29 Cdo 60/2013
Datum rozhodnutí: 31.03.2014
Dotčené předpisy: § 243c předpisu č. 99/1963Sb., § 410 odst. 2 předpisu č. 182/2006Sb.



KSOL 16 INS 5703/2010 16 ICm 1711/2010 29 ICdo 60/2013


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce Z. R. , zastoupeného Mgr. Jiřím Hladíkem, advokátem, se sídlem v Brně, náměstí 28. října 1898/9, PSČ 602 00, proti žalované Ing. Martině Mitinové , se sídlem v Přerově, Svépomoc III. 1612/40, jako insolvenční správkyni dlužnice R. T. B., zastoupené Mgr. Zdeňkem Machem, advokátem, se sídlem v Přerově, Dr. Skaláka 1447/10, PSČ 750 02, o určení pravosti pohledávky, vedené u Krajského soudu v Ostravě pobočky v Olomouci pod sp. zn. 16 ICm 1711/2010, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužnice R. T. B. , vedené u Krajského soudu v Ostravě pobočky v Olomouci pod sp. zn. KSOL 16 INS 5703/2010, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 2. května 2013, č. j. 16 ICm 1711/2010, 11 VSOL 116/2012-118 (KSOL 16 INS 5703/2010), takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 4.114,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Olomouci rozsudkem ze dne 2. května 2013, č. j. 16 ICm 1711/2010, 11 VSOL 116/2012-118 (KSOL 16 INS 5703/2010) k odvolání žalobce potvrdil rozsudek ze dne 27. září 2012, č. j. 16 ICm 1711/2010-83, jímž Krajský soud v Ostravě pobočka v Olomouci zamítl žalobu o určení, že pohledávka č. 2 věřitele P2 ve výši 2,492.050,- Kč je do insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě pobočky v Olomouci pod sp. zn. KSOL 16 INS 5703/2010 přihlášena po právu a pokládá se co do právního důvodu, nároku i výše za zjištěnou .
Dovolání žalobce proti rozsudku odvolacího soudu, jež může být přípustné jen podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. července 2013 (dále jen o. s. ř. ), Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
Učinil tak proto, že právní posouzení věci [podle kterého, popře-li za trvání účinků schválení oddlužení nebo při přezkumném jednání, které se konalo před (následným) schválením oddlužení, dlužník pohledávku nezajištěného věřitele, musí dle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), ve znění účinném do 30. března 2011 (k rozhodnému znění srov. část první, článek II, bod 1, zákona č. 69/2011 Sb.), věřitel popřené pohledávky podat žalobu o určení její pravosti nejen proti insolvenčnímu správci, ale i proti popírajícímu dlužníku], na němž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a které bylo dovoláním zpochybněno, je v souladu se závěry formulovanými v rozsudcích Nejvyššího soudu ze dne 31. července 2012, sp. zn. 29 ICdo 1/2011 a ze dne 23. ledna 2013, sp. zn. 29 Cdo 4515/2011, uveřejněných v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2013, pod číslem 99 a č. 10, ročník 2013, pod číslem 143.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243c odst. 3, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobce bylo odmítnuto a žalované vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.
Ty v dané věci sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 4. listopadu 2013) určené podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Incidenční spor o určení pravosti, výše a pořadí pohledávky je ve smyslu ustanovení § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu sporem ve věci rozhodované v insolvenčním řízení, u kterého se považuje za tarifní hodnotu částka 50.000,- Kč. Tomu odpovídá (dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu) mimosmluvní odměna ve výši 3.100,- Kč; spolu s náhradou hotových výdajů podle ustanovení § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 300,- Kč a s připočtením náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 714,- Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) činí náhrada nákladů dovolacího řízení celkem 4.114,- Kč.
K důvodům, pro které byla odměna za zastupování určena podle advokátního tarifu, srov. např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uveřejněný pod číslem 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 31. března 2014
JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu