29 Cdo 4474/2015
Datum rozhodnutí: 11.11.2015
Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb.



29 Cdo 4474/2015


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Gemmelem v právní věci žalobkyně JUDr. M. K., zastoupené JUDr. Michalem Šteklem, advokátem, se sídlem v Plzni, náměstí Republiky 204/30, PSČ 301 00, proti žalovaným 1) P. H., zastoupenému JUDr. Lubošem Rábem, advokátem, se sídlem v Plzni, Radyňská 479/5, PSČ 326 00 a 2) J. Š., zastoupenému opatrovníkem Mgr. Lubomírem Tolarem, advokátem, se sídlem v Plzni, Lochotínská 1108/18, PSČ 301 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 42 Cm 162/2011, o dovolání žalovaného P. H. proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 10. února 2015, č. j. 5 Cmo 480/2014-264, takto:
I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaný P. H. je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 14.640,- Kč, do tří od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 10. února 2015, č. j. 5 Cmo 480/2014-264, potvrdil ve vztahu k druhému žalovanému rozsudek ze dne 3. dubna 2013, č. j. 42 Cm 162/2011-126, jímž (mimo jiné) Krajský soud v Plzni ponechal vůči druhému a třetímu žalovaným v plném rozsahu v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 1. září 2011, č. j. 42 Cm 162/2011-19, ve znění usnesení ze dne 3. dubna 2013, č. j. 42 Cm 162/2011-131, kterým uložil žalovaným zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 1.500.000,- Kč s 6% úrokem z částky 3.000.000,- Kč od 19. ledna 2009 do 8. června 2011 a z částky 1.500.000,- Kč od 9. června 2011 do zaplacení, směnečnou odměnu 5.000,- Kč a náhradu nákladů řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal P. H. (dále jen žalovaný ) dovolání, v němž především namítá, že mu byla odňata možnost osobně se účastnit jednání u soudu . Současně upozorňuje, že žaloba byla podána proti třem subjektům, přičemž o námitkách nemohlo být rozhodováno samostatně; pokud by soud shledal důvodnými námitky jednoho ze žalovaných, týkalo by se to i ostatních žalovaných .
Žalobkyně považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné a navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání zamítl.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., části první, článku II. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Dovolání žalovaného Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř.
Učinil tak proto, že dovolání (posuzováno podle jeho obsahu - § 41 odst. 2 o. s. ř.) neobsahuje žádný údaj o tom, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v ustanovení § 237 o. s. ř. považuje za splněné (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013 a ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněná pod čísly 80/2013 a 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013 a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, jakož i usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14, ze dne 24. června 2014, sp. zn. IV. ÚS 1407/14 a ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. IV. ÚS 266/14 a ze dne 12. srpna 2015, sp. zn. IV. ÚS 3548/14).
Nad rámec shora uvedeného, Nejvyšší soud doplňuje, že argumentem, podle něhož mu nebylo umožněno účastnit se osobně jednání soudu, dovolatel uplatňuje (jen) tzv. zmatečnostní vadu řízení ve smyslu ustanovení § 229 odst. 3 o. s. ř., která ale způsobilým dovolacím důvodem (srov. ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř.) není (k jejímu prověření slouží žaloba pro zmatečnost).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243c odst. 3, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalovanému tak vznikla povinnost hradit žalobkyni účelně vynaložené náklady dovolacího řízení. Ty v dané věci sestávají z mimosmluvní odměny za zastoupení advokátem za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání ze dne 1. září 2015), která podle § 7 bodu 6, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátního tarifu), činí (z tarifní hodnoty 1.505.000,- Kč) částku 14.340,- Kč, a z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu); celkem činí 14.640,- Kč.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 11. listopadu 2015
JUDr. Petr Gemmel předseda senátu