29 Cdo 76/2016
Datum rozhodnutí: 28.02.2017
Dotčené předpisy: § 241 o. s. ř., § 30 o. s. ř., § 138 o. s. ř.



KSLB 76 INS 28797/2015 76 ICm 737/2016 29 ICdo 76/2016 U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobkyně Pozemní stavby - Stavoservis, a. s. , se sídlem v Liberci, 1. máje 97/25, PSČ 460 07, identifikační číslo osoby 49 09 95 58, zastoupené Mgr. Michaelou Rotterovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Údolní 552/65, PSČ 602 00, proti žalovanému J. H., o určení pravosti pohledávky, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci pod sp. zn. 76 ICm 737/2016, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníka J. H., vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci pod sp. zn. KSLB 76 INS 28797/2015, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. srpna 2016, č. j. 76 ICm 737/2016, 102 VSPH 586/2016-58 (KSLB 76 INS 28797/2015), takto:

Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. srpna 2016, č. j. 76 ICm 737/2016, 102 VSPH 586/2016-58 (KSLB 76 INS 28797/2015), se mění takto:

Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 13. června 2016, č. j. 76 ICm 737/2016-40, se mění tak, že žalovanému se pro řízení o dovolání proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 4. května 2016, č. j. 76 ICm 737/2016, 104 VSPH 295/2016-28 (KSLB 76 INS 28797/2015), ustanovuje zástupce Mgr. David Bezucha, advokát, se sídlem v Liberci, Vysoká 149/4, PSČ 460 10.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci (dále jen insolvenční soud ) usnesením ze dne 26. listopadu 2015, č. j. KSLB 76 INS 28797/2015-A-7, zjistil úpadek dlužníka (J. H.) a povolil řešení úpadku oddlužením.
Žalobou došlou insolvenčnímu soudu dne 4. března 2016 se žalobkyně (Pozemní stavby - Stavoservis, a. s.) vůči žalovanému (dlužníku) domáhá určení, že její pohledávka přihlášená do insolvenčního řízení dlužníka ve výši 54.613,30 Kč je po právu.
Podáním ze dne 10. března 2016 žalovaný požádal, aby mu byl pro řízení ustanoven zástupce Mgr. David Bezucha, advokát, se sídlem v Liberci, Vysoká 149/4, který ho zastupoval již v insolvenčním řízení, s ustanovením souhlasí a k němuž má žalovaný důvěru.
Vrchní soud k odvolání žalovaného v Praze usnesením ze dne 4. května 2016, č. j. 76 ICm 737/2016, 104 VSPH 295/2016-28 (KSLB 76 INS 28797/2015), potvrdil usnesení ze dne 16. března 2016, č. j. 76 ICm 737/2016-23, jímž insolvenční soud návrh žalovaného na ustanovení zástupce zamítl.
Odvolací soud cituje ustanovení § 30 a § 138 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) a ustanovení § 7 a § 410 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona) a vycházeje z obsahu spisu uzavřel, že žaloba vedená proti dlužníku byla podána opožděně , pročež se věc stala pro dlužníka jednoduchou v tom smyslu, že bude posuzována jen z procesního hlediska .
Proti tomuto usnesení podal žalovaný (včasné) dovolání, ve kterém poukazuje na složitost incidenčního řízení, v němž není schopen hájit se sám, jakož i na právní názor insolvenčního soudu, podle něhož je žaloba v dané věci včasná (viz důvody usnesení ze dne 1. června 2016, č. j. 76 ICm 737/2016-37); současně požádal o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 3. srpna 2016, č. j. 76 ICm 737/2016, 102 VSPH 586/2016-58 (KSLB 76 INS 28797/2015), k odvolání žalovaného potvrdil usnesení ze dne 13. června 2016, č. j. 76 ICm 737/2016-40, jímž insolvenční soud zamítl žádost žalovaného o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Odvolací soud dovodil, že žalovaný je schopen (nadále) hájit svá práva sám . Současně žalovaného s poukazem na usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 8. dubna 2015, sen. zn. 31 NSČR 9/2015 (uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek dále jen R 78/2015 ), upozornil , že Nejvyšší soud může sám posoudit, zda dovolatel splňuje podmínky pro ustanovení zástupce.
Proti tomuto usnesení podal žalovaný dovolání, požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů nižších stupňů zrušil a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení. Následným podáním žalovaný požádal, aby mu Nejvyšší soud ustanovil zástupce pro dovolací řízení.
Usnesením ze dne 5. října 2016, sen. zn. 29 ICdo 76/2016, Nejvyšší soud ustanovil žalovanému pro dovolací řízení zástupce Mgr. Davida Bezuchu, přičemž žalovaný prostřednictvím ustanoveného zástupce podal proti usnesení odvolacího soudu (ze dne 3. srpna 2016) dovolání, odkazuje co do jeho přípustnosti na ustanovení § 237 o. s. ř., a namítaje, že právní posouzení věci odvolacím soudem (založené na závěrech formulovaných Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 6. května 2014, sp. zn. 30 Cdo 135/2014) není správné, jelikož v poměrech dané věci jde o předpoklady pro ustanovení zástupce účastníku pro dovolací řízení, v němž je zastoupení dovolatele advokátem povinné. Současně zdůraznil, že schopnost hájit svá práva a zájmy před soudem v případě dovolání soud zkoumat nemá .
Dovolání žalovaného je přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., když právní posouzení věci odvolacím soudem odporuje níže uvedené judikatuře Nejvyššího soudu.
Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.
Podle ustanovení § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (§ 138), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit (odstavec 1). Vyžaduje-li to ochrana zájmů účastníka nebo jde-li o ustanovení zástupce pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem (notářem), ustanoví mu předseda senátu v případě uvedeném v odstavci 1 zástupce z řad advokátů (odstavec 2).
Podle ustanovení § 241 o. s. ř., není-li dále stanoveno jinak, musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem. Notář může dovolatele zastupovat jen v rozsahu svého oprávnění stanoveného zvláštními právními předpisy (odstavec 1). Dovolání musí být sepsáno, s výjimkou případu uvedeného v odstavci 2 písm. a), advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v § 21, 21a, 21b, anebo v § 26a odst. 3, která má právnické vzdělání (odstavec 4).
Nejvyšší soud v prvé řadě (ve shodě se soudem odvolacím) připomíná, že již v R 78/2015 uzavřel, že:
1) Směřuje-li dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, pak je namístě, aby to, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta, pro řízení o dovolání proti onomu usnesení odvolacího soudu, zhodnotil přímo Nejvyšší soud jako soud dovolací.
2) Dospěje-li Nejvyšší soud jako soud dovolací k závěru, že o dovolání účastníka, jenž není zastoupen advokátem, ani nemá sám odpovídající právnické vzdělání, proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti účastníka o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé, jsou ve smyslu § 30 o. s. ř. splněny předpoklady pro ustanovení zástupce z řad advokátů, pak tohoto zástupce dovolateli sám ustanoví.
V poměrech projednávané věci nastala situace, kdy žalovaný podal dovolání jednak proti usnesení ze dne 4. května 2016, č. j. 76 ICm 737/2016, 104 VSPH 295/2016-28 (KSLB 76 INS 28797/2015, kterým Vrchní soud v Praze potvrdil usnesení ze dne 16. března 2016, č. j. 76 ICm 737/2016-23, jímž insolvenční soud zamítl návrh dlužníka, aby mu pro účely incidenčního řízení byl ustanoven zástupce (nedůvodnost žádosti žalovaného odvolací soud spatřoval v tom, že učinil předběžný závěr o opožděnosti žaloby, pročež věc považoval pro dlužníka za jednoduchou ), jednak proti usnesení ze dne 3. srpna 2016, č. j. 76 ICm 737/2016, 102 VSPH 586/2016-58 (KSLB 76 INS 28797/2015), jímž Vrchní soud v Praze potvrdil usnesení insolvenčního soudu o neustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Dále je z obsahu spisu zjevné, že návrh dlužníka, aby insolvenční soud žalobu pro opožděnost odmítl, insolvenční soud usnesením ze dne 1. června 2016, č. j. 76 ICm 737/2016-37, zamítl, uzavíraje, že žaloba byla podána včas.
Za daného stavu nemá Nejvyšší soud pochybnosti o tom, že ze strany žalovaného nejde (podle dosavadního obsahu spisu) o zjevně bezúspěšné bránění práva, přičemž vzhledem k povinnému zastoupení žalovaného v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř.), jakož i k tomu, že žalovaný, jehož úpadek je řešen oddlužením, vzhledem ke svým poměrům jinak splňuje předpoklady pro (byť i jen částečné) osvobození od soudních poplatků, usnesení odvolacího soudu podle ustanovení § 243d písm. b) o. s. ř. změnil tak, že žalovanému pro řízení o jeho dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 4. května 2016, č. j. 76 ICm 737/2016, 104 VSPH 295/2016-28 (KSLB 76 INS 28797/2015), ustanovil zástupce.
Ustanoveným zástupcem sepsané (a podepsané) dovolání [proti usnesení ze dne 4. května 2016, č. j. 76 ICm 737/2016, 104 VSPH 295/2016-28 (KSLB 76 INS 28797/2015)], musí být podáno do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení (§ 241b odst. 3 o. s. ř.); musí v něm být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až § 238a o. s. ř.) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení (srov. ustanovení § 241a odst. 2 a 3 o. s. ř.).
Nebude-li dovolání ustanoveným zástupcem sepsáno (a podepsáno), Nejvyšší soud řízení o dovolání žalovaného podle ustanovení § 104 odst. 2 o. s. ř. zastaví.
Podá-li ustanovený zástupce dovolání (až) po marném uplynutí lhůty (viz výše), Nejvyšší soud dovolání pro vady, které nebyly ve lhůtě (§ 241b odst. 3 o. s. ř.) odstraněny a pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, odmítne podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; žalovanému se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. února 2016

JUDr. Petr G e m m e l
předseda senátu