29 Cdo 5735/2015
Datum rozhodnutí: 13.01.2016
Dotčené předpisy: § 200e odst. 3 o. s. ř. ve znění do 31.12.2013




29 Cdo 5735/2015


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Petra Šuka a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci navrhovatele Ing. P. P. , zastoupeného Mgr. Hynkem Peroutkou, advokátem, se sídlem v Praze 1, Karlovo náměstí 671/24, PSČ 110 00, za účasti WPB Capital, spořitelního družstva v likvidaci , se sídlem v Brně, Kamenná 835/13, PSČ 639 00, identifikační číslo osoby 25780450, zastoupeného JUDr. Jiřím Hartmannem, advokátem, se sídlem v Praze 8, Sokolovská 5/49, PSČ 186 00, o určení neexistence členství v družstvu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 81 Cm 95/2012, o dovolání GATEWAY INVESTMENT, INC. , se sídlem ve Spojených státech amerických, 1821 Logan Avenue, Cheyenne, Wyoming 820 01, zastoupené Mgr. Pavlem Říčkou, advokátem, se sídlem v Praze 10, Litevská 1174/8, PSČ 100 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 21. září 2015, č. j. 7 Cmo 80/2015-170, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Usnesením ze dne 26. ledna 2015, č. j. 81 Cm 95/2012-129, Městský soud v Praze nepřipustil vedlejší účastenství společnosti GATEWAY INVESTMENT, INC. (dále jen společnost ), v řízení.
K odvolání společnosti Vrchní soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením změnil výrok soudu prvního stupně tak, že přistoupení společnosti na straně žalovaného není přípustné.
Proti usnesení odvolacího soudu podala společnost dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.
Závěr odvolacího soudu, podle něhož vedlejší účastenství v tzv. řízení nesporném řízení o projednávané věci [§ 9 odst. 3 písm. g) o. s. ř.] je vedeno dle § 200e a § 120 odst. 2 o. s. ř. ve znění účinném do 31. prosince 2013 není přípustné, je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. února 1999, sp. zn. 20 Cdo 91/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura, číslo 7, ročník 1999, pod číslem 73, ze dne 10. dubna 2008, sp. zn. 29 Odo 1019/2006, uveřejnění v časopise Soudní judikatura a číslo 10, ročníku 2008, pod číslem 148, ze dne 26. listopadu 2008, sp. zn. 29 Cdo 333/2007, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročníku 2009, pod číslem 134, ze dne 25. ledna 2011, sp. zn. 29 Cdo 1259/2009, ze dne 23. února 2011, sp. zn. 29 Cdo 3880/2009, či ze dne 12. února 2014, sp. zn. 29 Cdo 4161/2013, jež jsou veřejnosti dostupná stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu přijatá po 1. lednu 2001 na jeho webových stránkách).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 13. ledna 2016

JUDr. Filip Cileček předseda senátu