29 Cdo 3944/2011
Datum rozhodnutí: 14.12.2011
Dotčené předpisy: § 243b odst. 1 o. s. ř., § 239 odst. 2 písm. b) o. s. ř., § 107a o. s. ř.




29 Cdo 3944/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců doc. JUDr. Ivany Štenglové a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobce STRODEN MANAGEMENT LIMITED , se sídlem Parou, 1A, P.C. 6035, Larnaca, Kyperská republika, reg. č. HE 117 862, zastoupené JUDr. Petrem Voříškem, Ph.D., LL.M., advokátem, se sídlem v Praze 7, Přístavní 321/14, PSČ 170 00, proti žalovaným 1) J. S. , zastoupené JUDr. Annou Horákovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Čelakovského sady 8, PSČ 120 00 a 2) K. Č. , o zaplacení částky 625.355,75 Kč s postižními právy ze směnky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 30 Cm 73/2003, o dovolání první žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 20. května 2011, č. j. 9 Cmo 341/2010-197, takto: Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze k odvolání první žalované usnesením ze dne 20. května 2011, č. j. 9 Cmo 341/2010-197, (mimo jiné) potvrdil usnesení ze dne 16. srpna 2010, č. j. 30 Cm 73/2003-169, ve výroku, jímž Městský soud v Praze odkazuje na ustanovení § 107a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) a čl. I. § 11 zákona č. 191/1950 Sb. (dále jen směnečný zákon ) nepřipustil, aby do řízení na místo dosavadního žalobce vstoupil P. S.
Podle odvolacího soudu nebyla osvědčena právní skutečnost, se kterou právní předpisy spojují převod směnky z žalobce na P. S. . V dané věci je požadováno zaplacení směnky na řad, proto pro převod směnky na jinou osobu je podle čl. I. § 11 odst. 1 směnečného zákona nezbytný rubopis . Skutečnost, že předmětná směnka je uložena v soudní úschově, nebrání žalobci dostavit se na soud a rubopis na směnce vyznačit . Přitom není správný názor první žalované, že soud měl vyzývat žalobce k vyznačení rubopisu na směnce , jelikož poučovací povinnost soudu dle § 5 o. s. ř. se vztahuje na procesní práva účastníků, nikoliv na hmotná práva .
Proti tomuto výroku usnesení odvolacího soudu podala první žalovaná dovolání, které má za přípustné ve smyslu ust. § 236 o. s. ř. a násl. , namítajíc, že soudy nižších stupňů nesprávně právně posoudily zjištěný skutkový stav .
Dovolatelka je přesvědčena, že soudy nebyly oprávněny nepřipustit vstup P. S. jako nového účastníka do řízení na místo žalobce , zdůrazňujíc, že žalobce postoupil žalovanou pohledávku jmenovanému, což žalobce sám deklaroval ve svém podání ze dne 22. 9. 2009 a dovolatelka s tímto postoupením pohledávky, včetně záměny žalobce v plném rozsahu souhlasí . K převodu směnky na řad právního nástupce žalobce podle dovolatelky nedošlo proto, že originál směnky je uložen u soudu a nebylo tedy v možnostech žalobce ani jeho nástupce tuto formální záležitost splnit . Současně namítá, že soud prvního stupně měl žalobci uložit lhůtu k vyznačení převodu směnky na řad právního nástupce a umožnit provést tuto změnu na předmětné směnce .
Proto požaduje, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.
Dovolání první žalované, které je přípustné podle ustanovení § 239 odst. 2 písm. b) o. s. ř., Nejvyšší soud podle ustanovení § 243b odst. 1 o. s. ř. odmítl jako zjevně bezdůvodné.
Učinil tak proto, že právní posouzení věci odvolacím soudem co do výkladu ustanovení § 107a o. s. ř. plně odpovídá závěrům formulovaným Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 8. října 2003, sp. zn. 29 Odo 454/2003, uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 10, ročník 2003, pod číslem 181 a v usnesení ze dne 29. září 2009, sp. zn. 29 Cdo 5052/2007. Ve shora zmiňovaných rozhodnutích přitom Nejvyšší soud dovodil, že převod směnky rubopisem je hmotněprávním úkonem účastníka a žádné ustanovení občanského soudního řádu ani jiného právního předpisu jeho provedení v průběhu směnečného řízení nebrání, jakož i to, že směnku lze převádět rubopisem i v době, kdy je uložena u soudu.
Současně nelze přehlédnout, že žalobce nepochybně mohl vyznačit na směnce rubopis i poté, kdy byl seznámen s důvody, pro které soud prvního stupně zamítl jeho návrh podle § 107a o. s. ř., a to až do vydání rozhodnutí odvolacího soudu (§ 154 odst. 1 o. s. ř., ve spojení s § 167 odst. 2 a § 211 o. s. ř.) [k tomu srov. dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. září 2005, sp. zn. 29 Odo 1083/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 1, ročník 2006, pod číslem 5].
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. prosince 2011

JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu