29 Cdo 6035/2016
Datum rozhodnutí: 29.03.2017
Dotčené předpisy: § 135 odst. 2 obch. zák., § 194 odst. 5 obch. zák.



29 Cdo 6035/2016


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce RADIX CZ s. r. o. , se sídlem v Kutné Hoře, Čáslavská 231, PSČ 28401, identifikační číslo osoby 26774321, zastoupeného Mgr. Michalem Štrofem, advokátem, se sídlem v Hradci Králové, Velké náměstí 135/19, PSČ 500 03, proti žalovanému M. K., DiS. , zastoupenému JUDr. Oldřichem Voženílkem, advokátem, se sídlem v Rumburku, U Jiskry 114/1, PSČ 408 01, o zaplacení 174.507,87 Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 73 ECm 3/2014, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 4. května 2016, č. j. 6 Cmo 226/2015-84, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 10.164 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 25. února 2015, č. j. 73 ECm 3/2014-22, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 174.507,87 Kč spolu s (ve výroku specifikovanými) úroky z prodlení (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
V záhlaví označeným rozsudkem Vrchní soud v Praze k odvolání žalovaného rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
Proti v záhlaví označenému rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.
Závěr odvolacího soudu, podle něhož tvrdí-li a prokáže-li žalobce (společnost s ručením omezeným), že žalovaný jakožto jednatel žalobce vybral z jeho účtu či z pokladny postupně částku 174.507,87 Kč, aniž by bylo zřejmé, jak (na co) byla tato částka využita, je žalovaný jednatel podle § 135 odst. 2 ve spojení s § 194 odst. 5 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, povinen tvrdit a prokázat, že tyto peněžní prostředky byly využity ve prospěch společnosti, odpovídá ustálené judikatuře Nejvyššího soudu (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 19. června 2012, sp. zn. 29 Cdo 3542/2011, ze dne 31. března 2015, sp. zn. 29 Cdo 440/2013, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. června 2014, sp. zn. 29 Cdo 957/2014, a ze dne 29. března 2016, sp. zn. 29 Cdo 174/2016, veřejnosti dostupná, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001, na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Poukazuje-li dovolatel na to, že již (dávno) jednatelem není (zjevně s nevysloveným argumentem, že nedisponuje listinami prokazujícími, že s vybranými peněžními prostředky naložil - v souladu s péčí řádného hospodáře - ve prospěch společnosti), přehlíží, že jej nestíhá povinnost důkazy (prokazující jeho tvrzení o naložení s vybranými peněžními prostředky), které nemá ve své dispozici, soudu předložit, nýbrž (toliko) povinnost tyto důkazy označit (srov. v podrobnostech důvody shora označeného usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 440/2013). V projednávané věci však dovolatel ani netvrdil, jak s vybranými peněžními prostředky naložil, natož aby označil důkazy k prokázání takových tvrzení.
Výrok o nákladech řízení se opírá o § 243c odst. 3 věta první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobci vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.
Ty sestávají z odměny zástupce žalobce za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle § 8 odst. 1 a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve výši 8.100 Kč, a náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300 Kč. Spolu s náhradou za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 1.764,- Kč podle ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. tak dovolací soud přiznal žalobci k tíži žalovaného celkem 10.164 Kč.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 29. března 2017 JUDr. Petr Šuk
předseda senátu