29 Cdo 4366/2008
Datum rozhodnutí: 24.08.2010
Dotčené předpisy: § 239 odst. 1 písm. b) o. s. ř.




29 Cdo 4366/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně G.E.N., a. s., se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 1062/58, PSČ 140 00, identifikační číslo 27 08 37 30, proti žalované úpadkyni OPZ PLUS, a. s., se sídlem v Praze 1, Hradební 3, identifikační číslo 45 27 48 35, zastoupené JUDr. Lambertem Halířem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Kroftova 1, PSČ 150 00, za účasti Doktor OPA, spol. s r. o., se sídlem v Praze 1, Týnská 21, identifikační číslo 45 80 70 78, zastoupené JUDr. Radomilem Ondruchem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Šafaříkova 22, PSČ 120 00, o neplatnost emise akcií, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 47 Cm 32/2000, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. června 2008, č. j. 14 Cmo 361/2004 - 195, takto:

I. Dovolání proti výroku usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. června 2008, č. j. 14 Cmo 361/2004 195, kterým odvolací soud opravil nesprávný údaj ve svém rozsudku ze dne 25. dubna 2005, č. j. 14 Cmo 361/2004-177, se odmítá.

II. Ve zbývajícím rozsahu se dovolání zamítá .

III. Žalovaná je povinna zaplatit společnosti PHL - G. E. N. s. r. o. na náhradu nákladů dovolacího řízení 960,- Kč k rukám JUDr. Aleše Pejchala, advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
O d ů v o d n ě n í :

Napadeným usnesením opravil odvolací soud v rozsudku ze dne 25. dubna 2005, č. j. 14 Cmo 361/2004 177 ve výroku ve věci samé nesprávný údaj ISIN CS 0008442209 na správný ISIN CZ 0008442209 (dále jen opravné usnesení ) a současně rozhodl o tom, že na straně žalobkyně bude v řízení pokračováno s PHL-G. E. N s. r. o., se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 1062/58, PSČ 140 00, identifikační číslo 28 16 26 84.
Proti tomuto usnesení podala žalovaná dovolání. Co do dovolacích důvodů namítá, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci [§ 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.] a dále, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování (§ 241a odst. 3 o. s. ř.)
Dovolatelka podrobuje kritice postup odvolacího soudu, který napadené usnesení doručoval přímo sám, bez toho, aby je doručil prostřednictvím soudu prvního stupně, dle jejího mínění patrně veden snahou urychleně vyhovět nesmyslnému návrhu společnosti PHL G.E.N. s. r. o. . Má za to, že je vyloučeno, aby společnost PHL G.E.N. s. r. o., která vznikla ke dni 1. října 2007 a dne 5. května 2008 podala návrh na opravu rozsudku č. j. 14 Cmo 361/2004 177, byla právním nástupcem společnosti G.E.N. a. s., jež zanikla ke dni 1. února 2006.
Namítá, že se nejedná o chybu v psaní nebo počtech, kterou lze opravit podle ustanovení § 164 o. s. ř., nadto byla tato údajná chyba uvedena již ve výrokové části rozhodnutí prvoinstančního soudu. Aby odvolací soud mohl opravit své rozhodnutí, nejprve musí být opravena případná chyba v rozhodnutí prvoinstančního soudu. Zásahem odvolacího soudu do výrokové části svého rozhodnutí se jeho rozhodnutí stalo zmatečné, protože se tak dostalo do rozporu se zdůvodněním, kde se stejná chyba opakuje ještě nejméně dvakrát, stejně tak se dostalo do rozporu s neopraveným rozhodnutím soudu prvního stupně, který tento soud podanou žalobu zamítl.
Dovolatelka zpochybňuje postup odvolacího soudu, který předmětné opravné usnesení vydal, když má za to, že ten jen vyhověl petitu uvedenému v návrhu právního zástupce žalobkyně, který vydání takového rozhodnutí odvolacího soudu požadoval, to vše bez vědomí soudu prvního stupně. Akcentuje, že žalobkyně zcela jednoznačně požadovala vynesení rozhodnutí o neplatnosti listinné emise ISIN CS 0008442209. Jde-li o vadnou žalobu, pak je namístě postup podle § 43 o. s. ř., anebo jde o případ nedostatku podmínky řízení, pro který musí soud řízení zastavit.
Jinou vadu, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, spatřuje dovolatelka v nerespektování ustanovení občanského soudního řádu odvolacím soudem při dokazování, když ten nezjistil v dostatečném rozsahu skutkový stav věci potřebný pro právní závěr, který učinil a dále svoje rozhodnutí nesprávně odůvodnil. Listinné akcie s označením ISIN CZ 0008442209 byly již několik let před vynesením rozsudku skartovány a nahrazeny jinými listinnými akciemi s jiným textem a jiným číselným označením. Tato skutečnost byla odvolacímu soudu doložena listinnými důkazy. Žalovaná sama požadovala vydání rozsudku pro uznání. Nelze se soudit pro neexistující věc.
Dovolatelka argumentuje tím, že z procesního hlediska není přípustné zaměnit účastníky řízení dle § 107 odst. 1 o s. ř. v již pravomocně skončeném řízení ať z jakéhokoli důvodu. Takový výklad práva by byl průlomem do právní jistoty všech skončených řízení. Má za to, že uvedené rozhodnutí je neplatné i pro nesprávné poučení a předčasné rozhodnutí.
Pokud se právní nástupce žalobkyně cítí být i nadále akcionářkou, nic jí nebrání podat novou žalobu, bezchybnou a se správným petitem, která nebude zaměňovat listinné a zaknihované akcie. To je totiž meritem provedené a pravým cílem opravy. Záměna označení CS a CZ není oprava chybně uvedeného písmenka, ale je to rozhodnutí o úplně jiné právní věci.Jedná se o rozdíl v označení listinné podoby akcií a zaknihované podoby.
Proto dovolatelka navrhuje, aby dovolací soud zrušil napadené opravné usnesení i původní rozsudek a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.
Právní nástupkyně žalobkyně PHL G.E.N. s. r. o. ve vyjádření k dovolání argumentuje ve prospěch správnosti napadeného rozhodnutí a navrhuje dovolání zamítnout.
Podle § 237 odst. 1 o. s. ř. je dovolání přípustné proti usnesení odvolacího soudu, a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé,
b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil,
c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Všem třem případům přípustnosti dovolání v tomto ustanovení vypočteným je společné, že musí jít o rozhodnutí ve věci samé. Napadené (opravné) usnesení není rozhodnutím ve věci samé, takže dovolání podle § 237 o. s. ř. není přípustné.
Ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. pak nezakládají přípustnost dovolání proto, že napadené usnesení nelze podřadit žádnému z tam vyjmenovaných případů.
Dovolání proti opravnému usnesení tedy není přípustné. Přípustnost dovolání proti tomuto výroku přitom není způsobilé založit ani nepřesné poučení odvolacího soudu o přípustnosti dovolání (srov. rozhodnutí uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 73/2001 a 51/2003).
Dovolání je však přípustné proti výroku, který soud rozhodl o právním nástupnictví na straně žalobkyně, a to podle ustanovení § 239 odst. 1 písm. b) o. s. ř.
Podle ustanovení § 107 o. s. ř., jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením (odstavec 1). Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejích práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde (odstavec 3).
V situaci, kdy původní žalobkyně ke dni 1. února 2006 zanikla bez likvidace a jejím právním nástupcem se stala společnost CIMEX PRAHA a. s., identifikační číslo 26 01 36 06 a tato společnost (jak vyplývá z úplného výpisu z obchodního rejstříku a dokumentů založených ve sbírce listin) zanikla k 1. říjnu 2007, přičemž jedním z jejích právních nástupců, na nějž přešly akcie žalované společnosti, je PHL G. E. N. s. r. o., identifikační číslo 28 16 26 84, je rozhodnutí odvolacího soudu s výše citovaným ustanovením v souladu.
Jelikož se dovolatelce prostřednictvím uplatněných dovolacích důvodů správnost právního posouzení věci odvolacím soudem zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud ve zbytku dovolání podle ustanovení § 243b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. zamítl.
O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, jak se uvádí ve výroku, a přiznal právní nástupkyni žalobkyně náhradu nákladů řízení podle ustanovení § 14 odst. 3 a § 15 vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve výši 1.000,-Kč. Po snížení o 50 % podle § 18 odst. 1 uvedené vyhlášky jí náleží 500,- Kč. Spolu s náhradou nákladů podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jde o částku 800,- Kč. Z této částky pak činí náhrada za 20% daň z přidané hodnoty 160,- Kč. Celkem tak přiznal dovolací soud náhradu nákladů řízení ve výši 960,- Kč.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. srpna 2010

doc. JUDr. Ivana Š t e n g l o v á
předsedkyně senátu