29 Cdo 49/2017
Datum rozhodnutí: 29.03.2017
Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 o. s. ř.




NEJVYŠŠÍ SOUD ČESKÉ REPUBLIKY KSUL 85 INS 27103/2014 originál 85 ICm 3872/2015
29 ICdo 49/2017-94

U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Gemmelem v právní věci žalobkyně České republiky - České správy sociálního zabezpečení , se sídlem v Praze 5, Křížová 1292/25, PSČ 225 08, identifikační číslo osoby 00 00 69 63, proti žalovanému Mgr. Petru Zapletalovi, se sídlem v Praze 10, Kodaňská 558/25, PSČ 101 00, jako insolvenčnímu správci dlužníků Lenky Dimitrové a Mateye Dimitrova Dimitrova, o určení pořadí pohledávky, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 85 ICm 3872/2015, jako incidenční spor v insolvenční věci dlužníků Lenky Dimitrové , narozené 23. ledna 1970 a Mateye Dimitrova Dimitrova , narozeného 5. února 1978, obou bytem v Kadani, Jungmannova 1175, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 85 INS 27103/2014, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. listopadu 2016, č. j. 85 ICm 3872/2015, 102 VSPH 186/2016-73 (KSUL 85 INS 27103/2014), takto:


I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :


Krajský soud v Ústí nad Labem (dále jen insolvenční soud ) rozsudkem ze dne 18. ledna 2016, č. j. 85 ICm 3872/2015-41 (85 INS 27103/2014), určil, že pohledávka přihlášená žalobkyní do insolvenčního řízení dlužníků vedeného pod sp. zn. KSUL 85 INS 3872/2015 platebním výměrem ze dne 24. března 2015, č. 88/2015, o doplatku na pojistném za rok 2014 ve výši 185.270,- Kč, je pohledávkou za majetkovou podstatou (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).
Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 10. listopadu 2016, č. j. 85 ICm 3872/2015, 102 VSPH 186/2016-73 (KSUL 85 INS 27103/2014), rozsudek insolvenčního soudu změnil tak, že žalobu o určení, že (označená) pohledávka, přihlášená do insolvenčního řízení dlužníků, vedeného u insolvenčního soudu pod sp. zn. KSUL 85 INS 27103/2014, je pohledávkou za majetkovou podstatou, zamítl (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).
Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně dovolání, které má za přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), namítajíc, že odvolací soud nesprávně posoudil otázku, zda pohledávka žalobkyně je pohledávkou za majetkovou podstatou a požadujíc, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Žalovaný navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání zamítl.
S přihlédnutím k době vydání napadeného rozhodnutí je pro dovolací řízení rozhodný občanský soudní řád ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. května 2014, sen. zn. 29 ICdo 33/2014, uveřejněné pod číslem 92/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Dovolání žalobkyně, které mohlo být přípustné jen podle ustanovení § 237 o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 o. s. ř.
Učinil tak proto, že dovolání (posuzováno podle jeho obsahu § 41 odst. 2 o. s. ř.) neobsahuje žádný údaj o tom, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v ustanovení § 237 o. s. ř. považuje za splněné (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013 a ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněná pod čísly 80/2013 a 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013 a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, jakož i usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14, ze dne 24. června 2014, sp. zn. IV. ÚS 1407/14, ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. IV. ÚS 266/14, ze dne 12. srpna 2015, sp. zn. IV. ÚS 3548/14 a ze dne 3. února 2016, sp. zn. I. ÚS 891/15).
Z obsahu dovolání je přitom zjevné, že dovolatelka (nesprávně) vycházela jde-li o náležitosti dovolání z občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. prosince 2012, v důsledku čehož v dovolání neuvedla, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. ustanovení § 241a odst. 2 a § 241b odst. 3 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 věta poslední o. s. ř.).
Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; účastníkům incidenčního sporu se však doručuje i zvláštním způsobem.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. března 2017 JUDr. Petr Gemmel předseda senátu