29 Cdo 4439/2010
Datum rozhodnutí: 29.02.2012
Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.




29 Cdo 4439/2010


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců Mgr. Jiřího Zavázala a doc. JUDr. Ivany Štenglové v právní věci žalobce J. F., zastoupeného JUDr. Dalilou Pelechovou, advokátkou, se sídlem v Ostravě Moravské Ostravě, Tyršova 12, PSČ 702 00, proti žalovanému A. P., zastoupenému JUDr. Janou Mikulovou, advokátkou, se sídlem v Ostravě Porubě, Hlavní třída 1023/55, PSČ 708 00, o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 3 Cm 158/2009, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 17. února 2010, č. j. 14 Cmo 265/2009-129, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalovaného v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 29. června 2009, č. j. 3 Cm 158/2009 90, jímž Krajský soud v Ostravě ponechal v platnosti směnečný platební rozkaz ze dne 1. října 2008, č. j. 3 Sm 353/2008 8, kterým žalovanému uložil zaplatit žalobci částku 420.000,-Kč s 6% úrokem od 2. září 2005 do zaplacení a náklady řízení.
Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně uzavřel, že podpis výstavce na směnce vlastní, o jejíž zaplacení v dané věci jde, je pravým podpisem žalovaného. Přitom zdůraznil, že uvedený závěr jednoznačně vyplývá ze znaleckého posudku z oboru písmoznalectví, zpracovaného JUDr. Jiřím Strakou; znalecký posudek obsahuje všechny formální náležitosti a závěry uvedené ve vlastním posudku jsou náležitě odůvodněny. Za tohoto stavu soud prvního stupně nepochybil, jestliže nepřistoupil k přezkoumání podaného znaleckého posudku jiným znalcem (tzv. revizním znaleckým posudkem).
Za opodstatněnou neměl odvolací soud ani námitku, podle které žalobce v rozhodné době (tj. v době údajného podpisu směnky žalovaným) neměl dostatek finančních prostředků pro poskytnutí úvěru ve výši odpovídající směnečné sumě, když žalovaný ve včas podaných námitkách taková tvrzení neuplatnil.
Dovolání žalovaného proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu, které není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) a písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), Nejvyšší soud neshledal přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.; proto je podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
Z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. se podává, že dovolací přezkum je zde předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilým dovolacím důvodem je ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [§ 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.]. Jen z pohledu tohoto důvodu, jehož obsahovým vymezením je dovolací soud vázán (§ 242 odst. 3 o. s. ř.), je pak možné (z povahy věci) posuzovat, zda dovoláním napadené rozhodnutí je zásadně významné. Naopak zde nelze účinně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř., stejně jako důvod podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř., jestliže tvrzené vady v procesu získání skutkových zjištění (zejména provádění a hodnocení důkazů) nezahrnují podmínku existence právní otázky zásadního významu (srov. shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. III. ÚS 10/06, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 9, ročník 2006, pod číslem 130, a ze dne 15. listopadu 2007, sp. zn. III. ÚS 372/06, jakož i důvody rozhodnutí uveřejněného pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Jakkoli dovolatel v dovolání avizuje uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř. posuzováno podle obsahu ve skutečnosti zpochybňuje skutkový závěr, podle něhož žalovaný směnku jako její výstavce podepsal. Současně formuluje vlastní závěr, podle něhož nebyl podpis na směnce proveden jeho osobou . Potud ovšem žalovaný ve skutečnosti nezpochybňuje správnost právního posouzení věci odvolacím soudem, nýbrž uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř. (tj. namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), jehož prostřednictvím na zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu usuzovat nelze (k tomu srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2008, sp. zn. 29 Odo 1416/2006, jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu).
Přípustnost dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. nejsou způsobilé založit ani výhrady, že soudy nižších stupňů nepřipustily vypracování revizního znaleckého posudku o pravosti podpisu na předmětné směnce , když soud prvního stupně se s důvody, pro které tento důkaz neprovedl, v odůvodnění svého rozhodnutí odpovídajícím způsobem vypořádal a odvolací soud se s jeho závěry ztotožnil; argumenty snášené v tomto směru dovolatelem přitom žádnou otázku zásadního právního významu neotevírají.
Konečně zásadně právně významným nečiní rozhodnutí odvolacího soudu ani výhrady dovolatele, podle kterých se měly soudy nižších stupňů zabývat tím, zda žalobce měl v době vystavení směnky dostatek finančních prostředků pro poskytnutí úvěru odpovídajícího směnce . Jde totiž, jak již ostatně uvedl v odůvodnění napadeného rozsudku odvolací soud, o výhrady, které nebyly obsaženy v námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu a soudy nižších stupňů k nim se zřetelem ke koncentraci řízení o námitkách (srov. ustanovení § 175 odst. 1, 4 o. s. ř.) nemohly při rozhodování o tom, zda směnečný platební rozkaz bude ponechán v platnosti, přihlížet.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobci podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. února 2012

JUDr. Petr Šuk
předseda senátu