29 Cdo 4662/2016
Datum rozhodnutí: 30.11.2016
Dotčené předpisy: § 138 o. s. ř.



29 Cdo 4662/2016
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně ČSOB Leasing, a. s. , se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 310/60, PSČ 140 00, identifikační číslo osoby 63998980, zastoupené Mgr. Janem Ševčíkem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Na Královně 862, PSČ 156 00, proti žalovaným 1) HELIX, spol. s r. o. , se sídlem v Praze 8, Heydukova 896/11, PSČ 180 00, identifikační číslo osoby 41695836, 2) A. M. , a 3) O. M. , oběma zastoupeným Mgr. Janem Nussbergerem, advokátem, se sídlem v Praze 3, Čajkovského 1640/8, PSČ 130 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 49 Cm 299/2013, o dovolání třetího žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 6. června 2016, č. j. 12 Cmo 113/2016-149, takto:
Dovolání se odmítá . O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze usnesením ze dne 1. března 2016, č. j. 49 Cm 299/2013-134, nepřiznal třetímu žalovanému osvobození od soudních poplatků.
Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením k odvolání třetího žalovaného usnesení soudu prvního stupně potvrdil.
Odvolací soud odkazuje na ustanovení § 138 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) přitakal soudu prvního stupně v závěru, podle kterého třetí žalovaný své majetkové poměry, jež by odůvodňovaly přiznání osvobození od soudních poplatků, i přes výzvu soudu nedoložil.
Přitom zdůraznil, že soud je při rozhodování o žádosti o přiznání osvobození od soudních poplatků povinen zkoumat poměry účastníka, což ovšem nutně předpokládá, že je žadatel řádně a úplně vylíčí a v řízení také doloží. Není povinností soudu sám cokoli o majetkových a výdělkových poměrech účastníka zjišťovat. Vzhledem k tomu, že poměry třetího žalovaného nelze mít podle obsahu spisu za komplexně a spolehlivě osvědčené , nelze podle odvolacího soudu ani uzavřít, že třetí žalovaný není s ohledem na své poměry schopen soudní poplatky zaplatit.
Proti usnesení odvolacího soudu podal třetí žalovaný dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a není přípustné ani podle § 237 o. s. ř.
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 17. července 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, uveřejněném pod číslem 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil, že účastníku řízení nesmí být jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci znemožněno uplatňovat nebo bránit své právo u soudu a naplnit své právo na právní pomoc v občanském soudním řízení od počátku řízení. Při rozhodování o osvobození od soudních poplatků soud přihlíží k celkovým majetkovým poměrům žadatele, k výši soudního poplatku, k nákladům, které si pravděpodobně vyžádá dokazování, k povaze uplatněného nároku a k dalším podobným okolnostem. U fyzických osob bere v úvahu také jejich sociální poměry, zdravotní stav apod. Přihlédne nejen k výši příjmů žadatele a množství disponibilních finančních prostředků, ale též k jeho možnosti si tyto prostředky opatřit, jakož i k důsledkům, které by pro jeho poměry mohlo mít zaplacení příslušného soudního poplatku (nebo jiných plateb v příslušném řízení předpokládaných). U právnických osob a u fyzických osob, které jsou podnikateli, lze vzít v úvahu rovněž povahu jejich podnikatelské nebo jiné činnosti, stav a strukturu majetku, platební (ne)schopnost; je však též nutno přihlížet k tomu, zda se spekulativně nezbavily majetku či jiných výhod, aby se poplatkové povinnosti vyhnuly. Soud tedy zkoumá nejen faktické poměry žadatele v době podání žádosti, ale musí zvažovat, zda ze strany žadatele nejde o obcházení zákona za účelem získání neoprávněné výhody (osvobození od soudních poplatků). Celkové zhodnocení všech okolností, které vypovídají o poměrech účastníka, se pak musí promítnout do závěru, zda účastník (vedlejší účastník) je s ohledem na své poměry schopen zaplatit soudní poplatky a nést další výdaje spojené s řízením, včetně nákladů spojených s poskytnutím právní pomoci (se zastoupením). Jestliže mu to jeho poměry nedovolují, je soud povinen mu přiznat tomu odpovídající osvobození od soudních poplatků (v plném rozsahu, zčásti, pro část řízení nebo jen pro některé úkony). Účastník je přitom povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry, které jsou rozhodné pro posouzení důvodnosti jeho žádosti.
Nezbytnost verifikace majetkových poměrů účastníka řízení při rozhodování o jeho návrhu na přiznání osvobození od soudních poplatků, pak byla Nejvyšším soudem zdůrazněna také v celé řadě jeho dalších rozhodnutí (srov. např. usnesení ze dne 19. června 2008, sp. zn. 21 Cdo 3676/2007, usnesení ze dne 18. září 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, nebo usnesení ze dne 29. dubna 2015, sp. zn. 29 Cdo 511/2015). Srov. dále též důvody usnesení Ústavního soudu ze dne 3. února 2016, sp. zn. I. ÚS 311/16.
Shora uvedená kritéria odvolací soud při posuzování předpokladů pro osvobození dovolatele od soudních poplatků respektoval, přičemž závěru, podle kterého žádosti třetího žalovaného o přiznání osvobození od soudních poplatků není možné v poměrech dané věci vyhovět, neboť třetí žalovaný věrohodně neprokázal své majetkové poměry, nelze nic vytknout.
O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval (k tomu srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněného pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. listopadu 2016

JUDr. Jiří Z a v á z a l
předseda senátu