29 Cdo 4472/2014
Datum rozhodnutí: 26.02.2015
Dotčené předpisy: § 14 odst. 1 písm. d) ZKV ve znění do 31.12.2007



29 Cdo 4472/2014


U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Milana Poláška a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Gemmela v právní věci žalobkyně Ing. Z. P. , zastoupené Mgr. Ivo Kráčmarem, advokátem, se sídlem v Olomouci, Táboritů 237/1, PSČ 779 00, proti žalovanému Zemědělskému družstvu Fryčovice , se sídlem ve Fryčovicích, PSČ 739 45, identifikační číslo osoby 00145505, o zaplacení částky 806 379 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 12 C 167/2010, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. ledna 2014, č. j. 57 Co 971/2013-157, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :
Rozsudkem ze dne 24. září 2013, č. j. 12 C 167/2010-132, zamítl Okresní soud ve Frýdku-Místku žalobu, kterou se žalobkyně (Ing. Z. P.) domáhala vůči žalovanému (Zemědělskému družstvu Fryčovice) po prohlášení konkursu na majetek žalovaného zaplacení částky 806 379 Kč s příslušenstvím (bod I. výroku) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (bod II. výroku).
K odvolání žalobkyně Krajský soud v Ostravě rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý výrok).
Žalobkyně napadla rozsudek odvolacího soudu dovoláním, odkazujíc co do jeho přípustnosti na ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), namítajíc, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci a navrhujíc, aby dovolací soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Dovolání žalobkyně, jež může být přípustné jen podle § 237 o. s. ř., Nejvyšší soud odmítl podle § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
Učinil tak proto, že dovoláním zpochybněný závěr odvolacího soudu, podle něhož žalovaný, na jehož majetek byl před podáním žaloby prohlášen konkurs dle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, není ve sporu pasivně věcně legitimován ve smyslu ustanovení § 14 odst. 1 písm. d/ tohoto zákona, je v souladu s letitou a ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu. K tomu srov. především bod XXIII. stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 17. června 1998, Cpjn 19/98, uveřejněného pod číslem 52/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. listopadu 2006, sp. zn. 29 Odo 765/2005, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. dubna 2007, sp. zn. 29 Odo 1259/2006 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2011, sp. zn. 29 Cdo 4599/2010, uveřejněný pod číslem 18/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Od závěrů formulovaných v označených rozhodnutích nemá dovolací soud důvod se odchýlit ani v nyní projednávané věci.
K uvedenému Nejvyšší soud pro úplnost a bez vlivu na výsledek dovolacího řízení (v zájmu předejití dalších sporů) doplňuje, že s ohledem na to, že v dané věci jde o pohledávku, kterou je třeba přihlásit v konkursu, by dovolatelka nemohla být s podanou žalobou úspěšná, ani kdyby svůj nárok na zaplacení žalované částky uplatnila žalobou podanou vůči správci konkursní podstaty žalovaného. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. května 2010, sp. zn. 29 Cdo 2101/2008, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 2, ročníku 2012, pod číslem 23, které je stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná výše veřejnosti dostupné též na webových stránkách Nejvyššího soudu.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243c odst. 3 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalovanému podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., článku II. zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. února 2015
Mgr. Milan Polášek předseda senátu