29 Cdo 926/2007
Datum rozhodnutí: 21.03.2007
Dotčené předpisy:





29 Cdo 926/2007


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudkyň JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobkyně C. , a. s., proti žalovanému Z. N., o zaplacení částky 103.632,-Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 10 C 318/2004, o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. července 2006, č.j. 57 Co 473/2006-45, takto:


I. Dovolání se odmítá.


II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


O d ů v o d n ě n í :


Okresní soud ve Frýdku-Místku rozsudkem pro uznání ze dne 26. dubna 2006, č.j. 10 C 318/2004-36, uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 103.632,-Kč s 0,08% úrokem z prodlení denně z částky 101.832,- Kč od 1. července 2003 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a na nákladech řízení částku 4.680,- Kč, rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).


K odvolání žalovaného Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 31. července 2006, č.j. 57 Co 473/2006-45, rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadených výrocích, tj. ve výroku, jímž byla stanovena lhůta k plnění a ve výroku o náhradě nákladů řízení, potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.


Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, namítaje, že přisouzenou částku není schopen ve stanovené lhůtě uhradit a o nákladech řízení bylo rozhodnuto, aniž soud zjišťoval, že byl vydán exekuční příkaz žalobce na žalovaného účet .


Dovolání není přípustné.


Podle ustanovení § 236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.


Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.


Ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů.


Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř., když všem případům přípustnosti dovolání v tomto ustanovení vypočteným je společné, že musí jít o rozhodnutí ve věci samé. Rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v části týkající se stanovení lhůty k plnění přisouzené částky a nákladů řízení, rozhodnutím ve věci samé není.


Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání odmítl [§ 243b odst. 5 věta první, § 218 písm. c) o. s. ř.].


Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 větu první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.


Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 21. března 2007


JUDr. Petr G e m m e l


předseda senátu