29 Cdo 5123/2007
Datum rozhodnutí: 23.09.2009
Dotčené předpisy:





29 Cdo 5123/2007


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně I., s. r. o., zastoupené Mgr. D. T., advokátem, proti žalovaným 1) Z. U., zastoupenému JUDr. P. J., advokátem, 2) A. U., a 3) P. Š., o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 42 Cm 112/2003, o dovolání prvního žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. května 2007, č. j. 7 Cmo 14/2007 100, takto:


I. Dovolání se odmítá.


II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


O d ů v o d n ě n í :


První žalovaný podal proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 29. května 2007, č. j. 7 Cmo 14/2007 100, dovolání, jež neobsahovalo žádné dovolací důvody (tzv. blanketní dovolání) s tím, že jej z důvodu immobilní pracovní neschopnosti práv. zástupce odůvodní ve lhůtě do 15. října 2007.


Podle ustanovení § 241b odst. 3 občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ) dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241 o. s. ř., běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.


Jak se podává ze spisu, dovolatel byl zastoupen již v okamžiku podání dovolání (viz plná moc na č. l. 107), přičemž dovolání bylo podáno k poštovní přepravě dne 7. září 2007. Dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu byl dovolateli doručen dne 10. července 2007. Lhůta k odstranění vad dovolání doplněním některého z dovolacích důvodů taxativně vypočtených v ustanovení § 241a odst. 2 a 3 o. s. ř. tak marně uplynula dnem 10. září 2007 (pondělí). Dovolatel dovolání následně neodůvodnil, a to ani po uplynutí této lhůty.


Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti jen do uplynutí dovolací lhůty. Ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř. tak zamezuje tomu, aby podáváním tzv. blanketních dovolání nedocházelo k faktickému prodlužování dovolací lhůty, které je častým důvodem průtahů v řízení (shodně srov. též důvodovou zprávu k zákonu č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, jehož prostřednictvím bylo uvedené ustanovení včleněno do občanského soudního řádu). Lhůta určená v ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř. je pak lhůtou propadnou (prekluzivní), jejímž marným uplynutím se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými. Dovolací soud, který k pozdějšímu doplnění dovolání již nemůže přihlížet z úřední povinnosti, musí dovolání nezpůsobilé zahájit dovolací řízení odmítnout, a to za přiměřeného použití ustanovení § 43 odst. 2, věty první o. s. ř. (shodně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).


Nejvyšší soud proto dovolání ve shodě s podaným výkladem podle § 241b odst. 3 a § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl.


Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť dovolání prvního žalovaného bylo odmítnuto a ostatním účastníkům v dovolacím řízení náklady nevznikly.


Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 23. září 2009


JUDr. Ivana Š t e n g l o v á


předsedkyně senátu