29 Cdo 4241/2013
Datum rozhodnutí: 25.03.2014
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř.



29 Cdo 4241/2013


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a Mgr. Ing. Davida Bokra v právní věci navrhovatelky Infravest AG , se sídlem v Hergiswil, Obermattweg 12, CH-6052, Švýcarská konfederace, zastoupené JUDr. Tomášem Ficnerem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Karlových Varech, Bělehradská 1042/14, PSČ 360 01, za účasti společnosti NIRABEL s. r. o. , se sídlem v Praze 10, Korunní 810/104, PSČ 101 00, identifikační číslo osoby 27181120, zastoupené Mgr. Romanem Kouckým, advokátem, se sídlem v Pardubicích, Sladkovského 410, PSČ 530 02, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 72 Cm 15/2011, o dovolání společnosti NIRABEL s. r. o. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. června 2013, č. j. 7 Cmo 291/2012-177, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Usnesením ze dne 13. března 2012, č. j. 72 Cm 15/2011-81, Městský soud v Praze určil, že všechna usnesení valné hromady obchodní společnosti NIRABEL s. r. o. (dále jen společnost ) konané dne 9. prosince 2010 jsou neplatná (výrok I.), rozhodl o nákladech řízení (výrok II.) a úhradě svědečného (výrok III.).
K odvolání společnosti Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že všechna usnesení valné hromady účastníka řízení konané dne 9. prosince 2010 jsou nicotná (první výrok), rozhodl o nákladech řízení (druhý výrok) a úhradě svědečného ve výši 4.655,10,- Kč (třetí výrok).
Proti tomuto usnesení, a to výslovně proti prvnímu a třetímu výroku, podala společnost dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ), odmítl jako nepřípustné.
V rozsahu, ve kterém směřuje proti třetímu výroku odvolacího soudu, je dovolání objektivně nepřípustné, neboť napadeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč (§ 238 odst. 1 písm. d/ o. s. ř. a např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013 uveřejněné pod číslem 80/2013 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, veřejnosti též přístupné stejně jako další citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu na www.nsoud.cz).
Dovolání proti prvnímu výroku odvolacího soudu, které není přípustné podle § 238a o. s. ř., Nejvyšší soud neshledal přípustným ani podle § 237 o. s. ř.
Závěr, podle něhož se může případného rozporu v zájmech společníka a jeho zástupce na valné hromadě (a důsledků z toho plynoucích srov. § 22 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku) dovolávat pouze společník, který plnou moc k zastupování na valné hromadě udělil, je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. obdobně např. rozsudek ze dne 29. srpna 2007, sp. zn. 29 Odo 1635/2005, uveřejněný pod číslem 49/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či usnesení ze dne 20. června 2013, sp. zn. 29 Cdo 2580/2010, a ze dne 13. června 2013, sp. zn. 29 Cdo 2876/2010).
Na řešení ostatních dovolatelkou předestíraných otázek napadené rozhodnutí nespočívá a jejich posouzení tudíž dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. přípustným nečiní.
Naopak závěr, na němž odvolací soud své rozhodnutí založil a podle kterého nelze napadenou valnou hromadu od okamžiku nezvolení jejích orgánů považovat za valnou hromadu , v důsledku čehož nejsou rozhodnutí přijatá společníky rozhodnutími valné hromady a nemají právní účinky, dovolatelka nenapadá a dovolacímu přezkumu jej neotevírá (srov. § 242 odst. 3 větu první o. s. ř. a např. důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 11. listopadu 2009, sp. zn. IV. ÚS 560/08, uveřejněného pod číslem 236/2009 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu, podle kterého Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm (do 31. prosince 2013) se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. března 2014

JUDr. Petr Šuk předseda senátu