29 Cdo 5305/2015
Datum rozhodnutí: 29.11.2015
Dotčené předpisy: § 138 o. s. ř.



29 Cdo 5305/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Šuka a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce PACIFIC ALLIANCE, INC. , se sídlem 8407 N. E. Fremont Street, 229 Portland, Oregon, 97220, Spojené státy americké, zastoupeného JUDr. Petrem Vališem, advokátem, se sídlem v Praze 7, Pplk. Sochora 1391/4, PSČ 170 00, proti žalovanému Oily Rock Group Ltd. , se sídlem Pasea Estate, Road Town, P. O. Box 3149, Tortola, Britské Panenské ostrovy, zastoupenému JUDr. Petrem Niplem, advokátem, se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 449/11, PSČ 140 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 53 Cm 80/2003, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. listopadu 2013, č. j. 12 Cmo 298/2013-856, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze k odvolání žalovaného v záhlaví označeným usnesením (mimo jiné) potvrdil usnesení ze dne 15. července 2013, č. j. 53 Cm 80/2003-855, v části, v níž Městský soud v Praze zamítl návrh žalovaného na přiznání osvobození od soudního poplatku za odvolání proti rozsudku téhož soudu ze dne 5. listopadu 2009, č. j. 53 Cm 80/2003-723.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ). Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 17. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněném pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil, že účastníku řízení nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu a naplnit své právo na právní pomoc v občanském soudním řízení od počátku řízení. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem. U fyzických osob bere v úvahu také jejich sociální poměry, zdravotní stav apod. Přihlédne nejen k výši příjmů žadatele a množství disponibilních finančních prostředků, ale též k jeho možnosti si tyto prostředky opatřit, jakož i k důsledkům, které by pro jeho poměry mohlo mít zaplacení příslušného soudního poplatku (nebo jiných plateb v příslušném řízení předpokládaných). U právnických osob a u fyzických osob, které jsou podnikateli, lze vzít v úvahu rovněž povahu jejich podnikatelské nebo jiné činnosti, stav a strukturu majetku, platební (ne)schopnost; je však též nutno přihlížet k tomu, zda se spekulativně nezbavily majetku či jiných výhod, aby se poplatkové povinnosti vyhnuly. Soud tedy zkoumá nejen faktické poměry žadatele v době podání žádosti, ale musí zvažovat, zda ze strany žadatele nejde o obcházení zákona za účelem získání neoprávněné výhody (osvobození od soudních poplatků). Celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se pak musí promítnout do závěru, zda účastník (vedlejší účastník) je s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatky a nést další výdaje spojené s řízením, včetně nákladů spojených s poskytnutím právní pomoci (se zastoupením). Jestliže mu to jeho poměry nedovolují, je soud povinen mu přiznat tomu odpovídající osvobození od soudních poplatků (v plném rozsahu, zčásti, pro část řízení nebo jen pro některé úkony). Účastník je přitom povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti.
Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků, pak byla Nejvyšším soudem zdůrazněna také v celé řadě jeho dalších rozhodnutí (srov. např. usnesení ze dne 19. června 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, nebo ze dne 29. dubna 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015).
Shora uvedená kritéria odvolací soud při posuzování předpokladů pro osvobození dovolatele od soudních poplatků plně respektoval, přičemž závěru odvolacího soudu, podle kterého žádosti žalovaného o přiznání osvobození od soudních poplatků není možné v poměrech dané věci vyhovět, neboť žalovaný nedoložil (vůbec) své majetkové poměry, nelze nic vytknout.
Námitky, podle kterých měl soud již na základě obsahu spisu dovodit opačný závěr (totiž že dovolatel splňuje zákonné předpoklady pro osvobození od soudních poplatků), nezahrnují žádnou otázku procesního nebo hmotného práva, na jejímž řešení napadené rozhodnutí závisí a jež dosud nebyla Nejvyšším soudem řešena (nebo na kterou se vztahují další kritéria přípustnosti dovolání vymezená § 237 o. s. ř.), a nečiní tak dovolání přípustným.
O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval (k tomu srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněného pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., části první, článku II zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. listopadu 2015
JUDr. Jiří Zavázal předseda senátu