29 ICm 1484/2015
Číslo jednací: (72) 29 ICm 1484/2015-74 KSBR 29 INS 30476/2014

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Markétou Vdovcovou ve věci žalobce Ing. Tomáše Kučery, Čechyňská 16, 602 00 Brno, insolvenční správce dlužníků Zdeňka anonymizovano , anonymizovano a Věry anonymizovano , anonymizovano , oba bytem Ludmírov 21, PSČ 798 55, zast. Mgr. Jaroslavem Nekudou, advokátem, se sídlem Ivančice, Drůbežní trh 89/1, PSČ 664 91, proti žalovanému Renegade North LLC, jiné reg. č. 4671528, sídlem Silverside Road 3411, Wilmington, DE 198 10, Spojené státy americké, zast. Mgr. Hanou Hřebenářovou, advokátkou, se sídlem Brno, Jaselská 197/14, v incidenčním sporu insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. KSBR 29 INS 30476/2014, o popření pravosti pohledávky

takto:

I. Určuje se, že pohledávka č. 2 žalovaného Renegade North LLC, v insolvenčním řízení dlužníků Zdeňka anonymizovano a Věry anonymizovano , vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. 29 INS 30476/2014 není v přihlášené a popřené výši 75.000,-Kč po právu.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 10.200,-Kč k rukám právního zástupce Mgr. Jaroslava Nekudy, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. isir.justi ce.cz

III. Žalovaný je povinen uhradit Krajskému soudu v Brně na č. účtu 3703-5720621/0710, KS 1148, VS 2943148415, soudní poplatek ve výši 5.000,-Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 14. 4. 2015 se žalobce domáhal popření pravosti pohledávky žalovaného ve výši 75.000,-Kč, když tato pohledávka byla přihlášena do insolvenčního řízení dlužníků přihláškou žalovaného č. 2, a to jako vykonatelná pohledávka přiznaná směnečným platebním rozkazem Krajského soudu v Brně ze dne 18.6.2012, č.j. 3 Cm 198/2012-12, který nabyl právní moci dne 17.8.2012. Přezkumné jednání, na kterém žalobce popřel pohledávku žalovaného se konalo dne 16.3.2015. Žalovaný přihlásil také příslušenství pohledávky, které však bylo přihlášeno jako nevykonatelná pohledávka. Žalobce pak na přezkumném jednání popřel celou přihlášenou pohledávku, žalobu podává vůči vykonatelné části pohledávky představující jistinu ve výši 75.000,-Kč. Žalobce v žalobě tvrdí, že dne 22.9.2006 dlužník podepsal směnku na částku 75.000,-Kč, neobdržel však příslušné protiplnění. Pohledávku i příslušenství tedy žalobce popírá co do pravosti v plné výši, když má za to, že výše přihlášené pohledávky neodpovídá faktickému ani právnímu stavu a takto přihlášená pohledávka nemůže být zjištěna.

Žalovaný se k řízení vyjádřil svým podáním došlým soudu dne 21.12.2016, v němž uvedl, že nárok uplatněný žalobou neuznává a navrhl žalobu zamítnout. V žalobě uvedl, že námitka žalobce, jež vedla k popření pohledávky, je námitkou kauzální, tedy zakládající se na vlastních vztazích remitenta k výstavci směnky. Takové námitky nemůže ten, kdo je žalován ze směnky činit majiteli, ledaže majitel při nabývání směnky jednal vědomě na škodu dlužníka. Žalovaný má za to, že kauzální námitky jsou v tomto sporu zapovězeny, neboť žalovaný nabyl předmětnou směnku vlastní v souladu s rubopisem a vztahy původního majitele a výstavce mu nejsou nijak známy. Žalovanému není známo ani protiplnění, které bylo výstavci směnky remitentem poskytnuto, či jaké byly okolnosti jejího vystavení. Směnka ke své platnosti žádnou kauzu ani nepotřebuje-viz rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci, sp.zn. 13 VSOL 137/2014. Žalobce nesplnil ani svoji povinnost tvrzení a důkazní, jeho námitky jsou pouze v obecné rovině, důkazní břemeno k prokázání kauzálních námitek nese žalobce a je tedy na něm prokázat, že jím vystavená směnka nezakládá vznik směnečné pohledávky. K abstraktnosti směnky a důkaznímu břemeni žalovaný odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 27.3.2001, sp.zn. 32 Cdo 1338/2000.

K řízení se vyjádřil žalobce při jednání konaném dne 5.6.2017, odkázal na rozhodnutí Ústavního soudu č.j. IV ÚS 457/2010 ze dne 18.7.2013, které hovoří o tom, že právě důvodem indosace směnky bylo ve skutečnosti zbavit dlužníky kauzální námitky a jako takové by tento postup neměl pobírat právní ochrany, kdy v tomto případě šlo o stejnou situaci a soud by měl zkoumat kauzální námitky v rámci tohoto sporu. Žalobce také odkázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č.j. 101 VSPH 153/2011, které se týká obdobné věci.

Původní vlastník směnky společnost FINPOMOC.CZ, s.r.o., pak také přihlásila svoji pohledávku přihláškou č. PP č. 15, a to z titulu smlouvy o úvěru ze dne 25.9.2006. Předmětná směnka, z níž žalovaný dovozuje titul vzniku své pohledávky, byla podepsána taktéž 25.9.2006, přičemž obě dvě pohledávky jsou prakticky v totožné výši a žalovaný má proto za to, že zde došlo ze strany žalovaného potažmo společnosti FINPOMOC.CZ, s.r.o. ke zneužití institutu směnečného práva ke ,,duplikaci téže pohledávky ke škodě dlužníka. Žalobce tvrdí, že jde o tutéž pohledávku a prizmatem závěrů uvedených v namítané judikatuře je přesvědčen, že tato pohledávka nevznikla, resp. byla uměle vyrobena zneužitím indosace směnky.

Závěrem žalobce uvedl, že v této věci došlo jednoznačně ke zneužití institutu směnečného práva za účelem neúměrného zatížení dlužníků, kdy pohledávka je uplatňována věřitelem společností FINPOMOC.CZ v rámci insolvenčního řízení, kde je a bude uspokojována, když pohledávka žalovaného vůči dlužníkovi přihlášená do tohoto řízení je pohledávka ze zajišťovací směnky k úvěru společností FINPOMOC.CZ. Toto je dle žalobce jednoznačně kauzální námitka. Je příkře v rozporu s dobrými mravy, aby pohledávku žalovaného mohl soud považovat za pohledávku po právu, pohledávka ani nemohla vzniknout, protože vznikla úmyslným jednáním žalovaného ke škodě dlužníkům.

Z usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. 1. 2015, č. j. KSBR 29 INS 30476/2014-A-13 vyplývá, že byl zjištěn úpadek dlužníků Zděňka anonymizovano a Věry anonymizovano , bylo jim povoleno oddlužení a byl ustanoven insolvenční správce dlužníků Ing. Tomáš Kučera.

Z přihlášky žalovaného č. 2 ze dne 13. 1. 2014 vyplývá, že žalovaný přihlásil do insolvenčního řízení dlužníků svoji pohledávku ve výši celkem 136.019,11 Kč. Tato pohledávka byla přihlášena jako vykonatelná, když její vykonatelnost žalovaný opíral o směnečný platební rozkaz Krajského soudu v Brně ze dne 18.6.2012, č.j. 3 Cm 198/2012-12, který nabyl právní moci dne 17.8.2012, kdy pohledávka žalovaného byla přihlášena jistinou ve výši 75.000,-Kč jako směnečná suma a dále v částce 61.019,11 Kč bylo požadováno uhrazení příslušenství. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 18.1.2016. č.j. KSBR 29INS 30476/2014-P2-2, byla přihláška žalovaného ve výši 61.019,11 Kč odmítnuta.

Z protokolu o přezkumném jednání ze dne 16. 3. 2015 vyplývá, že insolvenční správce Ing. Tomáš Kučera zařadil na přezkumném jednání přihlášenou pohledávku žalovaného č. 2 jako pohledávku vykonatelnou v celém rozsahu a jako vykonatelnou přihlášenou pohledávku insolvenční správce i oba dlužníci v celém rozsahu co do pravosti popřeli s odůvodněním, že dlužníci nedostali žádné protiplnění.

Před zkoumáním důvodnosti incidenční žaloby je nutné zabývat se nejdříve otázkou, zda tato byla podána včas a osobou oprávněnou.

Podle ust. § 192 odst. 1 insolvenčního zákona pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek mohou popírat insolvenční správce, dlužník a přihlášení věřitelé; popření pohledávky lze vzít zpět.

Podle ust. § 199 odst. 1 insolvenčního zákona insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu.

Přezkumné jednání, na kterém žalobce popřel pravost přihlášené pohledávky žalovaného se uskutečnilo dne 16.3.2015, žaloba na popření pravosti pohledávky byla soudu doručena dne 14.4.2015.

Je zřejmé, že incidenční žaloba byla žalobcem podána včas, přičemž po porovnání jejího obsahu s obsahem přihlášky pohledávky lze konstatovat, že zároveň splňuje podmínku vyplývající z ustanovení § 199 odst. 3 insolvenčního zákona, neboť je zachována totožnost skutečnosti uplatňovaných jako důvod popření této pohledávky při přezkumném jednání a následně v podané žalobě. Žaloba je pak podána i osobou oprávněnou a je projednatelná.

Ze směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Brně ze dne 18.6.2012, č.j. 3Cm198/2012-12, vyplývá, že nabyl právní moci a vykonatelnosti dne 17.8.2012. Tímto rozhodnutím bylo žalovanému přiznáno vůči Zdeňku anonymizovano právo na zaplacení částky 75.000,-Kč představující směnečný peníz, dále 6 % úroku z prodlení od 1.5.2009 do zaplacení z částky 75.000,-Kč, směnečnou odměnu ve výši 250,-Kč a dále náklady řízení ve výši 28.000,-Kč.

Ze směnky datované dne 22.9.2006 bylo zjištěno, že tato byla vystavena v Praze s prohlášením: ,, Za tuto vlastní směnku zaplatím částku 75.000,-Kč, s poznámkou bez protestu splatnou u FINPOMOC.CZ, s.r.o., se sídlem Praha 1, Václavské náměstí 1601/47 Směnka je podepsána dlužníkem Zděňkem anonymizovano , který je identifikován jménem, příjmením, trvalým bydlištěm, rodným číslem. Dále směnka obsahuje místo mě bez závazku na řad Renegade North LLC, se sídlem Silverside Road 3411, Wilmington, DE 198 10, Spojené státy americké.

Z usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 18.2.2013, č.j. 26 EXE 82/2013-58 vyplývá, že tímto usnesením byla na základě rozhodnutí Krajského soudu v Brně ze dne 18.6.2012, č.j. 3 Cm 198/2012-12 nařízena exekuce na majetek povinného Zdeňka anonymizovano k uspokojení pohledávky oprávněného Renegade Notrh LLC, ve výši 75.000,-Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 6 % ročně z této částky od 1.5.2009 do zaplacení, směnečnou odměnu 250,-Kč, pro náklady nalézacího řízení ve výši 28.000,-Kč a dále pro náklady řízení oprávněného, které v exekučním řízení budou stanoveny. Z příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 23.6.2014, č.j.137 Ex 15592/12-40 vyplývá, že náklady exekuce byly určeny celkem částkou 15.730,-Kč.

Z přihlášky společnosti FINPOMOC.CZ, s.r.o. č. 12 do insolvenčního řízení dlužníků ze dne 26. 1. 2015 vyplývá, že tento věřitel přihlásil do insolvenčního řízení dlužníků svoji pohledávku ve výši celkem 43.877,-Kč. Tato pohledávka byla přihlášena jako vykonatelná, když její vykonatelnost věřitel opíral o rozhodčí nález sp.zn. RN 1R 1687/2006, kdy pohledávka vznikla na základě smlouvy o úvěru ze dne 25.9.2006, č. 2220083042.

Ze smlouvy o úvěru ze dne 25.9.2006, č. 2220083042 vyplývá, že dlužníkovi Zdeňku

anonymizovano byl poskytnut věřitelem společností FINPOMOC.CZ, s.r.o. úvěr ve výši 25.000,-Kč, kdy dlužník se zavázal vrátit věřiteli úvěr, sjednanou odměnu ve výši 3.750,-Kč a sjednaný poplatek ve výši 11.750,-Kč v 18 po sobě jdoucích měsíčních splátkách ve výši 2.250,-Kč měsíčně.

Z rozhodčího nálezu rozhodce Ing. Petra Nováka ze dne 10.1.2007, sp.zn. 1 R 1687/2006 vyplývá, že bylo rozhodnuto o povinnosti dlužníka uhradit věřiteli FINPOMOC.CZ, s.r.o. pohledávku ve výši 36.000,-Kč, částky 31.500,-Kč a nákladů rozhodčího řízení, a to na základě uplatněného nároku věřitele na uhrazení plnění z uzavřené smlouvy o úvěru ze dne 25.9.2006, č. 2220083042. Z usnesení Okresního soudu v Prostějově ze dne 2.4.2007, č.j. 16 Nc 3432/2007-7, vyplývá, že byla na základě rozhodčího nálezu rozhodce Ing. Petra Nováka ze dne 10.1.2007, sp.zn. I R 1687/2006, k uspokojení pohledávky ve výši 28.127,-Kč, 31.500,-Kč, 2.811,40 Kč a 23.062,20 Kč, nařízena exekuce na majetek dlužníka Zděňka anonymizovano .

Ze sdělení společnosti FINPOMOC.CZ, s.r.o. ze dne 16.8.2017, doplněného podáním ze dne 26.9.2017 vyplývá, že tato společnost předložila doklady a informace o všech svých pohledávkách, které měla vůči dlužníkům Zdeňku a Věře anonymizovano , když tyto všechny doklady jsou součástí jejich přihlášky pohledávky č. 12 do insolvenčního řízení dlužníků.

Soud další dokazování nepovažoval za hospodárné provádět, když všechny podstatné okolnosti vyplynuly z listinných důkazů a návrh žalobce na účastnický výslech dlužníků soud považoval za nadbytečný.

Podle § 199 odst. 1, insolvenčního zákona, insolvenční správce, který popřel vykonatelnou pohledávku, podá do 30 dnů od přezkumného jednání nebo od právní moci rozhodnutí o schválení zprávy o přezkumu podle § 410 odst. 3 písm. a) u insolvenčního soudu žalobu, kterou své popření uplatní proti věřiteli, který vykonatelnou pohledávku přihlásil. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu. Podle § 2) stejného ustanovení jako důvod popření pravosti nebo výše vykonatelné pohledávky přiznané pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu lze uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci. Podle odst. 3) stejného ustanovení v žalobě podle odstavce 1 může žalobce proti popřené pohledávce uplatnit pouze skutečnosti, pro které pohledávku popřel.

Podle § 17 zákona č. 191/1950 Sb., směnečný a šekový zákon, kdo je žalován ze směnky, nemůže činit majiteli námitky, které se zakládají na jeho vlastních vztazích k výstavci nebo k dřívějším majitelům, ledaže majitel při nabývání směnky jednal vědomě na škodu dlužníka.

Směnečné závazky upravené zákonem směnečným a šekovým č. 191/1950 Sb. se vyznačují nesporností a abstraktností, což znamená, že směnka sama o sobě je jediným a zcela dostatečným důvodem pro placení. Dlužník se může bránit proti povinnosti platit na směnku námitkami, jejichž obsah může být čerpán jak z práva hmotného, tak i z práva procesního. Může se tedy bránit proti povinnosti platit na směnku i námitkami, jejichž původ leží v obecně právních vztazích, které směnku provázely, tzn. kauzální námitky. Základem těchto kauzálních námitek je existující směnečná dohoda, tj. dohoda předcházející vystavení směnky, kdy je mezi účastníky směnečného vztahu dohodnuto, za jakým účelem má být směnka vystavena a za jakých podmínek může být použita a proplacena. V incidenčním sporu týkajícím se závazku ze směnky lze uplatňovat stejné námitky jako v řízení o vydání směnečného platebního rozkazu (srov. závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27.3.2001 sp. zn. 32 Cdo 1338/2000).

Vzhledem k tomu, že v daném případě byly přihlášené pohledávky žalovaného pohledávkami vykonatelnými, bylo na žalobci a tedy na insolvenčním správci prokázat svá skutková tvrzení, že k poskytnutí plnění ze strany žalovaného dlužníkům nedošlo, což je nutné považovat za skutkovou okolnost a také za kauzální námitku. Soud z provedeného dokazování dovodil, že žalovaný je majitelem směnky a vykonatelné pohledávky přiznané ze směnky, nikoli však také majitelem úvěrové pohledávky, když tímto majitelem úvěrové pohledávky je společnost FINPOMOC.CZ, s.r.o. Tyto skutečnosti jednoznačně vyplynuly z provedeného dokazování, když smlouva o úvěru č. 2220083042 je datována tentýž den jako směnka a původním majitelem směnky byla společnost FINPOMOC.CZ, s.r.o. Tato společnost pak k dotazu soudu sdělila, že neměla a nemá jiné pohledávky vůči dlužníkům, než úvěrovou pohledávku přihlášenou vůči dlužníkům do insolvenčního řízení. Z těchto důkazů soud jednoznačně dovodil, že se u předmětné směnky jednalo o směnku zajišťovací ke sjednanému úvěru. S odkazem i na odůvodnění obsažené v rozhodnutí Ústavního soudu ČR citované žalobcem, č. IV ÚS 457/2010 ze dne 18.7.2013, má soud za to, že pohledávka žalovaného není po právu. Soud v daném řízení s ohledem na charakter zajišťovací směnky připustil kauzální námitky a dospěl k závěru, že žalovaný jednal vědomě na škodu dlužníka a takové právní jednání nemá pobírat právní ochrany. Pohledávka z úvěru bude v rámci insolvenčního řízení uspokojována a tedy hrazena.

O nákladech řízení soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 o.s.ř..

Vzhledem k tomu, že žalobce byl zastoupen právním zástupcem, náleží žalobci náhrada nákladů řízení vůči žalovanému, které spočívají v právním zastoupení. Odměna byla přiznána za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava, účast na jednání dne 5.6.2017 a dne 11.12.2017) ve výši 3x 3.100,-Kč dle ustanovení § 9 ost. 4 písm. c ) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v aktuálním znění, za 3 x 300,-Kč režijní paušál dle § 13 odst. 3 vyhlášky 177/1196 Sb. Celkem tedy náhrada nákladů řízení žalobce činí částku 10.200,-Kč.

Podle ustanovení § 2 odst. 3) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Vzhledem k tomuto ustanovení soud uložil žalovanému uhradit poplatek za toto řízení dle položky 13 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků ve výši 5.000,-Kč, když žalobce je dle § 11 odst. 2) písm. n) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v tomto řízení osvobozen.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem (pravomocným a vykonatelným) splněna dobrovolně, má oprávněný právo podat návrh na soudní výkon rozsudku.

Krajský soud v Brně dne 11.12.2017

Mgr. Markéta Vdovcová, v.r. samosoudkyně

Za správnost vyhotovení: Petra Kučerová