29 ICm 1574/2014
Číslo jednací: 29 ICm 1574/2014-166

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudcem JUDr. Ondřejem Ludvíkem v právní věci žalobce Ing. Martin anonymizovano , anonymizovano , Vlasty Hilské 368, 140 00 Praha 4, vedlejší účastník BENSON CAPITAL GROUP s.r.o., Poděbradská 777, 190 00 Praha 9-Vysočany, oba zast. Mgr. Ivana Stluková, advokátka, Fügnerovo nám. 3, 120 00 Praha 2, proti žalovanému JUDr. Ing. Miroslav Kořenář, Radniční 133/1, 370 01 České Budějovice, insolvenční správce Stanislavy Kučerové, zast. Mgr. Martin Kolařík, advokát, Pod Zámkem 477, 373 71 Rudolfov, o vyloučení věci ze soupisu majetkové podstaty, t ak to :

t akt o:

I. Žaloba na vyloučení členského podílu v Bytovém družstvu Bendy 32 se sídlem České Budějovice, J.Bendy 32, IČ: 25182765, ze soupisu majetkové podstaty dlužnice Stanislavy Kučerové provedeného v rámci insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp.zn. 27 INS 10943/2013 pod položkou 4, se zamítá.

II. Žalobce a vedlejší účastník jsou povinni zaplatit žalované mu společně a nerozdílně na náhradě nákladů soudního řízení částku 32.912,--Kč k rukám právního zástupce žalovaného do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce a vedlejší účastník jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně České republice-Krajskému soudu v Českých Budě jovicích na náhradě isir.justi ce.cz

nákladů řízení částku 4.350,--Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobce se domáhal vyloučení shora označeného členského podílu z majetkové podstaty dlužnice Stanislavy Kučerové s odůvodněním, že žalovaný dne 14.5.2013 sepsal předmětná členská práva do majetkové podstaty dlužnice Stanislavy Kučerové, když tyto členská práva dle žalobce převedla dlužnice dne 20.5.2009 na společnost BENSON CAPITAL GROUP s.r.o. (dále jen vedlejší účastník), který je pak následně převedl na žalobce smlouvou ze dne 14.4.2010, a proto je členský podíl v bytovém družstvu ve výlučném vlastnictví žalobce, nikoli dlužnice. Žalobce dále uvedl podrobnosti smlouvy o převodu členských práv s tím, že se na vedlejšího účastníka v polovině roku 2009 obrátila dlužnice s návrhem na převod členských práv a povinností v bytovém družstvu za částku 100.000,-Kč. Vedlejší účastník s tímto návrhem souhlasil a po proběhlém jednání, které vedl za vedlejšího účastníka pan Ladislav Petrů, následně došlo k podpisu smlouvy o převodu členských práv v bytovém družstvu s úředně ověřenými podpisy. Vedlejší účastník pak splnil své povinnosti plynoucí mu ze smlouvy, a sice uhrazení převodní částky ve výši 100.000,-Kč na účet dlužnice. Dlužnice se pak zavázala předat družstevní byt vedlejšímu účastníkovi do 30 dnů od uzavření převodní smlouvy. Tato skutečnost stejně tak, jako zápis vedlejšího účastníka do seznamu členů bytového družstva, uzavření nájemní smlouvy k předmětnému družstevnímu bytu mezi bytovým družstvem a vedlejším účastníkem však nikdy nenastala. Vedlejší účastník pak převedl na žalobce smlouvou ze dne 14.4.2010 předmětná členská práva, když žalobce se opakovaně domáhal zapsání své osoby jako člena bytového družstva a domáhal se uzavření nájemní smlouvy svědčící mu z titulu členství v bytovém družstvu. Bytové družstvo však s ním odmítlo projednat nájemní smlouvu, a proto žalobce podal žalobu vedenou u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 710/2011, ve které se domáhal, aby byla bytovému družstvu uložena povinnost uzavřít s ním nájemní smlouvu. Této žalobě bylo rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích vyhověno, když toto rozhodnutí je dosud nepravomocné a je proti němu podáno odvolání k Vrchnímu soudu v Praze. Žalobce uvedl, že dlužnice od počátku jednání s vedlejším účastníkem projevovala zájem o prodej členských práv k bytovému družstvu za částku 100.000,-Kč, kterou řešila svou špatnou finanční situaci. Žalobce uvedl, že dlužnice byla osobou zkušenou při uzavírání různých smluv o půjčkách, neboť v době uzavírání smlouvy o převodu členských práv měla za sebou již několikerou zkušenost při jednání s finančními ústavy o poskytování finančních půjček. Z účelu smlouvy a úmyslu účastníků zcela zřetelně vyplývá úmysl všech zúčastněných uzavřít smlouvu o převodu členských práv v bytovém družstvu a nikoli smlouvu o půjčce.

Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil s odůvodněním, že je pravdou, že dlužnice se nacházela v době uzavírání smlouvy v tíživé finanční situaci, kdy měla víc věřitelů a své závazky nebyla schopna hradit, neboť měla sjednáno několik půjček od bankovních i nebankovních institucí. Potřebovala vlastně tak řešit svou situaci další půjčkou a při sjednávání půjčky jí byla paní Drahomírou Musilovou doporučena společnost BENSON CAPITAL GROUP s.r.o., za kterou vystupoval pan Ladislav Petrů, se kterým se dlužnice dohodla na tom, že jí tato společnost půjčí částku 100.000,-Kč s tím, že tato půjčka musí být zajištěná, a to zastavením členských práv v bytovém družstvu. Dlužnice při kontraktačním jednání byla ujištěna, že se jedná o smlouvu o půjčce, na základě které zastavuje svá členská práva v bytovém družstvu a trvalým by se převod práv a povinností v bytovém družstvu stal až v případě neplacení půjčky z její strany. Smlouvu o převodu členských práv dlužnice neměla dopředu možnost prostudovat, měla pouze krátký časový úsek na její prostudování před jejím podpisem u notáře a na písemném výtisku smlouvu neshledávala ničeho podezřelého, neboť byla ujištěna, že se jedná o pouhé zastavení členských práv k zajištění splácení půjčky. Dlužnice byla tak dle žalovaného uvedena v omyl a byla využita vedlejším účastníkem její tíživá finanční situace a neznalost práva. Dlužnice nikdy neměla vážný úmysl členská práva v bytovém družstvu převést na vedlejšího účastníka. Žalovaný dále uvedl, že žalobce ing. Martin anonymizovano byl jediným jednatelem a společníkem vedlejšího účastníka společnosti BENSON CAPITAL GROUP s.r.o., když základní kapitál společnosti BENSON CAPITAL GROUP s.r.o. činil částku 200.000,--Kč. Hodnota družstevního bytu tak mnohonásobně převyšovala jednu desetinu základního kapitálu společnosti BENSON CAPITAL GROUP s.r.o., když jeho převod ze společnosti na jejího jednatele a společníka tak nutně podléhá ustanovení § 196a obchodního zákoníku, když podmínkám zde vtělených žalobce nevyhověl a smlouva na základě které převedl členská práva a povinnosti v bytovém družstvu společnosti BENSON CAPITAL GROUP s.r.o. na žalobce je tak neplatná.

Dle sdělení insolvenčního správce zjistil soud, že insolvenční správce nezaslal žalobci vyrozumění o soupisu majetku tak, jak předpokládá ust. § 225 odst. 2 IZ, a proto byla žaloba podána včas, neboť lhůta stanovená v ust. § 225 odst. 2 IZ ještě žalobci nezačala vůbec plynout. Z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26.9.2013, č.j. 13 Cm 710/2011-317, zjistil soud, že krajský soud vyhověl návrhu žalobce, který se domáhal stanovení povinnosti Bytovému družstvu Bendy 32 uzavření nájemní smlouvy s jeho osobou. Z tohoto rozsudku mimo jiné vyplývá, že se Krajský soud v Českých Budějovicích v tomto řízení zabýval, jako předběžnou otázkou, platností napadené smlouvy o převodu členských práv, když tuto smlouvu soud shledal platnou. Insolvenční soud ve smyslu ust. § 231 odst. 1, 2 IZ není vázán výsledkem posouzení předběžné otázky provedené krajským soudem v rámci jiného řízení. Z odůvodnění tohoto rozsudku zjistil soud, že dlužnice v předmětném období byla osobou s mnohonásobnými dluhy z úvěrů a půjček, a sice z půjčky se společností PROFI CREDIT ze dne 16.3.2009 na částku 100.000,-Kč, z úvěru z 19.10.2007 na částku 60.000,-Kč, ze spotřebitelského úvěru se společností HOME CREDIT ze dne 21.11.2003 na částku 18.200,-Kč, z úvěru se společností Česká spořitelna ve výši 30.000,-Kč ze dne 2.11.2005, z úvěru s Českou spořitelnou na částku 54.000,-Kč ze dne 21.7.2008 a z úvěru se společností Česká spořitelna na částku 100.000,-Kč ze dne 25.2.2008. Celkem si tak v období dvou let předcházejícím v tomto řízení zkoumanému jednání dlužnice vypůjčila částky přesahující 300.000,-Kč. Z výpisu z obchodního rejstříku vedlejšího účastníka zjistil soud, že jediným jednatelem je žalobce a základní kapitál činí částku 200.000,-Kč. Ze shodného tvrzení účastníků a výpovědi svědka Ladislava Petrů zjistil soud, že v rozhodném období byla společníkem žalobce společnost MEDAIFIN s.r.o., ve které vystupoval Ladislav Petrů jako jednatel. Tímto má soud za prokázanou vzájemnou obchodní a personální provázanost společnosti vedlejšího účastníka a pana Ladislava Petrů. Ze smlouvy o převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu ze dne 20.5.2009 soud zjistil, že touto smlouvou dlužnice převedla společnosti BENSON CAPITAL GROUP s.r.o. členská práva a povinnosti v družstvu se sídlem Jaroslava Bendy 32, České Budějovice, pojící se s nájmem družstevního bytu č. 26, o velikosti 3 + 1, v budově čp. 1387/32, v 8. nadzemním podlaží, v ulici J. Bendy v Českých Budějovicích. Žalovaný vytýkal této smlouvě formální nedostatky v označení bytového družstva, když označení bytového družstva se dle žalovaného neshoduje s rejstříkovým označením bytového družstva a absentuje zde i identifikační číslo bytového družstva. Z obchodního rejstříku je soudu známo, že rejstříkové označení bytového družstva je: Bytové družstvo Bendy 32, IČ 25182765, se sídlem v Českých Budějovicích, J. Bendy 32, České Budějovice, když je tak pravdivá námitka žalovaného týkající se nepřesného označení bytového družstva. Dle soudu je však příliš přepjatým právním formalismem trvání na přesném označení bytového družstva, když mezi účastníky není a nikdy nebylo sporné, jaká členská práva jsou touto smlouvou převáděna, když dlužnice byla členkou pouze Bytového družstva Bendy 32, a taktéž na předmětné adrese sídlí pouze jediné bytové družstvo, a to Bendy 32. Nepřesné označení bytového družstva a absence identifikačního čísla označující bytové družstvo tak nemůže způsobit neplatnost smlouvy z formálního hlediska. V této smlouvě se účastníci dohodli, že se nabyvatel (vedlejší účastník) zavazuje zaplatit převodci (dlužnici) za převod členských práv a povinností člena družstva dle této smlouvy částku 100.000,-Kč a je zde zaznamenáno číslo účtu, na které budou peněžní prostředky poukázány. Z výpisu z tohoto účtu pak má soud za prokázané, že částka 100.000,-Kč byla vedlejším účastníkem dlužnici skutečně poskytnuta. Dále je ve smlouvě zachycena povinnost dlužnice předat byt do 30 dnů od uzavření této smlouvy. Smlouva je opatřena úředně ověřenými podpisy. Na základě této smlouvy pak bylo vedlejším účastníkem zasláno bytovému družstvu oznámení o uzavření smlouvy o převodu členských práv a povinností. Ze zápisu z členské schůzce Bytového družstva Bendy 32 z 8.6.2009 zjistil soud, že dlužnice na členské schůzi přednesla, že došlo k údajnému převodu členských práv na vedlejšího účastníka a zároveň tvrdila, že byla podvedena a nevěděla, že podepisuje převod práv a chystá se podat žalobu. Z dohody o převodu členských práv a povinností uzavřenou mezi vedlejším účastníkem a žalobcem pak soud zjistil převod členských práv z vedlejšího účastníka na žalobce dne 14.4. 2010, když ve smlouvě není uvedena výše úplaty za tento převod. Z rozhodnutí jediného společníka při výkonu působnosti mimořádné valné hromady ze dne 14.4.2010 zjistil soud, že žalobce jako jediný společní vedlejšího účastníka udělil v rámci působnosti valné hromady souhlas s převodem předmětných členských práv žalobci jako fyzické osobě za 100.000,-Kč, když v rámci tohoto převodu nebyl zpracován znalecký posudek k ocenění hodnoty členských práv. Z e-mailové komunikace z roku 2011 zjistil soud, že zástupce Bytového družstva Bendy 32 sdělil právní zástupkyni žalobce, že dlužnice se v roce 2011 chystala převést členská práva na další fyzickou osobu. Z rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 1.3.2010, č.j. 23 C 688/2009-30 (když toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 16.4.2010), zjistil soud, že byla zamítnuta žaloba na vyklizení předmětného družstevního bytu s odůvodněním, že na základě smlouvy o převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu nepřechází na nabyvatele členských práv právo nájmu, ale vzniká mu pouze právo na uzavření nájemní smlouvy. Za situace, kdy vedlejším účastníkem nebyla uzavřena nájemní smlouva, je žaloba na vyklizení družstevního bytu předčasná, a proto byla tato žaloba zamítnuta. Z rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 21.9.2012, č.j. 30 C 166/2012-28 (když toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 9.11.2012), zjistil soud, že v tomto řízení se vedlejší účastník domáhal po dlužnici zaplacení částky 100.000,-Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Tato žaloba byla však zamítnuta s argumentací, že vedlejší účastník v tomto řízení tvrdil, že částka 100.000,-Kč má představovat bezdůvodné obohacení z neplatného právního úkonu-smlouvy o převodu členských práv v bytovém družstvu, přičemž ze samotných žalobních tvrzení vyplývá skutečnost, že žalobce je přesvědčen o platnosti této smlouvy. Za této situace, aniž by se soud zabýval platností smlouvy o převodu, soud zamítl žalobu s odůvodněním, že žalobce netvrdil rozhodné skutečnosti pro vznik bezdůvodného obohacení, když naopak tvrdil, že předmětné právní jednání mezi ním a dlužnicí je platné. V průběhu kontraktačního jednání při uzavírání smlouvy o převodu členských práv vyslechl soud dlužnici, pana Ladislava Petrů, který vyjednával podmínky smlouvy a vyhotovil písemné vyhotovení smlouvy, a žalobce, který byl v rozhodné době též jednatelem vedlejšího účastníka. Všechny tři výpovědi se shodují v základních rysech, a sice že mezi panem Ladislavem Petrů a dlužnicí proběhlo několik osobních schůzek, při kterých si pan Ladislav Petrů obstaral podklady týkající se Bytového družstva J. Bendy 32. Poté byla domluvena schůzka, u které se měla podepsat smlouva (projednávaná smlouva o převodu členských práv v bytovém družstvu), když na tuto schůzku se dostavil pan Ladislav Petrů, dlužnice a jednatel vedlejšího účastníka (žalobce). Dlužnice na této schůzce poprvé uviděla smlouvu, která byla následně před notářem podepsána. Tato smlouva jí předem nebyla zaslána k prostudování, ani s jejím obsahem nebyla jinak seznámena, měla čas na prostudování této smlouvy řádově v desítkách minut na chodbě notářské kanceláře před vstupem do notářské kanceláře. Poté došlo k podpisu předmětné smlouvy s úředně ověřenými podpisy. Výpovědi třech zúčastněných osob se však liší v označení důvodu, pro který se uskutečnila daná schůzka a podpis smlouvy u notáře. Ladislav Petrů a žalobce tvrdí, že dlužnice byla seznámena, že schůzka se bude konat k příležitosti převodu členských práv, když dlužnice tvrdila, že schůzka byla domluvena za účelem podpisu smlouvy o půjčce, event. podpisu smlouvy o zajištění půjčky. Dlužnice se tak domnívala, že jí bude poskytnuta částka 100.000,-Kč s tím, že po dobu poskytnutí půjčky ve výši 100.000,-Kč budou k zajištění této půjčky zastavena její členská práva v bytovém družstvu. Dlužnice dále uvedla, že pokud by věděla, že podepisuje definitivní převod členských práv za částku 100.000,-Kč, k takovéto transakci by nikdy nepřistoupila, neboť jí bylo známo, že členská práva v bytovém družstvu mají výrazně vyšší hodnotu. Výpovědi zúčastněných osob se shodují i v bodu, že po podpisu této smlouvy byly dlužnici zaslány složenky k uhrazení finančních částek, když na složenkách bylo napsáno, že se jedná o nájemné za převáděný byt. Dlužnice však uvedla, že se domnívala, že se jedná o splátku půjčky, když uvedla, že tyto splátky posílala ještě do doby 3 měsíců od podepsání smlouvy i s vědomím, že byla podvedená, neboť si myslela, že vrací půjčku a teprve až na základě rady od právního zástupce žádné další finanční prostředky již vedlejšímu účastníku nezasílala. Ze znaleckého posudku soudního znalce ing. Petra Pokorného zjistil soud, že ke dni uzavření smlouvy o převodu členských práv a povinností v Bytovém družstvu Bendy 32 (20.5.2009), byla v místě a čase obvyklá hodnota členských práv pojící se nájmem předmětného bytu 1.070.000,--Kč, když na bytovém domu, ve kterém se nachází předmětný byt (který je jediným majetkem Bytového družstva Bendy 32), vázlo ke dni 20.5.2010 zástavní právo k úvěru družstva ve výši 3.320.331,90 Kč, což při přepočtu podlahových ploch jednotlivých bytů v domě činí na tento konkrétní byt cca 100.000,--Kč, avšak v konkrétním případě vliv zástavního práva nemá na tržní hodnotu členských práv odpovědností žádný vliv. Lze tak uzavřít, že i kdyby soud nevycházel ze závěrů znalce o skutečnosti, že zástavní právo úvěru družstva neovlivňuje tržní hodnotu členských práv v místě a čase a soud mechanicky odečetl příslušnou část úvěru připadající na předmětný byt, lze uzavřít, že hodnota členských práv k rozhodnému datu nemohla být nižší než 970 tis. Kč. Žalobce ani po poučení soudu dle ustanovení § 118a odst. 1 odst. 3 o.s.ř. neposkytl soudu skutková tvrzení a příslušné důkazy o zpracování znaleckého posudku ke zjištění hodnoty předmětných členských práv při jejich převodu ze společnosti BENSON CAPITAL GROUP s.r.o. na žalobce.

Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav:

Vedlejší účastník uzavřel s dlužnicí dne 20.5.2009 smlouvu o převodu členských práv v Bytovému družstvu J. Bendy 32, když při podpisu smlouvy se dlužnice domnívala, že se jedná o podpis smlouvy zajišťující půjčku ve výši 100.000,-Kč a nikoli o převod členských práv v bytovém družstvu. Hodnota členských práv činila k datu převodu částku nejméně 970.000,-Kč. Vedlejší účastník převedl na žalobce členská práva bez zpracování znaleckého posudku hodnoty těchto členských práv za částku 100.000,-Kč

Dle ustanovení § 39 obč.zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu, nebo jej obchází, a nebo se příčí dobrým mravům.

Dle ust. § 49a zák. č. 40/1964 Sb. (dále jen občanský zákoník) právní úkon je neplatný, jestliže jej jednající osoba učinila v omylu, vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující, a osoba, které byl právní úkon určen, tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět. Právní úkon je rovněž neplatný, jestliže omyl byl touto osobou vyvolán úmyslně. Omyl v pohnutce právní úkon neplatným nečiní

Dle ust. § 230 obchodního zákoníku převod práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu na základě dohody nepodléhá souhlasu orgánů družstva. Členská práva a povinnosti spojená s členstvím přecházejí na nabyvatele ve vztahu k družstvu předložením smlouvy o převodu členství příslušnému družstvu nebo pozdějším dnem uvedeným v této smlouvě. Tytéž účinky jako předložení smlouvy o převodu členství nastávají, jakmile příslušné družstvo obdrží písemné oznámení dosavadního člena o převodu členství a písemný souhlas nabyvatele členství.

Dle ust. § 225 odst. 1 IZ osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty. Po provedeném dokazování, za aplikace příslušných právních ustanovení, dospěl soud k závěru, že dlužnice při podpisu smlouvy o převodu členských práv, jednala v omylu, který však nelze hodnotit jako omluvitelný omyl. Pokud by dlužnice postupovala s potřebnou mírou opatrnosti, muselo by jí být po přečtení smlouvy zřejmé, že se jedná o převod členských práv a povinností v bytovém družstvu a nikoli o smlouvu o půjče. Zároveň dlužnice neprokázala, že by její omyl byl vyvolán úmyslně. Uzavření smlouvy o převodu práv a povinností hodnotí soud však jako neplatné pro rozpor s ustanovením § 39 obč. zák., neboť uzavření smlouvy se zjištěným obsahem se příčí dobrým mravům, a to zejména s přihlédnutím k obsahu kontraktačního procesu mezi právním předchůdcem žalobce a dlužnicí. Soud uvěřil skutkové verzi žalobkyně, která uvedla, že při svých finančních problémech měla zájem si půjčit 100.000,--Kč a byla jí doporučena společnost BENSON CAPITAL GROUP s.r.o. a neuvěřil skutkové verzi žalobce, že společnost BENSON CAPITAL GROUP s.r.o. byla žalobkyní sama iniciativně oslovena přímo s nabídkou odkoupení členských práv a povinností v bytovém družstvu za částku 100.000,--Kč. Toto přesvědčení soudu vychází zejména ze skutečnosti, že hodnota takovýchto členských práv a povinností v bytovém družstvu je s malou odchylkou v běžné společnosti obecně známa a každý běžný člověk přibližně ví, v jaké výši se v dané lokalitě pohybují ceny členských práv a povinností v bytových družstvech (cena družstevních bytů) a nelze uvěřit, že by žalobkyně sama iniciativně hledala někoho, komu členská práva převede za částku 100.000,--Kč. Poté je nutno též přihlédnout ke způsobu, jakým byla při kontraktačním procesu seznámena žalobkyně se smluvní dokumentací. Smluvní dokumentace je, vzhledem k výši hodnoty převáděného majetku, velmi zásadní nebyla dlužnici profesně zdatným právním předchůdcem žalobce poskytnuta s dostatečným předstihem k prostudování a byla jí záměrně poskytnuta pouze na krátký časový úsek před vlastním podpisem smlouvy u notáře, přičemž byla ujišťována, že je smluvní dokumentace v pořádku. Práva neznalá dlužnice tak neměla možnost tzv. domyslet veškerý význam svého jednání, čehož si právní předchůdce žalobce zcela jistě byl vědom a zároveň nebyla schopna pro časovou tíseň rozpoznat velkou míru nevýhodnosti takto uzavírané smlouvy. Je potom nemravné, aby právní předchůdce žalobce měl prospěch z jednání, ve kterém vystupoval zřetelně z pozice silnějšího subjektu za vědomí transparentní nevýhodnosti uzavírané smlouvy o převodu členských práv a povinností dlužnicí. Soud na základě závěru neplatnosti smlouvy o převodu členských práv uzavřené mezi vedlejším účastníkem a dlužnicí, uzavírá, že následný převod členských práv na žalobce nemůže být též platný, neboť nikdo nemůže převést více práv, než má sám a je zde od počátku dána neplatnost úkonu pro nemožnost plnění, ke které se přihlíží přímo z úřední povinnosti (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1072/99). Žalobci tak jistě vedlejší účastník nemohl platně převést členská práva v bytovém družstvu, žalobce tedy není vlastníkem členských práv a člen bytového družstva, a proto jeho žaloba na vyloučení věci z majetkové podstaty dlužnice musela být zamítnuta. Nad rámec potřebného ještě soud dodává, že z dokazování vyplynulo, že i při případném závěru o platnosti smlouvy o převodu členských práv a povinností ze dne 20.5.2009 by soud žalobu stejně jako nedůvodnou musel zamítnout pro rozpor se zákonem ve smyslu ustanovení § 39 obč.zák. ve spojení s ustanovením § 196a obch.zák., neboť dohoda o převodu členských práv a povinností ze dne 14.4.2010 ve které vedlejší účastník převedl na žalobce členská práva a povinnosti za 100.000,-Kč je neplatná. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti BENSON CAPITAL GROUP s.r.o., totiž vyplynulo, že jediným společníkem a jednatelem vedlejšího účastníka je žalobce. Lze tak uzavřít, že žalobce je ke společnosti BENSON CAPITAL GROUP s.r.o. ve smyslu ustanovení § 135 odst. 2 obch.zák. ve spojení s ustanovením § 196a odst. 1 obch.zák. osobou ovládající, a proto bylo nutno při převodu majetku vedlejšího účastníka na žalobce zpracovat znalecký posudek k ocenění hodnoty převáděného majetku, který dle dokazování přesahuje hodnotu přesahující výši jedné desetiny upsaného základního kapitálu vedlejšího účastníka. Žalobce však netvrdil ani nenabídl soudu žádné důkazy o tom, že by tento znalecký posudek byl zpracován a proto nevyhověl podmínkám ustanovení § 196a obch.zák. potřebným pro platnost tohoto právního úkonu.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu ust. § 163 IZ ve spojení s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšný žalovaný má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci a vedlejšímu účastníku. O výši náhrady nákladů řízení rozhodl soud ve smyslu ust. § 7 bod 5 ve spojení s ust. § 9 odst. 4 písm. c) a ust. § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., když náklady řízení žalovaného představují náhradu právního zastoupení za 8 úkonů právní služby včetně režijních paušálů s připočtením příslušného 21% DPH, neboť právní zástupce žalovaného prokázal, že je plátcem DPH. O náhradě nákladů státu rozhodl soud ve smyslu ustanovení § 148 odst. 1 o.s.ř., když plně procesně neúspěšný žalobce a vedlejší účastník musí vynahradit státu náklady, které stát v řízení vynaložil. Stát vynaložil v řízení částku 4.350,--Kč za zpracování znaleckého posudku.

Po uč e ní: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Vrchnímu soudu v Praze prostřednictvím Krajského soudu v Českých Budějovicích. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na nařízení exekuce či výkonu rozhodnutí.

Krajský soud v Českých Budějovicích dne 10.11.2016

JUDr. Ondřej Ludvík samosoudce