29 Cdo 3880/2013
Datum rozhodnutí: 19.12.2013
Dotčené předpisy: § 107a odst. 1 o. s. ř., § 107a odst. 2 o. s. ř., § 238a o. s. ř., čl. I. § 11 předpisu č. 191/1950Sb., § 18 odst. 1 předpisu č. 591/1992Sb.



29 Cdo 3880/2013


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně GE Money bank, a. s. , se sídlem v Praze 4 Michli, Vyskočilova 1422/1a, PSČ 140 28, identifikační číslo osoby 25 67 27 20, zastoupené JUDr. Petrem Oehmem, Ph.D., advokátem, se sídlem v se sídlem v Praze 5 Smíchově, Plzeňská 232/4, PSČ 150 00, proti žalovaným 1) JUDr. K. T. a 2) Ing. J. T., o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 13 Cm 186/2009, o dovolání první žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. června 2013, č. j. 6 Cmo 195/2013-121, takto:

Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. června 2013, č. j. 6 Cmo 195/2013-121, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením k odvolání první žalované potvrdil usnesení ze dne 24. dubna 2013, č. j. 13 Cm 186/2009-116, jímž Městský soud v Praze vyhověl návrhu žalobkyně, aby do řízení na její místo vstoupila společnost CML s. r. o., se sídlem v Hradci Králové, U Cihelny 457, PSČ 503 11, identifikační číslo osoby 26 00 08 57 (dále jen společnost ).
Odvolací soud přitakal závěru soudu prvního stupně, podle kterého v daném případě byly splněny všechny předpoklady stanovené ustanovením § 107a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), pro vstup nabyvatele práva do řízení na místo dosavadní žalobkyně. Z obsahu spisu totiž plyne, že žalobkyně indosovala na společnost směnku, o jejíž zaplacení v projednávané věci jde (dále jen sporná směnka ) a společnost také vyslovila se svým vstupem do řízení souhlas.
Za opodstatněné přitom neměl ani výhrady první žalované, že pouhý rubopis (bez fyzického předání směnky) k převodu práv ze směnky nepostačuje. Potud zdůraznil, že k přechodu předmětné pohledávky došlo již indosací směnky.
Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala první žalovaná dovolání, požadujíc, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a řízení zastavil.
Dovolatelka poukazuje na to, že již v podaném odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně namítala, že nebyla-li indosovaná směnka předána jejímu nabyvateli, nemohlo k převodu práv ze směnky dojít. Potud rovněž odkázala na závěry formulované Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 14. prosince 2006, sp. zn. 29 Odo 1285/2006.
Společnost ve vyjádření navrhuje dovolání jako nepřípustné odmítnout, popř. zamítnout.
Dovolání první žalované shledává Nejvyšší soud přípustným podle ustanovení § 237 o. s. ř., neboť odvolací soud posoudil otázku naplnění předpokladů, za nichž lze podle ustanovení § 107a o. s. ř. vyhovět návrhu na vstup nového účastníka do řízení na místo dosavadního účastníka, v rozporu se závěry formulovanými Nejvyšším soudem v usnesení sp. zn. 29 Odo 1285/2006.
Podle ustanovení § 107a o. s. ř. má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v § 107 (odstavec 1). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány (odstavec 2).
Podle ustanovení § 17 odst. 1 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech (dále jen zákon o cenných papírech ), k převodu listinného cenného papíru dochází jeho předáním nabyvateli, nestanoví-li zákon nebo dohoda stran něco jiného.
Ustanovení § 18 odst. 1 zákona o cenných papírech určuje, že k převodu listinného cenného papíru na řad se vyžaduje i rubopis. Rubopis musí být bezpodmínečný a přecházejí jím veškerá práva s papírem spojená, pokud ze zvláštního zákona nevyplývá něco jiného. Jakákoliv podmínka, na níž byl rubopis učiněn závislým, platí za nenapsanou.
Podle ustanovení čl. I. § 11 zákona č. 191/1950 Sb. (zákon směnečný a šekový) každou směnku, i když nebyla vystavena na řad, lze převést indosamentem /rubopisem/ (odstavec 1). Pojal-li výstavce do směnky slova nikoli na řad nebo jinou doložku stejného významu, lze převést směnku jen ve formě a s účinky obyčejného postupu /cesse/ (odstavec 2).
Nejvyšší soud ve výše označeném rozhodnutí vysvětlil, že podmínkou pro převod směnky na řad je (s výjimkami uvedenými v § 17 zákona o cenných papírech), vedle rubopisu, také její předání nabyvateli. Na splnění této podmínky přitom nelze bez dalšího usuzovat již z toho, že žalobce směnku rubopisoval ve prospěch třetí osoby a následně vrátil do úschovy soudu; tyto skutečnosti totiž nevypovídají nic o tom, zda směnka byla třetí osobě (nabyvateli směnky) skutečně předána, když k jejímu rubopisu a vrácení do úschovy soudu mohlo dojít, aniž by se směnka fakticky do rukou nabyvatele dostala.
Jelikož právní posouzení věci odvolacím soudem (co do závěru, že k převodu směnky dochází již její indosací) výše zmíněným závěrům (od nichž nemá Nejvyšší soud důvod se odchýlit ani v projednávané věci) odporuje, Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu podle ustanovení § 243e odst. 1 o. s. ř. zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta první o. s. ř.).
Právní názor dovolacího soud je pro odvolací soud závazný (§ 243g odst. 1 část věty první za středníkem o. s. ř.).
V další fázi řízení odvolací soud nepřehlédne, že řízení v dané věci již bylo ve vztahu mezi žalobkyní a první žalovanou pravomocně skončeno, když soud prvního stupně usnesením ze dne 19. ledna 2011, č. j. 13 Cm 186/2009-20 (které odvolací soud potvrdil usnesením ze dne 21. listopadu 2011, č. j. 6 Cmo 255/2011-52), námitky první žalované podané proti směnečnému platebnímu rozkazu odmítl jako opožděné (toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 9. prosince 2011). O procesním nástupnictví na straně žalobkyně tak může být nadále rozhodováno jen ve vztahu mezi žalobkyní a druhým žalovaným, o jehož námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu doposud rozhodnuto nebylo.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 19. prosince 2013
JUDr. Jiří Zavázal předseda senátu