29 Cdo 4508/2009
Datum rozhodnutí: 26.01.2011
Dotčené předpisy: § 4 odst. 3 předpisu č. 227/1997Sb., § 4 odst. 2 předpisu č. 227/1997Sb.







29 Cdo 4508/2009



U S N E S E N Í



Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele
Nadačního fondu Veolia
, se sídlem v Praze 1, Pařížská 11, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 27 06 81 02, zastoupeného Mgr. Ing. Zdeňkem Strnadem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Mánesova 5, PSČ 120 00, o zápis změn do nadačního rejstříku, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. N 490, o dovolání navrhovatele proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. dubna 2009,

č. j. 7 Cmo 513/2008-159, takto:


Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. dubna 2009, č. j. 7 Cmo 513/2008-159, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. října 2008, č. j. F 103417/2008, N 490-102,
se zrušují
a věc
se vrací
soudu prvního stupně k dalšímu řízení.


O d ů v o d n ě n í :


Městský soud v Praze usnesením ze dne 9. října 2008, č. j. F 103417/2008, N 490-102, zamítl návrh Nadačního fondu Veolia (dále jen nadační fond ) na zápis změn do nadačního rejstříku v části, kterou se nadační fond domáhal změny svého názvu z původního Nadační fond Veolia na nový Nadační fond Veolia Voda .

Návrh byl doložen rozhodnutím správní rady nadačního fondu ze dne 23. dubna 2008, učiněným ve formě notářského zápisu, kterým správní rada změnila statut nadačního fondu,

a to mimo jiné tak, že byl (výše uvedeným způsobem) změněn název fondu.

Soud prvního stupně konstatoval, že po vzniku nadačního fondu již zakladatelé nemohou měnit nadační listinu. Znění nadační listiny je rozhodující pro znění statutu nadačního fondu, který s ní musí být v souladu. Z ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (dále též jen zákon o nadacích a nadačních fondech ), dovodil,

že po vzniku nadačního fondu již nelze žádným způsobem (ani změnou nadační listiny ani změnou nadačního statutu) změnit název nadačního fondu.

Na tomto základě soud prvního stupně uzavřel, že změna statutu nadačního fondu v části uvádějící název nadačního fondu nemá ve vztahu k nadačnímu fondu žádné právní účinky; ke změně názvu nadačního fondu tedy nedošlo.

K odvolání nadačního fondu Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.

Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že po vzniku nadačního fondu, tj. ode dne, kdy došlo k zápisu nadačního fondu do nadačního rejstříku, již nelze měnit název nadačního fondu, a to ani rozhodnutím zřizovatelů, ani změnou statutu nadačního fondu. Nadační fond vznikl z vůle zřizovatelů, kteří ve zřizovací (nadační) listině mimo jiné určili jeho název. Statut nadačního fondu, kromě toho, že obsahuje i údaje uvedené v nadační listině, je vnitřním dokumentem nadačního fondu, který řeší organizační otázky a podrobněji upravuje podmínky pro použití a poskytování prostředků z nadačního jmění. Podle § 4 odst. 3 zákona o nadacích a nadačních fondech musí být statut v souladu s nadační listinou.

Dostane-li se obsah statutu nadačního fondu do rozporu s nadační listinou, je příslušná část statutu neplatná. Novelizuje-li správní rada statut v části týkající se názvu nadačního fondu, je taková změna neplatná, a to pro rozpor s nadační listinou.

K námitce navrhovatele, že změna sídla nadačního fondu učiněná formou změny statutu je rejstříkovými soudy akceptována, odvolací soud uvedl, že takovou změnu lze připustit, neboť jejím prostřednictvím správní rada realizuje svou působnost vykonávat správu majetku nadačního fondu, řídit jeho činnost a rozhodovat o záležitostech nadačního fondu ve smyslu § 10 odst. 1 zákona o nadacích a nadačních fondech. V dalším je působnost správní rady taxativním způsobem stanovena § 10 odst. 2 zákona o nadacích a nadačních fondech. Jelikož ustanovení § 10 zákona o nadacích a nadačních fondech ani žádné jiné ustanovení zákona správní radu neopravňuje ke změně nadační listiny, nespadá do její působnosti ani změna názvu nadačního fondu.

Navrhovatel napadl rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, opíraje jeho přípustnost o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), uplatňuje dovolací důvody podle § 241a odst. 2 o. s. ř. a navrhuje,

aby rozhodnutí soudu odvolacího bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení.

Za zásadně právně významné má dovolatel posouzení otázky, zda lze po vzniku nadačního fondu měnit název nadačního fondu (poukazuje přitom na rozpornou rozhodovací praxi rejstříkových soudů ohledně této otázky).

Vadu řízení shledává dovolatel v tom, že odvolací soud se nevypořádal s námitkou, podle níž v jiných případech rejstříkové soudy změny názvů nadačních fondů do nadačního rejstříku zapsaly. Odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu z tohoto důvodu neodpovídá požadavkům ustanovení § 157 odst. 2 o. s. ř.

Nesprávné právní posouzení věci dovolatel spatřuje zejména ve způsobu, jakým odvolací soud vyložil ustanovení § 4 odst. 3 zákona o nadacích a nadačních fondech,

neboť - podle názoru dovolatele - z tohoto ustanovení nevyplývá, že by nadační listina

a nadační statut musely být (obsahově) zcela totožné. Dovolatel poukazuje i na usnesení

ze dne 25. června 2003, sp. zn. 29 Odo 808/2002, v němž Nejvyšší soud připustil možnost odchylného znění statutu nadace a zakladatelské listiny a neshledal neplatnost té části statutu nadace, která se obsahově lišila od znění zakladatelské listiny.

Dovolatel zdůrazňuje, že možnost změny sídla nadačního fondu (provedené formou změny statutu nadačního fondu) byla odvolacím soudem připuštěna s poukazem na fakt,

že ke změně sídla je někdy nutno přistoupit z objektivních či ekonomických důvodů. Dovolatel zastává názor, že z obdobných důvodů (např. z důvodu kolize se známkoprávní ochranou) je někdy nezbytné změnit i název nadačního fondu.

Rozhodnutí odvolacího soudu podle názoru dovolatele omezuje působnost správní rady v oblasti správy majetku nadačního fondu a řízení jeho činnosti, neboť musí být

v pravomoci správní rady učinit také určité nezbytné změny vyvolané působením vnějších okolností , tedy např. i změnit název nadačního fondu. Dovolatel přitom upřesňuje, že nemůže jít o libovolnou změnu názvu, ale pouze o takovou úpravu názvu, která bude v souladu s nadační listinou. V této souvislosti vyjadřuje přesvědčení, že jím navrhovaná změna názvu (z Nadační fond Veolia na Nadační fond Veolia Voda ) je právě případem, kdy změna názvu je v souladu s nadační listinou.

Dovolatel poukazuje také na to, že z formuláře návrhu na zápis změn údajů v nadačním rejstříku a z pokynů k vyplnění tohoto formuláře, uveřejněných na oficiální webové stránce Ministerstva spravedlnosti České republiky (
www.justice.cz
), vyplývá,

že změna názvu nadačního fondu je možná. Pokud tedy odvolací soud vyslovil názor

o nezměnitelnosti názvu nadačního fondu, měl zároveň konstatovat, že vzory podání zveřejněné na shora uvedené internetové stránce jsou nesprávné a neaplikovatelné . Odvolací soud proto pochybil, když se s existencí těchto vzorů nikterak nevypořádal.

Podle dovolatele je ustanovení zákona vždy nutno vykládat s ohledem na jejich účel

a smysl. Vzhledem k tomu, že při činnosti nadačního fondu mohou nastat situace, kdy bude nutné pozměnit název nadačního fondu proto, aby nadační fond mohl nadále plnit svůj základní účel - zajišťovat obecně prospěšné cíle, je třeba možnost změny názvu nadačního fondu připustit.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku ve věci samé shledává Nejvyšší soud přípustným podle § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. pro řešení otázky, zda správní rada nadačního fondu může (rozhodnutím o změně statutu nadačního fondu) změnit název nadačního fondu.

Protože vadami řízení, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.) - počítaje v to i vady týkající se přezkoumatelnosti rozhodnutí - řízení v projednávané věci zjevně netrpí, Nejvyšší soud se - v hranicích právních otázek vymezených dovoláním - zabýval tím, zda je dán druhý z dovolacích důvodů uplatněný dovolatelem, tedy správností právního posouzení věci odvolacím soudem.

Právní posouzení věci je obecně nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Skutkový stav věci, jak byl zjištěn soudy nižších stupňů, dovoláním nebyl (a se zřetelem ke způsobu, jímž byla založena přípustnost dovolání, ani nemohl být) zpochybněn a Nejvyšší soud z něj při dalších úvahách vychází.

Vzhledem ke dni, kdy správní rada nadačního fondu rozhodla o změně statutu v části uvádějící název nadačního fondu (23. dubna 2008), je pro další úvahy Nejvyššího soudu rozhodný výklad zákona o nadacích a nadačních fondech ve znění účinném do 30. června 2008, tj. naposledy ve znění zákona č. 296/2007 Sb.

Podle ustanovení § 3 zákona o nadacích a nadačních fondech nadace nebo nadační fond se zřizuje písemnou smlouvou uzavřenou mezi zřizovateli nebo zakládací listinou, je-li zřizovatel jediný, anebo závětí (dále jen "nadační listina"). Zřizuje-li se nadace nebo nadační fond smlouvou, musí být pravost podpisu zřizovatelů na smlouvě úředně ověřena; zřizuje-li se nadace nebo nadační fond zakládací listinou či závětí, musí být nadační listina pořízena

ve formě notářského zápisu (odstavec první). Nadační listina, nejde-li o závěť, musí obsahovat název a sídlo nadace nebo nadačního fondu (odstavec druhý, písm. a/).

Podle ustanovení § 4 téhož zákona statut nadace nebo nadačního fondu upravuje postup pro jednání orgánů nadace nebo nadačního fondu, podmínky pro poskytování nadačních příspěvků, popřípadě okruh osob, kterým je lze poskytovat, způsob, jakým se nadační příspěvky poskytují, jakož i další otázky, které mají být podle tohoto zákona obsaženy v nadační listině a ve statutu nadace nebo nadačního fondu (odstavec první). Statut nadace nebo nadačního fondu vydá do 30 dnů ode dne vzniku nadace nebo nadačního fondu a o jeho změnách rozhoduje správní rada (odstavec druhý). Nestanoví-li tento zákon jinak (§ 22 odst. 2), musí být statut nadace nebo nadačního fondu v souladu s nadační listinou (odstavec třetí).

Podle ustanovení § 10 téhož zákona správní rada spravuje majetek nadace

nebo nadačního fondu, řídí činnost a rozhoduje o všech záležitostech nadace nebo nadačního fondu a je statutárním orgánem nadace nebo nadačního fondu (odstavec první). Do výlučné působnosti správní rady náleží vydat statut a rozhodovat o jeho změnách (odstavec druhý, písm. a/).

V této podobě platila výše citovaná ustanovení zákona o nadacích a nadačních fondech již ke dni rozhodnutí správní rady nadačního fondu a od té doby nedoznala změn.

Pro posouzení dovolatelem položené otázky je klíčové ustanovení § 4 odst. 3 zákona

o nadacích a nadačních fondech, podle kterého musí být statut nadačního fondu v souladu s nadační listinou, nestanoví-li zákon jinak.

Jelikož pouhým gramatickým výkladem uvedeného ustanovení nelze dospět k jednoznačnému závěru ohledně míry obsahové shody nadační listiny a statutu nadace

nebo nadačního fondu, Nejvyšší soud posuzoval uvedené ustanovení za použití teleologického a logického výkladu.

Nadace a nadační fondy, tedy účelová sdružení majetku zřízená a vzniklá

pro dosahování obecně prospěšných cílů, jsou právnickými osobami ve smyslu § 18 zákona

č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen obč. zák ), které se však v mnoha ohledech odlišují od jiných právnických osob, zejména právnických osob korporátního typu

(např. obchodních společností). Tyto odlišnosti vyplývají ze specifických funkcí nadací

a nadačních fondů.

Pro zřízení nadace či nadačního fondu má principiální význam projev vůle zřizovatele, o němž se v právní teorii hovoří také jako o nadační vůli. Výlučnost tohoto projevu vůle spočívá v jeho nezvratnosti, trvalosti a oddělení od osoby zřizovatele v okamžiku, kdy byl učiněn. Jinými slovy, na rozdíl od korporací, jsou nadace závislé na vůli zřizovatele; přitom platí zásada nezměnitelnosti nadační vůle (srov. např. Hurdík, J., Telec, I. Zákon o nadacích a nadačních fondech. Komentář. 1. vydání. Praha, C. H. Beck. 1998, s. 58, či Ronovská, K. Spolkové a nadační právo. Masarykova univerzita. Brno, 2008,

s. 65).

Zákon o nadacích a nadačních fondech reflektuje tyto principy mimo jiné zvýšenými formálními požadavky na zřizovací dokument nadace a nadačního fondu, tj. nadační listinu, a také určením jeho obligatorních náležitostí; mezi ty zařazuje vedle účelu nadace např. také název a sídlo. V souladu s tím dále v § 4 odst. 3 stanoví, že další základní dokument nadace nebo nadačního fondu - jejich statut - musí být s nadační listinou v souladu.

Vzhledem k výše uvedenému je patrné, že účelem i posledně uvedeného ustanovení je zajistit nezměnitelnost nadační vůle a chránit tak vůli zřizovatele nadace proti případné libovůli správní rady nadace či nadačního fondu. Z tohoto důvodu je působnost správní rady rozhodovat o změnách statutu nadace nebo nadačního fondu významně omezena právě požadavkem souladnosti statutu s nadační listinou.

V právním životě nadací či nadačních fondů však mohou nastat situace, za nichž je změna některých obsahových náležitostí nadační listiny nezbytná (např. v důsledku změny právní úpravy; srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2003, sp. zn. 29 Odo 808/2002, jež je veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu). Bude tomu tak zejména tehdy, vyplyne-li nezbytnost změny ze zákona, nebo se změní objektivní okolnosti, jež nadace či nadační fond ani jejich orgány nemohou ovlivnit.

Zákon o nadacích a nadačních fondech ovšem výslovně nestanoví žádný způsob, jak tuto změnu provést. Přitom umožňuje, aby správní rada rozhodla o změně statutu nadace nebo nadačního fondu (jenž podle § 4 odst. 1 in fine zákona o nadacích a nadačních fondech obsahuje mimo jiné i ty náležitosti, které jsou zahrnuty v nadační listině), bude-li i nadále v souladu s nadační listinou.

Pokud jde o název nadace nebo nadačního fondu, je třeba poukázat na to, že v názvech nadací a nadačních fondů se pravidelně vyskytují jména jejich zřizovatelů. Je pochopitelné, že zřizovatelé při zřizování nadace nebo nadačního fondu chtějí, aby tyto právnické osoby nesly jejich jméno či název (popř. jméno či název jiné jimi určené osoby) nebo i jiný zcela konkrétní název, vyjadřující např. účel a smysl nadace či nadačního fondu. Název nadace či nadačního fondu proto patří mezi ty náležitosti nadační listiny, u nichž je třeba brát zvýšený zřetel na zásadu nezměnitelnosti nadační vůle a které jsou ustanovením § 4 odst. 3 zákona o nadacích a nadačních fondech zvláště chráněny.

Vedle toho však je název nadace či nadačního fondu i jejich důležitým identifikačním znakem. Název je chráněn podle § 19b obč. zák.; všechny ostatní osoby se musí zdržet používání stejného nebo zaměnitelného názvu, přičemž zde platí pravidlo priority. Požadavek, aby se název právnické osoby lišil od názvů právnických osob již existujících, má svůj základ v úpravě § 19b odst. 2 obč. zák., a v případě nadací a nadačních fondů se v procesní rovině projevuje především v přezkumné činnosti rejstříkového soudu (srov. § 200da odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 5 odst. 5 zákona o nadačních fondech). Stejně jako u sídla nadace či nadačního fondu i v případě jejich názvu mohou nastat situace, kdy používání původního názvu je objektivně nemožné, např. proto, že název je zaměnitelný nebo je jiným způsobem v rozporu se zákonem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2003, sp. zn. 29 Odo 808/2002). Nastane-li situace, kdy bude objektivně nezbytné název nadace či nadačního fondu změnit, je to jedině správní rada, která k tomuto kroku může přistoupit, jelikož podle § 10 odst. 1 zákona o nadacích a nadačních fondech řídí činnost a rozhoduje o všech záležitostech nadace nebo nadačního fondu.

Právě a jen pro řešení takových situací je třeba (výjimečnou) možnost změny názvu nadace či nadačního fondu formou rozhodnutí správní rady o změně jejich statutu připustit.

Změna názvu nadace či nadačního fondu učiněná formou změny nadačního statutu musí respektovat a zachovat nadační vůli. Nový (změněný) název nadace nebo nadačního fondu musí být v tomto smyslu v souladu s nadační listinou, resp. s nadační vůlí v této listině vyjádřenou. Jen tak bude učiněno zadost požadavku § 4 odst. 3 zákona o nadacích a nadačních fondech. Lze tedy připustit pouze takové změny názvu nadace či nadačního fondu, které se od původního názvu odchylují pouze nezbytně nutným způsobem, tedy tak, že i v novém názvu zůstávají zachovány ty komponenty původního názvu nebo ten jeho celkový smysl, o nichž lze rozumně předpokládat, že se k nim vůle zřizovatele upínala.

Obecný závěr odvolacího soudu, podle kterého po vzniku nadačního fondu již nelze žádným způsobem měnit název nadačního fondu, tak není správný. Ustanovení § 4 odst. 3 zákona o nadacích a nadačních fondech nelze totiž vykládat v tom smyslu, že by statut nadace nebo nadačního fondu a nadační listina musely být obsahově zcela stejné (totožné), nýbrž je třeba přihlížet ke smyslu dotčeného ustanovení, jímž je ochrana nezměnitelnosti nadační vůle, a připustit takové změny názvu nadačního fondu, které jsou vynuceny objektivními okolnostmi a které respektují původní vůli zřizovatelovu, a jsou tak s nadační listinou v souladu.Protože právní posouzení věci co do řešení otázky, na níž napadené rozhodnutí spočívá, není správné, byl dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. uplatněn právem, a Nejvyšší soud proto usnesení odvolacího soudu zrušil. Důvody, pro které nemohlo obstát rozhodnutí odvolacího soudu, dopadají i na usnesení soudu prvního stupně; Nejvyšší soud proto zrušil i je a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

V dalším řízení bude rejstříkový soud posuzovat nejprve otázku, zda navrhovaná změna statutu nadačního fondu je vynucena zákonem či objektivními okolnostmi. Odpoví-li si na ni kladně, potom posoudí, zda navrhovaná změna statutu je v souladu s nadační listinou (s vůlí zřizovatele vyjádřenou v nadační listině).

Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud i pro soud prvního stupně závazný (§ 243d odst. 1 část věty za středníkem, § 226 odst. o. s. ř.). V novém rozhodnutí soud prvního stupně znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně nákladů řízení dovolacího (§ 243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 26. ledna 2011


doc. JUDr. Ivana Š t e n g l o v á

předsedkyně senátu