29 Cdo 4708/2014
Datum rozhodnutí: 27.11.2014
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 o. s. ř. ve znění do 31.12.2007, § 237 odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2007, § 238 o. s. ř. ve znění do 31.12.2007, § 238a o. s. ř. ve znění do 31.12.2007, § 239 o. s. ř. ve znění do 31.12.2007



29 Cdo 4708/2014


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně JUDr. Hany Záveské, advokátky, se sídlem v Mladé Boleslavi, Blahoslavova 186/8, PSČ 293 01, jako správkyně konkursní podstaty úpadce Ing. Z. N., proti žalovanému JUDr. Zdeňku Šulcovi, advokátu, se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 780/18, PSČ 110 00, jako správci konkursní podstaty úpadce K+Z Handel-Montagebau, s. r. o. v likvidaci, identifikační číslo osoby 48953351, o určení pravosti pohledávky, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 51 CmI 8/2006, o žalobě na obnovu řízení podané úpadcem Ing. Z. N., o dovolání úpadce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. dubna 2013, č. j. 10 Cmo 42/2012-140, takto:

Dovolání se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :

Rozsudkem ze dne 22. března 2012, č. j. 51 CmI 8/2006-106, zamítl Krajský soud v Praze žalobu na obnovu řízení ve věci vedené u téhož soudu pod sp. zn. 51 CmI 8/2006 (šlo o spor vyvolaný konkursem), podanou úpadcem Ing. Z. N. (dále též jen úpadce ). Proti tomuto rozsudku podal úpadce odvolání.
Poté, co Krajský soud v Praze vyzval úpadce k zaplacení soudního poplatku za odvolání ve výši 5 000 Kč, požádal úpadce v podání ze dne 21. června 2012 (č. l. 121) o osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne 24. června 2012, č. j. 51 CmI 8/2006-132, Krajský soud v Praze nepřiznal úpadci osvobození od soudních poplatků.
Vrchní soud v Praze k odvolání úpadce v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně, uzavíraje, že úpadcova žaloba na obnovu řízení nemůže být úspěšná (tedy že jde o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva).
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal úpadce dovolání.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2007) plyne z ustanovení § 432 odst. 1, § 433 bodu 1. a § 434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona); srov. v podrobnostech pro řízení o žalobě na obnovu řízení podané proti pravomocnému rozsudku soudu ve sporu vyvolaném konkursem prohlášeným podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2011, sp. zn. 29 Cdo 2481/2010.
Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.
Ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že napadené rozhodnutí nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů. Přípustnost dovolání nelze dovodit ani z ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř., když všem případům přípustnosti dovolání v tomto ustanovení vypočteným je společné, že musí jít o rozhodnutí ve věci samé. Usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o nepřiznání osvobození od soudních poplatků, však usnesením ve věci samé není (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. března 2002, sp. zn. 29 Odo 170/2002, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 8, ročník 2002, pod číslem 152).
Okolnost, že odvolací soud poskytl účastníkům v napadeném usnesení nesprávné poučení o tom, že dovolání (při splnění dalších podmínek) přípustné být může, možnost podat dovolání tam, kde to zákon nepřipouští, nezakládá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a nález Ústavního soudu ze dne 2. prosince 2008, sp. zn. II. ÚS 323/07, uveřejněný pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2013, sp. zn. 29 Cdo 3511/2013).
Nejvyšší soud proto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c/ o. s. ř. dovolání úpadce jako nepřípustné odmítl.
O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval (k tomu srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněného pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 27. listopadu 2014

Mgr. Milan P o l á š e k
předseda senátu