29 Cdo 61/2016
Datum rozhodnutí: 28.01.2016
Dotčené předpisy: § 93 odst. 2 o. s. ř.



29 Cdo 61/2016

U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce České spořitelny, a. s. , se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 45244782, zastoupeného Mgr. Markem Pilařem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Revoluční 763/15, PSČ 110 00, proti žalovaným 1/ JUDr. Miroslavu Nyplovi , advokátu, se sídlem v Hradci Králové, Dukelská třída 15/16, PSČ 500 02, jako správci konkursní podstaty úpadce TES PRAHA a. s., identifikační číslo osoby 64949133, zastoupenému JUDr. Milanem Novákem, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Dukelská třída 15/16, PSČ 500 02, a 2/ BOHEMIAN ARTISAN, s. r. o. , se sídlem v Roztokách, Přílepská čp. 1692, PSČ 252 63, identifikační číslo osoby 63996171, zastoupenému JUDr. Gabrielou Vilímkovou, advokátkou, se sídlem v Hradci Králové, Orlická 163/18, PSČ 500 03, za účasti Mgr. Pavla Klána , jako správce konkursní podstaty úpadce TESLAMP Holešovice a. s., identifikační číslo osoby 00009784, zastoupeného Mgr. Tomášem Ferencem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Nádražní 58/110, PSČ 150 00, jako vedlejšího účastníka na straně prvního žalovaného, o určení pravosti pohledávky, o přípustnosti vedlejšího účastenství na straně prvního žalovaného, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 41 Cm 74/2004, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. srpna 2015, č. j. 16 Cmo 10/2015-617, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením ze dne 9. února 2015, č. j. 41 Cm 74/2004-567, Krajský soud v Hradci Králové (dále jen konkursní soud ) nepřipustil vstup Mgr. Pavla Klána, správce konkursní podstaty úpadce TESLAMP Holešovice a. s. (dále jen vedlejší účastník ), do řízení jako vedlejšího účastníka na straně prvního žalovaného.
K odvolání vedlejšího účastníka Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím usnesení konkursního soudu změnil tak, že vstup vedlejšího účastníka do řízení připustil.
Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním.
Zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčním zákonem), byl s účinností od 1. ledna 2008 zrušen zákon o konkursu a vyrovnání (§ 433 bod 1. a § 434), s přihlédnutím k § 432 odst. 1 insolvenčního zákona se však pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona (a tudíž i pro spory vedené na jejich základě) použijí dosavadní právní předpisy (tedy vedle zákona o konkursu a vyrovnání ve znění účinném do 31. prosince 2007 i občanský soudní řád ve znění účinném do 31. prosince 2007). Srov. k tomu též důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2010, sp. zn. 29 Cdo 3375/2010, uveřejněného pod číslem 41/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud změnil usnesení soudu prvního stupně o (ne)přípustnosti vedlejšího účastenství ve smyslu ustanovení § 93 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), není přípustné podle žádného ustanovení občanského soudního řádu v jeho rozhodném znění (srov. § 237 až § 239 o. s. ř.). K tomu srov. např. usnesení ze dne 29. června 2005, sp. zn. 29 Odo 1350/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2007, sp. zn. 29 Cdo 1792/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. března 2008, sp. zn. 21 Cdo 1775/2007, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 6, ročník 2008, pod číslem 82, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. září 2011, sp. zn. 21 Cdo 1269/2011.
Okolnost, že odvolací soud poskytl účastníkům v napadeném usnesení nesprávné poučení o tom, že dovolání (při splnění dalších podmínek) přípustné být může, možnost podat dovolání tam, kde to zákon nepřipouští, nezakládá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a nález Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07, uveřejněný pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).
Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.
K absenci výroku o nákladech dovolacího řízení srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. ledna 2016

Mgr. Milan P o l á š e k
předseda senátu