29 Cdo 4888/2007
Datum rozhodnutí: 06.12.2007
Dotčené předpisy:





29 Cdo 4888/2007


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Petra Šuka v konkursní věci úpadkyně J. P., stavební společnosti s ručením omezeným, zastoupené advokátkou, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 32 K 37/95, o schválení konečné zprávy o zpeněžování majetku z konkursní podstaty a o vyúčtování odměny a výdajů správce konkursní podstaty, o dovolání úpadkyně proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. prosince 2006, č. j. 32 K 37/95-369, ve znění opravného usnesení ze dne 17. ledna 2007, č. j. 32 K 37/95-373 a proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. května 2007, č. j. 1 Ko 115/2007-384, takto:


I. Řízení o dovolání úpadkyně proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. prosince 2006, č. j. 32 K 37/95-369, ve znění opravného usnesení ze dne 17. ledna 2007, č. j. 32 K 37/95-373, se zastavuje.


II. Dovolání úpadkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. května 2007, č. j. 1 Ko 115/2007-384, se odmítá.





O d ů v o d n ě n í:


Ve výroku označeným usnesením ze dne 20. prosince 2006, ve znění opravného usnesení ze dne 17. ledna 2007, Krajský soud v Hradci Králové schválil konečnou zprávu o zpeněžování majetku konkursní podstaty úpadkyně J. P., stavební společnosti s ručením omezeným a vyúčtování odměny a výdajů správce konkursní podstaty úpadkyně (dále též jen konečná zpráva ), členěnou tak, že:


- výtěžek ze zpeněžení majetku konkursní podstaty a ostatní příjmy činí 1.639.197, Kč, z čehož zpeněžení činí 1.225.015,- Kč a ostatní příjmy 84.182,- Kč + 330.000,- Kč,


- náklady na správu a údržbu konkursní podstaty činí 32.000,- Kč,


- hotové výdaje správce konkursní podstaty činí 7.174,- Kč,


- odměna správce konkursní podstaty činí 260.380,- Kč (záloha 50.000,- Kč),


- soudní poplatek činí 16.392,- Kč,


- rezerva na úkony spojené s ukončením konkursu činí 0,- Kč,


- odměna členům věřitelského výboru činí 0,- Kč,


- k rozdělení mezi věřitele je určena částka 1.323.251,- Kč,


a na odděleném uspokojení již bylo vyplaceno 700.000,- Kč.


Soud poukázal na to, že proti konečné zprávě nepodali námitky žádní věřitelé a sám důvod, pro který by ji neměl schválit, neshledal.


K odvolání úpadkyně Vrchní soud v Praze rovněž ve výroku označeným usnesením ze dne 15. května 2007 potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Odvolací soud poukázal na to, že úpadkyně, která byla o konečné zprávě řádně vyrozuměna, proti ní žádné námitky nevznesla; námitkami, jež úpadkyně neuplatnila (ač tak mohla učinit) ve lhůtě uvedené v § 29 odst. 2 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též jen ZKV ), se proto při posuzování správnosti odvoláním napadeného usnesení nezabýval (odkazuje potud na závěry obsažené v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 50/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).


Odvolací soud dodal, že usnesení o schválení konečné zprávy neřeší požadavky třetích osob (stojících obvykle mimo konkurs) týkající se toho, že by majetek, který z konkursu nabyly, měl být ve smyslu § 28 odst. 5 ZKV prost zajišťovacích práv a spoluvlastnických podílů třetích osob k nemovitostem sepsaným do konkursní podstaty postupem podle § 27 odst. 5 ZKV, a následně vyloučeným ze soupisu proto, že třetí osoby poskytly správci konkursní podstaty plnění odpovídající výši zástavy či výši zajištěné pohledávky.


Úpadkyně podala dovolání proti usnesení odvolacího soudu a výslovně též proti usnesení soudu prvního stupně, dožadujíc se jejich zrušení a vrácení věci k dalšímu řízení. Přípustnost dovolání opírá o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ), namítajíc, že jednání správce konkursní podstaty při zpeněžení v dovolání označených nemovitostí bylo v rozporu s ustanovením § 27 ZKV. Dovolatelka uvádí, že správce konkursní podstaty tyto nemovitosti, jejichž jedna ideální polovina byla ve společném jmění manželů J. P. a M. P. a druhá ideální polovina byla v podílovém spoluvlastnictví J. a Z. P., zahrnul do konkursní podstaty. Až v prosinci 2005 pak došlo k dohodě o složení a přijetí ceny nemovitostí z jejíhož obsahu mimo jiné plyne, že J. P. mladší si nemovitosti odkupuje z konkursní podstaty jen do svého vlastnictví. Kupní smlouva však uzavřena nebyla (ač se tak ve smyslu § 27 ZKV mělo stát). Úpadkyně též poukazuje na to, že od února 2003 jsou ohledně nemovitostí vedeny vylučovací žaloby, jež dosud nebyly pravomocně ukončeny.


Správce konkursní podstaty úpadkyně JUDr. P. G. ve vyjádření nemá dovolání za přípustné a navrhuje jeho zamítnutí.


Řízení o dovolání úpadkyně proti usnesení soudu prvního stupně Nejvyšší soud zastavil dle § 104 odst. 1 o. s. ř. pro nedostatek funkční příslušnosti (ve shodě se závěry obsaženými v jeho usnesení uveřejněném pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek na něž v podrobnostech odkazuje); dovolání lze totiž napadnout jen pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu (srov. § 236 odst. 1 o. s. ř.).


Dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o schválení konečné zprávy, může být přípustné toliko podle ustanovení § 238a odst. 1 písm. a/ o. s. ř., ve spojení s ustanovením § 237 odst. 1 písm. b/ a c/ o. s. ř. (srov. § 238a odst. 2 o. s. ř.).


O případ uvedený v § 237 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. nejde a důvod založit přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. pak Nejvyšší soud nemá, když dovolatelka mu nepředkládá k řešení žádnou otázku, z níž by bylo možné usuzovat, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.


Napadené rozhodnutí spočívá na závěru, že námitky úpadkyně proti konečné zprávě jsou opožděné a proto k nim nelze přihlédnout. Tento závěr dovoláním není napaden. Nejvyšší soud pak již v usnesení ze dne 31. května 2007, sp. zn. 29 Cdo 826/2007 (jež je veřejnosti k dispozici na internetových stránkách Nejvyššího soudu a na něž se odkazuje) uzavřel, že není-li dovoláním zpochybněna správnost závěru, že námitky proti konečné zprávě jsou opožděné, nemůže se Nejvyšší soud ani u přípustného dovolání zabývat opodstatněností námitek proti konečné zprávě.


Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného; Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř. ), odmítl (§ 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ o. s. ř.).


Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 6. prosince 2007


JUDr. Zdeněk K r č m á ř


předseda senátu