29 Cdo 5436/2016
Datum rozhodnutí: 21.12.2016
Dotčené předpisy: § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř.



29 Cdo 5436/2016


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně Plzeňský Prazdroj, a. s. , se sídlem v Plzni, U Prazdroje 64/7, PSČ 304 97, identifikační číslo osoby 45357366, zastoupené JUDr. Martinou Lintnerovou, advokátkou, se sídlem v Plzni, Bezručova 153/9, PSČ 301 00, proti žalovaným 1) Jako doma s. r. o. , se sídlem v Brně, Trnkova 2807/158, PSČ 628 00, identifikační číslo osoby 29295173 a 2) Z. Z. , zastoupeným JUDr. Milanem Zábržem, advokátem, se sídlem v Brně, Veveří 486/57, PSČ 602 00, o zaplacení částky 190.859 Kč s postižními právy ze směnky, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 49 Cm 139/2014, o dovolání žalovaných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. června 2016, č. j. 12 Cmo 36/2016-67, takto:


I. Dovolání se odmítají.
II. Druhý žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 5.674,90 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám její zástupkyně. O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením odmítl jako podané neoprávněnou osobou [§ 218 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. )] odvolání první žalované proti usnesení ze dne 22. ledna 2015, č. j. 49 Cm 139/2014-43, jímž Krajský soud v Plzni odmítl pro opožděnost odvolání druhého žalovaného proti usnesení téhož soudu ze dne 19. srpna 2014, č. j. 49 Cm 139/2014-19.
Proti usnesení odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř.
Učinil tak proto, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání, není podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. objektivně přípustné, když mimořádným opravným prostředkem, jenž v takovém případě slouží k prověření správnosti rozhodnutí odvolacího soudu, je žaloba pro zmatečnost podle ustanovení § 229 odst. 4 o. s. ř.
Na uvedeném závěru přitom nemůže nic změnit ani nesprávné poučení poskytnuté účastníkům odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí (k tomu srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001, a ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07, uveřejněného pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).
O nákladech dovolacího řízení ve vztahu mezi žalobkyní a první žalovanou Nejvyšší soud nerozhodoval (k tomu srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněného pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení ve vztahu mezi žalobkyní a druhým žalovaným se opírá o ustanovení § 243c odst. 3, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání druhého žalovaného bylo odmítnuto a vznikla mu tak povinnost hradit žalobkyni její náklady řízení. Ty v daném případě sestávají z mimosmluvní odměny za zastoupení advokátem ve výši jedné poloviny (k tomu srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2001, sp. zn. 29 Odo 34/2001, uveřejněného pod číslem 71/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 12. listopadu 2016), která podle ustanovení § 7 bodu 5., § 8 odst. 1 a § 11 odst. 2 písm. c) a odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), činí (z tarifní hodnoty ve výši 191.495,19 Kč) částku 4.390 Kč, dále z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu) a z náhrady za 21% daň z přidané hodnoty (§ 137 odst. 1, 3 o. s. ř.) ve výši 984,90 Kč. Celkem činí přiznaná náhrada nákladů dovolacího řízení částku 5.674,90 Kč.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 21. prosince 2016

JUDr. Jiří Z a v á z a l
předseda senátu