstříku. Dodatek č.1 je nakonec podepsán Evou Staňkovou jako vkladatelem a společností BIOSTA Blučina jako správcem vkladu, kterou zastupuje jednatel Ing. Josef Staněk. V dodatku č. 1 není uvedena výše vkladu, který nový správce přebírá, což způsobuje jeho neplatnost.

Pokud se žalobce odvolává na znalecký posudek, v tomto posudku se skutečně objevuje oddíl B.III.1-Závazky z obchodních vztahů, kde jsou uvedeny půjčky od soukromých osob (tedy ne vklady z dohod o využití volných finančních zdrojů. Tyto soby tam nejsou vyjmenována podle jmen a dále není uvedena celková výše těchto půjček bez jednotlivého rozdělení a to částka 9 887 tis. Kč. V jménem seznamu se žalobkyně nenachází. Protože závazky z obchodních vztahů jsou rozdělovány mezi oba nástupnické subjekty v celkových částkách, není jasná jaká částka má přejít na dlužníka. Ani není jasné, že Eva Staňková patří do nástupnického subjektu A nebo B.

Žalovaný navrhuje, aby žaloba byla zamítnuta.

Žalobkyně při jednání dne 25.11.2011 předložila originály listin: dohoda o využití volných finančních prostředků a Dodatek č.1, 2 a přílohu k dohodě finančních prostředků a pokladní výdajové či příjmové doklady. Soud žalobkyni poučil, že pokud navrhuje, aby se soud pokladními doklady zabýval a navrhuje je jako důkaz, nechť ve lhůtě do 30 dnů je žalobce doloží jako fotokopie těchto dokladů. Žalobkyně listiny nepředložila.

K dotazu soudu jakým způsobem vznikla Příloha k Dohodě využití volných finančních zdrojů vysvětluje žalobkyně, že peníze svěřila vždy Ing. Josefu Staňkovi, který je jejím manželem, ten ji potom přinesl příjmový doklad a podepsal na Příloze tento vklad.

K dotazu zda je žalobkyni známo, že Ing. Staněk neměl žádnou účast ve společnosti od 15.6.2010 a potvrzoval vklad ke dni 31.10.2010 a ke dni 8.3.2011 uvedla žalobkyně, že to nedokáže vysvětlit.

K dotazu soudu jakým důkazem může doložit žalobkyně své tvrzení, že uvedená pohledávka byla převzata následnickou organizací BIOSTA Blučina s.r.o. tedy úpadcem, žalobkyně uvedla, že to nemůže prokázat jinak než tím, že peníze předávala a proto přešel tento závazek na společnost BIOSTA Blučina s.r.o.

Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že žalobkyně neprokázala žádným z navržených a provedených důkazů, že má ke dni 21.3.2011 za úpadcem BIOSTA Blučina s r.o. pohledávku z Dohody o využití volných finančních prostředků ze dne 28.3.1994, dodatku č. 1 ze 17.12.1996 a dodatku č. 2 ze dne 1.1.2006 jak uvádí v přihlášce pohledávky.

Dodatkem č. 2 nedošlo platně k převzetí závazku úpadcem jak tvrdí, žalobkyně, neboť účastníkem tohoto dodatku ve smyslu ust. § 531 odst. 1 není společnost Biosta spol. s r.o., která zanikla ke dni 1.1.2006. Tímto úkonem mohl být nastolen pouze stav podle ust. § 531 odst. 2, tedy že se společnost BIOSTA Blučina s r.o. mohla stát toliko spoludlužníkem za existující závazek společnosti Biosta s r.o. ke dni 1.1.2006.

Ze zjištěných skutečností, tedy že mezi úpadcem společností BIOSTA Blučina s.r.o. a zaniklou společností Biosta spol. s r.o. nebyla uzavřena ve smyslu ust. § 531 odst. 1 dohoda o převzetí dluhu vůči žalobkyni, má soud za zjištěné, že práva a povinnosti z Dohody uzavřené žalobkyní se zaniklou společností Biosta spol. s r.o. na úpadce nepřešly, úpadce platně nenastoupil na místo původního dlužníka, úpadce se stal toliko dlužníkem vedle původního dlužníka za závazek zaniklé společnosti Biosta spol. s r.o. vůči žalobkyni ke dni 1.1.2006. Pro skutečnost, že původní dlužník zanikl k 1.1.2006 a úpadce nenastoupil platně na místo původního dlužníka, práv a povinností ze zaniklé Dohody se žalobkyně po úpadci dovolávat nemůže.

Nadto má soud za zjištěné, že Dodatek č. 2 je listinou absolutně neplatnou pro neurčitost podle ust. § 37 občanského zákoníku a to pro skutečnost, že nelze s určitostí zjistit, zda správcem vkladu se měla stát společnost BIOSTA Blučina s r.o. či Ing. Josef Staněk, když z listiny soud zjistil, že jako správce se ustanovuje Ing. Josef Staněk, byť je uvedeno, jediný jednatel společnosti BIOSTA Blučina, s r.o.

Nadto žalobkyně svůj nárok opírá o Dohodu o využití volných finančních zdrojů ze dne 1.8.1994, dokládá však nárok Dohodou ze dne 28.3.1994.

Pokud se žalobkyně dovolává str. 28 znaleckého posudku ze dne 26.9.2005 oddílu B.IV Bankovní úvěry a výpomoci a tvrdí, že u subjektu A je jeho pohledávka zahrnuta, pak má soud za zjištěné, že se uvádí Subjekt A, BIOSTA Blučina 5.860 tis. Kč, není uveden žádný konkrétní věřitele, tedy ani žalobkyně.

Pokud se žalobkyně dovolává listiny účetní sestava k 31.12.2008, strany č. 28 Znaleckého posudku či rozdělovacího protokolu, pak má soud za zjištěné z listiny, kterou žalobkyně doložila jako důkaz, tj. Příloha k Dohodě, že žalobkyně dne 1.7.2009 vybrala veškeré finanční prostředky a ke dni 1.7.2009 byl na příloze zaznamenán zůstatek nula.

Tedy listiny datované před 1.7.2009 jsou ve věci pohledávky žalobkyně právně nevýznamné, když sama žalobkyně tvrdí a prokazuje, že ke dni 1.7.2009 veškeré finanční prostředky vybrala.

Z listiny Přehled převzatých závazků subjektem A-BIOSTA Blučina s.r.o., který je součástí Znaleckého posudku ze dne 26.9.2005 má soud za zjištěné, že není uveden žádný závazek vůči žalobkyni.

Listinu Příloha k Dohodě jako důkaz soud hodnotí jako listinu nízké věrohodnosti, a to jak pro její formu tak dále pro skutečnost, že byla potvrzována osobou blízkou se žalobkyní, ing. Josefem Staňkem, který je manželem žalobkyně.

Žádným z důkazu žalobkyně neprokázala, že má ke dni podání přihlášky pohledávky do řízení KSBR 29 INS 3891/2011.

Žalobkyně se k jednání dne 23.4.2012 nedostavila, z jednání se předem omluvila, odročení nežádala, osudu tak znemožnila poskytnou poučení ve smyslu ustanovení § 118 a 119a občanského soudního řádu.

Proto soud žalobu zamítl, když se žalobkyni nepodařilo prokázat, že má ke dni 20.3.2011 za úpadcem pohledávku přihlášenou do řízení KSBR 29 INS 3891/2011.

Podle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), v platném znění (dále jen IZ ), pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo, není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Podle ustanovení § 163 IZ o nákladech incidenčního sporu a jejich náhradě rozhodne insolvenční soud v rozhodnutí o incidenčním sporu, a to podle ustanovení občanského soudního řádu, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.

Podle ust. § 142 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád (dále o.s.ř. ), účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

Podle ust. § 149 o.s.ř. zastupoval-li advokát účastníka, jemuž byla přisouzena náhrada nákladů řízení, je ten, jemuž byla uložena náhrada těchto nákladů, povinen zaplatit ji advokátu.

Podle ust. § 151 odst. 1 o.s.ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí.

Podle ust. § 151 odst. 2 o.s.ř. při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud určí výši odměny za zastupování advokátem podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem.

O nákladech řízení insolvenční soud rozhodl podle ustanovení § 163 IZ ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud přiznal na nákladech řízení částku 13.080,-Kč, která je tvořena náhradou nákladů řízení vynaložených v řízení u soudu prvního stupně. Ta se skládá z odměny advokáta ve výši 10.000,-Kč dle ustanovení § 5 písm. d) vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění, tří paušálních náhrad hotových výdajů ve výši 300,-Kč (za 3 úkony právní služby, tj. převzetí věci, vyjádření ze dne 14.11.2011 a účast na ústním jednání dne 25.11.2011) dle ustanovení § 13 odst. 3 č. 177/1996 Sb., v platném znění, ve spojení s § 16 vyhlášky č. 484/2000 Sb., v platném znění, a daně z přidané hodnoty ve výši 20 % z částky 10.900,-Kč, tj. ve výši 2.180,-Kč.

Náklady řízení uložil insolvenční soud nahradit do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí (§ 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.) k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

Krajský soud v Brně dne 23.4. 2012

JUDr. Vlasta Bruknerová,v.r. soudce

Za správnost vyhotovení: Ing. Petra Dohnalová