29 Cdo 895/2010
Datum rozhodnutí: 21.07.2010
Dotčené předpisy: § 43 odst. 2 o. s. ř. ve znění do 31.12.2007, § 241b odst. 3 o. s. ř. ve znění do 31.12.2007




29 Cdo 895/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Filipa Cilečka v konkursní věci dlužníka České strany sociálně demokratické , se sídlem v Praze 1, Hybernská 7, PSČ 110 00, identifikační číslo 00409171, zastoupeného prof. JUDr. Janem Křížem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Dlouhá 13, PSČ 110 00, o návrhu věřitelů a/ JUDr. Z. A. , b/ J. K. , zastoupeného Mgr. Jaroslavem Čapkem, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Komenského 241, PSČ 500 03 c/ K. N. a d/ Alba a. s. , se sídlem v Praze 4, Podolí, Levá 6/311, PSČ 147 00, identifikační číslo 63998165, zastoupeného Mgr. Stanislavem Němcem, advokátem, se sídlem v Postupicích 58, PSČ 257 01, na prohlášení konkursu na majetek dlužníka, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 96 K 4/2007, o dovolání navrhujícího věřitele a/ JUDr. Z. A. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. února 2008, č. j. 1 Ko 494/2007-683, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Usnesením ze dne 28. června 2007, č. j. 96 K 4/2007-566, zamítl Městský soud v Praze návrh věřitelů (a/ JUDr. Z. A., b/ J. K., c/ K. N. a d/ Alba a. s.) na prohlášení konkursu na majetek dlužníka (České strany sociálně demokratické).
K odvolání navrhujících věřitelů a/ JUDr. Z. A., b/ J. K. a d/ Alba a. s. Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně.
Navrhující věřitel a/ JUDr. Z. A. (zastoupen advokátem JUDr. Janem Hulíkem na základě plné moci ze dne 17. ledna 2007, č. l. 6) podal proti usnesení odvolacího soudu včasné dovolání (č. l. 699). Dovolání (datované 16. dubna 2008 a došlé soudu prvního stupně 28. dubna 2008) podal na poštu k přepravě 25. dubna 2008 (srov. obálku č. l. 701). Z tohoto podání se podává, že šlo o tzv. blanketní dovolání, jež neobsahuje dovolací důvody.
Vedle označení věci, soudu, jemuž je adresováno, usnesení odvolacího soudu, proti němuž směřuje a vymezení přípustnosti dovolání totiž dovolání pouze ohlašuje, že bude doplněno o podrobné zdůvodnění dodatečně, po návratu dovolatele ze zahraničí a ukončení jeho pracovní neschopnosti.
Podání, jímž by dovolatel dovolání odůvodnil, však nebylo předloženo ani později.
Podle ustanovení § 241b odst. 3 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2007 (dále též jen o. s. ř. ), dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.
Nejvyšší soud pak již v usnesení uveřejněném pod číslem 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek formuloval a odůvodnil závěr, že tzv. blanketní dovolání může být doplněno o údaj o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jen do uplynutí dovolací lhůty (jak ji vymezuje § 240 o. s. ř.). Dovolání, které nebylo o uvedené náležitosti doplněno v propadné (prekluzivní) lhůtě určené v ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř., Nejvyšší soud podle ustanovení § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítne, přičemž nemůže přihlížet ani k pozdějšímu doplnění dovolání.
Od tohoto závěru nemá Nejvyšší soud důvod se odchýlit ani v projednávané věci. Jak se podává z obsahu spisu, usnesení odvolacího soudu obsahující řádné poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání i soudu, u něhož se podává, bylo dovolateli doručeno 10. března 2008 (srov. doručenku u č. l. 693).
Lhůta k odstranění vad dovolání doplněním některého z dovolacích důvodů taxativně vypočtených v ustanovení § 241a odst. 2 a 3 o. s. ř. tak marně uplynula v květnu 2008 (posledním dnem lhůty byl 12. květen 2008).
Nejvyšší soud proto dovolání ve shodě s podaným výkladem podle § 241b odst. 3 a § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl.
Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání navrhujícího věřitele a/ JUDr. Z. A. bylo odmítnuto a dlužníkovi podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Za součást dovolacích nákladů dovolatele přitom Nejvyšší soud nepokládal dovolatelem zaplacený (k výzvě soudu prvního stupně) soudní poplatek z dovolání ve výši 5.000,- Kč (č. l. 728). Konkursní řízení je totiž od soudního poplatku osvobozeno a toto osvobození platí i pro dovolací řízení (srov. § 11 odst. 1 písm. i/, odst. 3 písm. e/ zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném do 31. prosince 2007). Soudní poplatek uhrazený dovolatelem na základě nesprávné výzvy soudu prvního stupně proto tento soud musí dovolateli vrátit (§ 10 odst. 2 citovaného zákona).
Pro úplnost lze dodat, že pro výsledek dovolacího řízení nemělo žádný význam odvolatelovo sdělení (č. l. 717), že pohledávka, od které odvozuje svou věcnou legitimaci v konkursním řízení, se v průběhu dovolacího řízení stala (jako propadná zástava sjednaná podle práva Jihoafrické republiky) majetkem označené švýcarské obchodní společnosti. Taková skutečnost by totiž v předchozích fázích řízení mohla vést jen k uplatnění postupu podle § 107a o. s. ř., přiměřeně použitelného i pro konkursní řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 37/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). V dovolacím řízení v konkursní věci, jež skončila zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu, však tato skutečnost ke změně v osobě dovolatele vést nemůže (srov. § 243c odst. 1 o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu a zákona o soudních poplatcích (do 31. prosince 2007) plyne z § 432 odst. 1, § 433 bodu 1. a § 434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 21. července 2010
JUDr. Zdeněk K r č m á ř předseda senátu