29 Cdo 722/2007
Datum rozhodnutí: 21.10.2009
Dotčené předpisy:





29 Cdo 722/2007


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Ivany Štenglové a Mgr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně O. K., zastoupené JUDr. P.T., advokátem, proti žalovanému JUDr. Ing. V. L., advokátu, jako správci konkursní podstaty úpadce Z. d. H. B., o určení pořadí pohledávky ve výši 576.811,- Kč, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 24 Cm 2/2006, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 20. září 2006, č.j. 15 Cmo 134/2006-46, takto:


I. Dovolání se odmítá.


II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


O d ů v o d n ě n í:


Rozsudkem ze dne 13. dubna 2006, č.j. 24 Cm 2/2006-29, určil Krajský soud v Plzni na základě žaloby O.K., směřující vůči žalovanému správci konkursní podstaty úpadce Z. d. H. B., že pohledávka žalobkyně ve výši 576.811,- Kč, z titulu vypořádání majetkového podílu z transformace úpadce podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, přihlášená v konkursním řízení vedeném u téhož soudu na majetek úpadce pod sp. zn. 54 K 31/2004, je pohledávkou první třídy.


K odvolání žalovaného Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu o požadované určení zamítl.


Odvolací soud při posuzování důvodnosti žalobou uplatněného nároku vyšel zejména z toho, že přihláškou ze dne 6. června 2005 přihlásila žalobkyně do konkursu vedeného na majetek úpadce pohledávku ve výši 576.811,- Kč (z čehož 204.576,- Kč činí úroky z prodlení ke dni prohlášení konkursu) s právem na uspokojení v první třídě, s odůvodněním, že je osobou oprávněnou k vypořádání majetkových nároků z transformace úpadce dle ustanovení § 4 a § 14 písm. b/ zákona č. 42/1992 Sb.


Nároky, jež představují pohledávky první třídy ve smyslu § 68 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též jen ZKV ), tedy nepřihlásila, uzavřel odvolací soud.


Dovolání žalobkyně proti rozsudku odvolacího soudu se opírá o existenci dovolacího důvodu uvedeného v § 241a odst. 2 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ) a polemizuje v rovině právní s výše uvedeným závěrem odvolacího soudu.


Toto dovolání, jež je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl podle § 243b odst. 1 o. s. ř. jako zjevně bezdůvodné.


Učinil tak proto, že ve skutkové rovině (prostřednictvím dovolacího důvodu uvedeného v § 241a odst. 3 o. s. ř.) rozsudek odvolacího soudu nebyl zpochybněn.


Jestliže dovolatelka podle zjištění odvolacího soudu zkoumanou přihláškou do konkursu přihlásila nárok vzešlý z jejího postavení oprávněné osoby dle ustanovení § 4 a § 14 písm. b/ zákona č. 42/1992 Sb., pak tím vymezila i právní důvod, kterého se pro účely sporu o pořadí přihlášené pohledávky v konkursu mohla ve smyslu § 23 odst. 2 ZKV dovolávat v tomto incidenčním sporu.


Přitom Nejvyšší soud již v rozsudku uveřejněném pod číslem 22/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek vysvětlil, že nároky oprávněných osob uvedených v § 14 písm. a/ a b/ zákona č. 42/1992 Sb. (v rozhodném znění) nemají povahu restitučních nároků ve smyslu ustanovení § 68 ZKV.


Vzhledem k tomu, že dovolatelka podle zjištění odvolacího soudu přihlásila svůj nárok jako nárok osoby ve smyslu § 14 písm. b/ zákona č. 42/1992 Sb. (v rozhodném znění), je odtud nasnadě i závěr, že takto přihlášená pohledávka není pohledávkou první třídy ve smyslu § 68 ZKV.


Zabývat se za těchto okolností dovoláním meritorně, pokládá Nejvyšší soud za zbytečné.


Výrok o nákladech dovolacího řízení je odůvodněn ustanoveními § 243b odst. 5, § 224 a § 146 odst. 3 o. s. ř., tedy tím, že dovolání bylo odmítnuto a tím, že u žalovaného žádné prokazatelné náklady tohoto řízení nebyly zjištěny.


Rozhodné znění občanského soudního řádu a zákona o konkursu a vyrovnání (do 31. prosince 2007) plyne z § 432 odst. 1, § 433 bodu 1. a § 434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona).


Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně 21. října 2009


JUDr. Zdeněk K r č m á ř


předseda senátu