29 Cdo 4594/2009
Datum rozhodnutí: 13.01.2011
Dotčené předpisy: § 525 odst. 1 obč. zák.




29 Cdo 4594/2009

ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně NEW ONTARIO s. r. o. , se sídlem v Opavě, Městě, Masařská 322/3, PSČ 746 01, identifikační číslo osoby 62300466, proti žalovaným 1) Ing. V. K. , jako správci konkursní podstaty úpadkyně MANITOBA spol. s r. o., identifikační číslo osoby 47669829, zastoupenému JUDr. Miloslavem Havlenou, advokátem, se sídlem v Blatné, J. P. Koubka 81, PSČ 388 01, 2) R. M. , 3) Ing. P. G. , 4) AVERSEN ENTERPRISES LIMITED , se sídlem Simis 12, Kiti, P. C. 7550, Larnaca, Kyperská republika, identifikační číslo 107986, zastoupené JUDr. Petrem Voříškem, Ph.D., LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 7, Přístavní 321/14, PSČ 170 00, a 5) Frenn Trading B. V. , se sídlem v Nizozemsku, Aarle Rixtelseweg 14, 5707GL Helmond, registrační číslo 16039519, zastoupené JUDr. Petrem Voříškem, Ph.D., LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 7, Přístavní 321/14, PSČ 170 00, o určení pravosti pohledávky, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 24 Cm 16/2008, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 14. května 2009, č. j. 15 Cmo 42/2009-86, takto:

Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 14. května 2009, č. j. 15 Cmo 42/2009-86, se zrušuje a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Rozsudkem ze dne 27. listopadu 2008, č. j. 24 Cm 16/2008-48, určil Krajský soud v Plzni, že žalobkyně má za úpadkyní MANITOBA spol. s r.o. pohledávku ve výši 20.000,- Kč s právem na uspokojení v konkursu projednávaném před Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. 54 K 28/2007 (výrok I.), zamítl žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala vrácení zálohy na kupní cenu ve výši 30.000,- Kč a zaplacení smluvní pokuty ve výši 1,000.000,- Kč (výrok II.), zastavil řízení ve vztahu mezi žalobkyní a druhým žalovaným (výrok III.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok IV.).
Ve výroku označeným rozsudkem změnil Vrchní soud v Praze k odvolání čtvrté a páté žalované rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. tak, že zamítl žalobu o určení, že žalobkyně má za úpadkyní pohledávku ve výši 20.000,- Kč , a ve výroku IV. o nákladech řízení (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý a třetí výrok).
Vyšel přitom z toho, že:
1) JUDr. P. L. (jako advokát) vyúčtoval pozdější úpadkyni fakturou číslo 5/07 ze dne 27. července 2007 zálohu ve výši 20.000,- Kč na odměnu za právní služby, poskytované pozdější úpadkyni v řízeních vedených u Krajského soudu v Plzni a Okresního soudu v Domažlicích.
2) Dne 23. listopadu 2007 uzavřeli JUDr. P. L. (jakožto postupitel) a žalobkyně (jakožto postupnice) smlouvu o postoupení pohledávky postupitele za pozdější úpadkyní ve výši 20.000,- Kč z titulu nezaplacené faktury číslo 5/07 (dále též jen sporná pohledávka ).
3) Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne 10. ledna 2008, č. j. 54 K 28/2007-102, byl prohlášen konkurs na majetek úpadkyně a první žalovaný byl ustanoven správcem konkursní podstaty.
4) Žalobkyně spornou pohledávku přihlásila do konkursní řízení vedeného na majetek úpadkyně, první žalovaný (správce konkursní podstaty) a žalovaní dva až pět (konkursní věřitelé) popřeli její pravost.
Na takto ustaveném základě odvolací soud uzavřel, že záloha na odměnu advokáta nepředstavuje samostatnou pohledávku, ale pouze část pohledávky advokáta za klientem z titulu zákonného nároku na zaplacení odměny a hotových výdajů advokáta od klienta, kterého zastupuje na základě plné moci. Zálohu lze od klienta vyžadovat jako částečné plnění předem, ale právní nárok na ni nelze samostatně vymáhat předtím, než advokátovi vznikne právní nárok na zaplacení odměny a hotových výdajů advokáta, který advokátu vzniká až ukončením zastupování na základě plné moci, tedy zánikem plné moci. Plnění ve formě zálohy advokáta na jeho pozdější odměnu je samostatně nepřevoditelné, neboť plnění do výše požadované žaloby zaniká okamžikem vzniku nároku na plnění v souvislosti s ukončením zastupování, tedy dnem zániku plné moci advokáta. Tento názor je i v souladu s ustanovením § 525 obč. zák. (rozuměj zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dále jen obč. zák. ), podle něhož postoupit nelze mimo jiné také pohledávku, jejíž obsah by se změnou věřitele změnil .
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení § 237 odst. 1 písm. a/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), namítajíc, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci (uplatňujíc tak dovolací důvod vymezený v ustanovení § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.), a navrhujíc, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Dovolatelka odvolacímu soudu vytýká, že při hodnocení povahy pohledávky vycházel z označení záloha na faktuře, aniž zkoumal kauzu . V posuzované věci přitom nešlo o zálohu, ale o částečnou odměnu za převzetí věci a přípravu zastupování. (§ 11 odst. 1 písm. a/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/).
Taktéž názor odvolacího soudu, podle něhož právní nárok na odměnu advokáta vzniká až v souvislosti s ukončením právního zastoupení klienta advokátem, resp. zánikem plné moci , považuje dovolatelka poukazujíc na ustanovení § 11 odst. 1 advokátního tarifu za nesprávný.
Konečně dovolatelka brojí i proti závěru, podle něhož postoupení sporné pohledávky brání ustanovení § 525 obč. zák., majíc za to, že obsah závazku úpadkyně se postoupením pohledávky nezměnil, a uzavírajíc, že smlouva o postoupení sporné pohledávky je platná, neboť předmětem cese byla způsobilá a určitě vymezená pohledávka .
Čtvrtá a pátá žalovaná ve svém vyjádření k dovolání argumentují ve prospěch správnosti napadeného rozhodnutí, navrhujíce, aby Nejvyšší soud dovolání zamítl.
Dovolání je přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř. a je i důvodné.
Výkladem ustanovení § 525 odst. 1 obč. zák. (podle něhož nelze mimo jiné postoupit pohledávku, jejíž obsah by se změnou věřitele změnil) se Nejvyšší soud zabýval již v rozsudku uveřejněném pod číslem 42/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. V něm vysvětlil, že postoupením pohledávky nevstupuje postupník vždy do celého obligačního vztahu v té podobě, v jakém vznikl a existoval v původním vzájemném poměru postupitele a dlužníka, ale jen v tom rozsahu, v jakém byl nebo mohl být postup uskutečněn, tj. v rozsahu postupovaného práva na plnění. Posuzuje pohledávku na zaplacení zúčtovatelné zálohy na členský příspěvek členů zájmového sdružení právnických osob (§ 20f obč. zák.), dovodil, že představuje v době postupu existující právo věřitele na peněžité plnění náležející věřiteli, který s ní může disponovat a může ji i postoupit. Její postoupení nemůže zbavit postupitele (zájmové sdružení právnických osob) povinnosti provést vyúčtování zálohy a v případě stanovení přeplatku tento započítat na členský příspěvek roku následujícího, resp. v případě stanovení nedoplatku práva vymáhat tuto další pohledávku po dlužníkovi s možností práva na zrušení členství dlužníka v případě jejího nezaplacení postupiteli, i když právo na zaplacení zálohy přešlo na nového věřitele postupníka.
Uvedené závěry se prosadí mutatis mutandis i v projednávané věci. Jinými slovy právo na zaplacení zálohy na odměnu advokáta (§ 22 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii) je pohledávkou způsobilou k postoupení; ustanovení § 525 odst. 1 obč. zák. jejímu postoupení nebrání.
Odvolacímu soudu nelze přisvědčit ani v závěru, podle něhož právní nárok na zaplacení odměny a hotových výdajů advokáta vzniká až ukončením zastupování na základě plné moci, tedy zánikem plné moci . Odvolacímu soudu lze předně vytknout, že nevysvětlil, na základě kterého právního předpisu k tomuto závěru dospěl a jakými úvahami se při jeho výkladu řídil.
Podle ustanovení § 22 odst. 1 zákona o advokacii se advokacie vykonává zpravidla za odměnu; od klienta lze žádat přiměřenou zálohu.
Podle ustanovení § 1 odst. 1 advokátního tarifu se odměna advokáta za poskytování právních služeb řídí jeho smlouvou s klientem; není-li odměna advokáta takto určena, řídí se ustanoveními advokátního tarifu o mimosmluvní odměně.
Z citovaných ustanovení je zjevné, že právo na zaplacení odměny advokátovi vzniká v souladu s uzavřenou smlouvou o odměně a není-li uzavřena, provedením úkonu právní služby (§ 6 až § 12 advokátního tarifu). Ze žádného ustanovení zákona o advokacii či advokátního tarifu však nelze dovodit, že by právo na zaplacení odměny za poskytnuté právní služby vznikalo až zánikem plné moci .
Jelikož řešení právní otázky, na níž napadené rozhodnutí spočívá, není správné a dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. byl uplatněn důvodně, Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil (§ 243b odst. 2 část věty za středníkem § 243b odst. 3 věta první o. s. ř.).
V dalším řízení odvolací soud nepřehlédne, že JUDr. P. L. je (podle zápisu v obchodním rejstříku) s účinností od 28. května 2010 jednatelem žalobkyně a nemůže ji tudíž zastupovat jako její zmocněnec (srov. důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 10. května 2005, sp. zn. 29 Odo 560/2004, uveřejněného v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2005, pod číslem 140).
Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný (§ 243d odst. 1 část věty první za středníkem, § 226 odst. 1 o. s. ř.).
V novém rozhodnutí soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího (§ 243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu, podle kterého Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm (do 31. prosince 2007) se podává z ustanovení § 432 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona), podle kterého se pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona (a tudíž i pro spory vedené na jejich základě) použijí dosavadní právní předpisy, tedy vedle zákona o konkursu a vyrovnání ve znění účinném do 31. prosince 2007 i občanský soudní řád v témže znění.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 13. ledna 2011

JUDr. Petr Š u k
předseda senátu