29 Cdo 4873/2010
Datum rozhodnutí: 30.03.2011
Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., § 18 ZKV, § 100 odst. 2 obč. zák.



29 Cdo 4873/2010
U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně Ing. M. V. , jako správkyně konkursní podstaty úpadkyně FORTI spol. s r. o., identifikační číslo osoby 47 66 78 51, proti žalovanému Ing. J. S. , zastoupenému JUDr. Janem Bujnochem, advokátem, se sídlem v Ostravě Svinově, Polanecká 77, PSČ 721 00, o vydání věcí, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 38 C 91/2007, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. března 2010, č. j. 15 Co 304/2009-143, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Krajský soud v Ostravě v záhlaví označeným rozsudkem ze dne 31. března 2010 (mimo jiné) potvrdil rozsudek ze dne 27. února 2009, č. j. 38 C 91/2007-113, ve výroku, jímž Okresní soud v Ostravě uložil žalovanému vydat žalobkyni osobní automobil Škoda Felicie LXI, registrační značka OVY 33-11 (dále jen sporná věc ).
Odvolací soud odkazuje na ustanovení § 18 odst. 4 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále jen ZKV ) a ustanovení § 126 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč. zák. ) shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že žalobkyně sepsala spornou věc do soupisu majetku konkursní podstaty a v situaci, kdy žaloba podaná žalovaným o vyloučení sporné věci ze soupisu majetku konkursní podstaty byla zamítnuta, je její požadavek na vydání sporné věci po právu.
Dovolání žalovaného proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, které není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), Nejvyšší soud neshledal přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.; proto je podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) a odst. 3 o. s. ř. se podává, že dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [§ 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.]. Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán (§ 242 odst. 3 o. s. ř.), je pak možné (z povahy věci) posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné. Naopak zde nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř., stejně jako důvod podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., jestliže tvrzené vady v procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 9, ročník 2006, pod číslem 130, a ze dne 15. listopadu 2007, sp. zn. III. ÚS 372/06, jakož i důvody rozhodnutí uveřejněného pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud z pohledu dovolatelem uplatněných dovolacích důvodů zásadně právně významným neshledává.
Je tomu tak již proto, že soudní praxe je jednotná v závěru, podle něhož soupis podstaty (§ 18 ZKV) tvoří právní podklad pro zpeněžení majetku patřícího do podstaty, jelikož zpeněžen může být jen ten majetek, který byl sepsán, a správce je povinen zpeněžit veškerý sepsaný majetek, ledaže by byl ze soupisu zákonem stanoveným způsobem vyloučen. Soupis rovněž představuje titul, kterým správce konkursní podstaty dokládá, že je oprávněn se sepsaným majetkem při jeho zpeněžení nakládat. Jeho vytvoření patří k jednomu ze základních úkolů správce konkursní podstaty (k tomu srov. bod XXIX. stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 17. června 1998, Cpjn 19/98, uveřejněného pod číslem 52/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i důvody rozhodnutí uveřejněného pod číslem 94/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Na zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu nelze usuzovat ani co do závěru o nedůvodnosti námitky promlčení; Nejvyšší soud totiž již v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 110/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož právo správce konkursní podstaty sepsat určitý majetek do konkursní podstaty se nepromlčuje. Nepromlčitelnost práva vlastnického přitom plyne přímo z ustanovení § 100 odst. 2 obč. zák.
Zásadně právně významným nečiní rozhodnutí odvolacího soudu ani polemika dovolatele se závěrem soudu prvního stupně, podle něhož tím, že krajský soud zamítl žalobu na zaplacení kupní ceny pro neplatnost kupních smluv, v žádném případě nedošlo ke vzniku překážky věci rozsouzené, neboť se jedná o zcela odlišný předmět plnění žalováno je vydání věcí a náhrada škody, nikoliv oproti již rozsouzené věci žaloby na zaplacení kupní ceny . Soudy nižších stupňů v tomto směru plně respektovaly judikaturu Nejvyššího soudu viz např. důvody rozhodnutí uveřejněného pod číslem 84/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i rozsudek ze dne 5. dubna 2001, sp. zn. 21 Cdo 906/2000, uveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 9, ročník 2001, pod číslem 113.
Konečně pro řešení otázky přípustnosti dovolání podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. jsou bezvýznamné výhrady dovolatele týkající se (ne)správnosti postupu žalobkyně při soupisu sporné věci, (ne)existence výzvy k vydání sporné věci a skutečnosti, že podle účetnictví úpadkyně nebyla sporná věc majetkem úpadkyně; vzhledem k zamítnutí žaloby o vyloučení sporné věci ze soupisu majetku konkursní podstaty totiž nemají vliv na posouzení důvodnosti žaloby v této věci. Totéž platí o námitce vztahující se k pochybení konkursního soudu, který nevydal správkyni konkursní podstaty včas pokyn k vyloučení sporné věci z konkursní podstaty.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobkyni podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně 30. března 2011

JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu