29 Cdo 5/2012
Datum rozhodnutí: 30.01.2013
Dotčené předpisy: § 66 odst. 2 obch. zák., § 194 odst. 5 obch. zák., § 107 o. s. ř.




29 Cdo 5/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Petra Šuka a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobce Sebeobrana akcionářů organizační jednotka LS Ledeč nad Sázavou , se sídlem v Brně, Bratislavská 212/29, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 22824120, zastoupeného Mgr. Ing. Antonínem Továrkem, advokátem, se sídlem v Brně, třída Kapitána Jaroše 1844/28, PSČ 602 00, proti žalovaným 1/ Ing. J. F. , 2/ A. P. , 3/ Ing. P. T. , 4/ Ing. M.M. , 5/ JUDr. V. Ch. , 6/ Ing. R. Š. , 7/ Ing. J. R , 8/ D. H. , 9/ Dřevostroji Čkyně, a. s. , se sídlem ve Čkyni, PSČ 384 81, identifikační číslo osoby 45021112, 10/ Lesní společnosti Ledeč nad Sázavou, a. s. , se sídlem v Ledči nad Sázavou, Hrnčíře 2, PSČ 584 01, identifikační číslo osoby 47452722, žalovaní 9/ a 10/ zastoupeni JUDr. Milanem Vašíčkem, advokátem, se sídlem v Brně, Lidická 710/57, PSČ 602 00, o zaplacení 39,319.483,- Kč, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 40 Cm 75/2009, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. června 2011, č. j. 14 Cmo 156/2011-280, takto:

Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. června 2011, č. j. 14 Cmo 156/2011-280, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Usnesením ze dne 10. ledna 2011, č. j. 40 Cm 75/2009-263, rozhodl Krajský soud v Hradci Králové, že v řízení bude na straně zemřelého druhého žalovaného A.P. pokračováno s jeho dědici J.P., Mgr. V. P., a E. K..
K odvolání jmenovaných dědiců druhého žalovaného Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením usnesení soudu prvního stupně změnil tak, že řízení proti druhému žalovanému zastavil.
Odvolací soud, vycházeje z toho, že dle § 66 odst. 2 věty druhé zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen obch. zák. ), je závazek k výkonu funkce (člena) statutárního orgánu společnosti závazkem osobní povahy, uzavřel, že odvozuje-li se nárok proti druhému žalovanému bývalému předsedovi představenstva společnosti Dřevostroj Čkyně , a. s. (devátého žalovaného) z titulu jeho odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti při výkonu funkce člena představenstva, žalobcem však společnost není, jeví se jako procesně korektnější řízení vedené proti druhému žalovanému podle § 107 odst. 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), zastavit, neboť povaha věci neumožňuje v řízení pokračovat.
Žalobce napadl rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, jehož přípustnost se opírá o ustanovení § 239 odst. 2 písm. b/ o. s. ř., ohlašuje uplatnění dovolacího důvodu dle § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. a navrhuje, aby rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno a věc vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolatel, který rozhodnutí odvolacího soudu vytýká i nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů, v rovině právní oponuje závěru, podle něhož je závazek k náhradě škody způsobené společnosti při výkonu funkce (člena) statutárního orgánu závazkem osobní povahy, pročež nepřechází na dědice škůdce. Domnívá se, že závazkem osobní povahy je pouze závazek vykonávat funkci (člena) statutárního orgánu společnosti, nikoli závazek z odpovědnostního vztahu. Závazek k náhradě škody přechází na dědice jako na universální právní nástupce zůstavitele.
Dovolání je přípustné podle § 239 odst. 2 písm. b/ o. s. ř. a je i důvodné.
Z § 66 odst. 2 obch. zák. vyplývá, že vztah mezi společností a osobou, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního či jiného orgánu společnosti anebo společníkem při zařizování záležitostí společnosti, se řídí přiměřeně ustanoveními o mandátní smlouvě, pokud ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo ze zákona nevyplývá jiné určení práv a povinností. Závazek k výkonu funkce je závazkem osobní povahy. Smlouva o výkonu funkce musí mít písemnou formu a musí být schválena valnou hromadou nebo písemně všemi společníky, kteří ručí za závazky společnosti neomezeně.
Podle § 757 obch. zák. pro odpovědnost za škodu způsobenou porušením povinností stanovených tímto zákonem platí obdobně ustanovení § 373 a násl.
Z § 373 obch. zák. vyplývá, že kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost.
Podle § 194 odst. 5 obch. zák. jsou členové představenstva jsou povinni vykonávat svou působnost s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech, jejichž prozrazení třetím osobám by mohlo společnosti způsobit škodu.
Poruší-li člen představenstva akciové společnosti svou (primární) povinnost vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře a způsobí-li tím společnosti škodu, vzniká mu (sekundární) povinnost k její náhradě; odpovědnost za škodu se tu řídí pravidly stanovenými v § 373 a násl. obch. zák.
Způsobení škody je samostatným právním důvodem vzniku závazku (srov. § 489 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku; dále jen obč. zák. ); jde o právní skutečnost zakládající závazkový (odpovědnostní) vztah. V případě porušení povinnosti podle § 194 odst. 5 věty první obch. zák. vzniká odpovědnostní vztah vedle původního právního vztahu existujícího mezi akciovou společností a členem jejího představenstva. Členu představenstva tak vzniká závazek k náhradě škody, který je odlišný od jeho závazku vykonávat funkci člena představenstva. Přitom pouze závazek vykonávat funkci člena představenstva je závazkem osobní povahy (viz § 66 odst. 2 věta druhá obch. zák.). Závazek k náhradě škody bez dalšího přechází na dědice jako na universální právní nástupce zůstavitele, kteří za něj odpovídají do výše ceny nabytého dědictví (§ 470 odst. 1 obč. zák.).
Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud nevidí důvodu, pro který by v řízení o náhradu škody způsobené akciové společnosti členem jejího představenstva při výkonu funkce nebylo - v případě smrti žalovaného člena představenstva - možné pokračovat s jeho dědici (§ 107 odst. 2 o. s. ř.). Závěr odvolacího soudu, podle kterého je procesně korektnější řízení proti zemřelému členu představenstva podle § 107 odst. 5 o. s. ř. zastavit, tak nemůže obstát.
Jen pro úplnost a bez významu pro výsledek dovolacího řízení Nejvyšší soud dodává, že skutečnost, zda je žalobce v projednávané věci aktivně věcně legitimován, není z pohledu rozhodnutí o pokračování v řízení s dědici druhého žalovaného právně významná.
Protože právní posouzení věci co do řešení otázky překážky postupu řízení, na které napadené rozhodnutí spočívá, není správné, Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu podle § 243b odst. 2 věty za středníkem a odst. 3 o. s. ř. zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 3 věta první o. s. ř.).
Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243d odst. 1 věta druhá a § 226 odst. 1 o. s. ř.).
V novém rozhodnutí odvolací soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně nákladů řízení dovolacího (§ 243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně 30. ledna 2013
JUDr. Filip Cileček
předseda senátu