29 Cdo 3703/2009
Datum rozhodnutí: 16.06.2010
Dotčené předpisy: § 129 odst. 1 obch. zák., § 146 odst. 1,3 obch. zák.




NEJVYŠŠÍ SOUD
ČESKÉ REPUBLIKY 29 Cdo 3703/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Šuka a Mgr. Filipa Cilečka v právní věci navrhovatelky České republiky - Ministerstva práce a sociálních věcí , se sídlem v Praze 2, Na Poříčním právu 1/376, PSČ 128 01, identifikační číslo 00 55 10 23, zastoupené JUDr. Františkem Schulmannem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Valentinská 92/3, PSČ 110 00, za účasti společnosti CTP Invest, spol. s r.o., se sídlem v Humpolci, Central Trade Park D1 1571, PSČ 396 01, identifikační číslo 26 16 64 53, zastoupené Mgr. Pavlem Strnadem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 1, Týnská 12/633, PSČ 110 00, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 1630/2007, o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. ledna 2009, č. j. 7 Cmo 359/2008-83, takto:

I. Dovolání se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
O d ů v o d n ě n í:


V záhlaví označeným usnesením změnil Vrchní soud v Praze k odvolání společnosti CTP Invest, spol. s r. o. (dále jen společnost ) v napadeném výroku I. usnesení ze dne 13. května 2008, č. j. 13 Cm 1630/2007-55, jímž Krajský soud v Českých Budějovicích vyslovil neplatnost usnesení valné hromady společnosti, konané dne 27. září 2007, o snížení základního kapitálu, tak, že návrh na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti ze dne 27. září 2007 o snížení základního kapitálu z 5,017.923.000,- Kč na 2,000.000,- Kč rovnoměrným snížením vkladů společníků s tím, že celá částka odpovídající snížení základního kapitálu bude použita na úhradu ztráty z minulých let, zamítl.
Odvolací soud vyšel z toho, že:
1) Společnost má dva společníky navrhovatelku (s podílem o velikosti 4,79 %) a společnost CTP Products B. V. (s podílem o velikosti 95,21 %).
2) Dne 27. září 2007 se konala valná hromada společnosti (dále též jen napadená valná hromada ), jež - mimo jiné - rozhodla o snížení základního kapitálu společnosti z 5,017.923.000,- Kč o částku 5,015.923.000,- Kč na 2,000.000,- Kč rovnoměrným snížením vkladů společníků (CTP Products B. V. z 4,777.728.000,- Kč na 1,904.000,- Kč a navrhovatelky z 240,099.000,- Kč na 96.000,- Kč) s tím, že celá částka odpovídající snížení základního kapitálu bude použita na úhradu ztráty z minulých let. Usnesení bylo přijato všemi hlasy přítomného společníka CTP Products B. V.; navrhovatelka se napadené valné hromady nezúčastnila.
3) Pozvánka na napadenou valnou hromadu byla navrhovatelce doručena emailem dne 12. září 2007 a doporučeným dopisem dne 14. září 2007. Obsahovala údaje o navrhovaném snížení základního kapitálu o částku 5,015.923.000,- Kč za účelem úhrady ztráty z minulých let s tím, že v důsledku snížení základního kapitálu dojde ke změně výše vkladů společníků, které budou činit při zachování procentuální výše stávajících obchodních podílů u společníka CTP Products B. V. 1,904.000,- Kč a u navrhovatelky 96.000,- Kč.
4) Podle článku 8.4 společenské smlouvy společnosti, jenž upravuje pravidla pro svolávání valné hromady, zve jednatel společníky doporučeným dopisem s přesným určením agendy, místa i doby zasedání. Pozvánky musí být zaslány společníkům nejméně 15 dnů přede dnem plánované valné hromady.
Na takto ustaveném základě odvolací soud - cituje ustanovení § 129 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen obch. zák. ) - zdůraznil, že je na společnících, aby si sjednali formu a způsob svolávání valných hromad a lhůtu pro oznámení jejich konání společníkům. V kompetenci společníků tak je, zda řádné svolání valných hromad bude vázáno na doručení pozvánky společníkům či postačí, aby pozvánka byla společníkům ve stanovené lhůtě odeslána . Z ustanovení článku 8.4. společenské smlouvy o založení společnosti vyplývá, že společnost byla povinna pozvánku na valnou hromadu ve stanovené lhůtě odeslat doporučeným dopisem, nikoliv zajistit v této lhůtě její doručení společníkům. Odvolací soud tak nepřisvědčil závěru soudu prvního stupně o nedodržení lhůty pro svolání valné hromady. Současně poukázal na doručení pozvánky navrhovatelce dne 12. září 2007 v elektronické podobě a uzavřel, že samo nedodržení ve společenské smlouvě určené formy pozvánky (doporučeným dopisem) by bylo nepodstatným porušením práv navrhovatelky ve smyslu § 131 odst. 3 písm. a/ obch. zák.
Odvolací soud nepřitakal ani závěru soudu prvního stupně, podle kterého pozvánka postrádala zákonné náležitosti pro navrhované snížení základního kapitálu. V souladu s ustanovením § 146 odst. 1 a odst. 3 obch. zák. musí pozvánka obsahovat tytéž náležitosti jako rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu. V projednávané věci pozvánka tyto náležitosti obsahovala, když v ní bylo výslovně uvedeno, že částka snížení základního kapitálu bude použita na úhradu ztrát společnosti z minulých let . Zákon ani společenská smlouva přitom nestanoví, že by obligatorními náležitostmi byly i další údaje nebo přílohy o ekonomických propočtech či informace o tom, že materiály si lze vyzvednout u prezence .
Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení § 237 odst. 1 písm. a/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ), namítajíc, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci a vychází ze skutkových zjištění, jež nemají v podstatné části oporu v provedeném dokazování, tedy uplatňujíc dovolací důvody vymezené v ustanovení § 241a odst. 2 písm. b/, odst. 3 o. s. ř., a navrhujíc, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Dovolatelka předně namítá, že odvolací soud nad rámec prokazoval skutečnosti, které společnost v průběhu řízení vůbec netvrdila a postavil na těchto důkazech celé zamítavé usnesení, čímž porušil jednak zásadu dispoziční, přičemž dále zároveň překročil meze neúplné apelace včetně zákazu novot v odvolacím řízení . Uvedeného pochybení se odvolací soud dopustil tím, že zkoumal i to, zda došlo k odeslání pozvánky dne 12. září 2007 i doporučeným dopisem, tedy zcela nad rámec tvrzení a důkazních návrhů společnosti.
V rovině dovolacího důvodu vymezeného v ustanovení § 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř. pak dovolatelka odvolacímu soudu vytýká, že nesprávně vyložil ustanovení článku 8.4 společenské smlouvy o založení společnosti. Dovolatelka nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, podle kterého k řádnému svolání valné hromady postačí včasné odeslání pozvánky v předepsané formě, bez ohledu na to, zda bude společníkům doručena. Ač ustanovení § 129 odst. 1 obch. zák. umožňuje společníkům, aby si určili pravidla pro svolávání valných hromad ve společenské smlouvě, musí být zachován smysl a podstata pozvánky, tj. že dojde k oznámení termínu a programu valné hromady společníkovi .
Dovolatelka dále namítá, že pozvánka neobsahovala veškeré nezbytné náležitosti podle ustanovení § 146 odst. 3 obch. zák., neboť v ní chybí dostatečná specifikace dle ustanovení § 146 odst. 1 písm. c/ obch. zák., tj. údaj o tom, zda částka odpovídající snížení základního kapitálu bude celá nebo zčásti vyplacena společníkům nebo zda bude prominuta povinnost splatit vklad, anebo jakým jiným způsobem bude s touto částkou naloženo . Závěrem se ztotožňuje s názorem soudu prvního stupně, že došlo k podstatnému porušení jejích práv.
Dovolání je přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.; není však důvodné.
1) K namítanému porušení principu neúplné apelace.
Dovolatelka zjevně přehlíží, že řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady společnosti s ručením omezeným je řízením o některých otázkách obchodních společností (§ 200e ve vazbě na § 9 odst. 3 písm. b/ o. s. ř.), jež je ovládáno zásadou vyšetřovací a v němž je soud povinen provést i jiné důkazy potřebné ke zjištění skutkového stavu, než byly účastníky navrhovány (§ 120 odst. 2 o. s. ř.). Odvolací řízení je pak v těchto věcech vybudováno na principu úplné apelace a omezení pro uplatnění nových skutečností nebo důkazů, zakotvené v ustanovení § 205a odst. 1 obch. zák., se neuplatní (§ 205a odst. 2 o. s. ř.); odvolací soud smí přitom k novým skutečnostem a důkazům přihlédnout bez ohledu na to, zda byly některým z účastníků uplatněny (§ 212a odst. 3 o. s. ř.). Proto odvolací soud nepochybil, prováděl-li s ohledem na přijatý výklad článku 8.4 společenské smlouvy důkazy k prokázání toho, kdy byl doporučený dopis s pozvánkou na napadenou valnou hromadu navrhovatelce odeslán.
2) Ke lhůtě pro svolání valné hromady.
Podle ustanovení § 129 odst. 1 věty první obch. zák. se termín a program valné hromady oznámí společníkům ve lhůtě určené společenskou smlouvou, jinak nejméně 15 dnů přede dnem jejího konání, a to písemnou pozvánkou, nestanoví-li společenská smlouva jinak.
V této podobě platilo citované ustanovení ke dni svolání i konání napadené valné hromady (září 2007) a dosud nedoznalo změn.
Jeho výkladem se Nejvyšší soud zabýval již v usnesení uveřejněném pod číslem 22/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a v usnesení ze dne 29. července 2009, sp. zn. 29 Cdo 590/2009 (uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 5, ročník 2010, pod číslem 67). V nich uzavřel, že účelem citovaného ustanovení je zajistit, aby společníci byli s dostatečným časovým předstihem informováni o tom, že se bude valná hromada konat, a mohli si tak vytvořit předpoklady pro účast na ní. Společnost musí učinit vše, co po ní lze spravedlivě požadovat, aby takovou informovanost společníků zajistila. Přitom pozvánka na valnou hromadu společnosti s ručením omezeným musí být odeslána tak, aby mohla být společníkovi doručena nejméně 15 dnů přede dnem konání valné hromady. Posledně uvedený závěr však platí - s ohledem na dispozitivní povahu vykládaného ustanovení - pouze tehdy, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Jinými slovy, zákon společníkům umožňuje, aby si ve společenské smlouvě upravili jak lhůtu, tak i způsob svolání valné hromady. Teprve neučiní-li tak, uplatní se úprava (lhůty i formy svolání) zakotvená v ustanovení § 129 odst. 1 obch. zák.
V projednávané věci společenská smlouva stanovila, že pozvánky na valnou hromadu musí být zaslány společníkům nejméně 15 dnů přede dnem plánované valné hromady. Závěr odvolacího soudu, podle něhož s ohledem na uvedené ujednání společenské smlouvy postačí, je-li dopis obsahující pozvánku na valnou hromadu odeslán doporučeně na adresu společníka, zastává i Nejvyšší soud. Námitka, jíž dovolatelka poukazuje na skutečnost, že při tomto výkladu může být povinnost podle ustanovení § 129 odst. 1 věty první obch. zák. považována za splněnou i tehdy, nebude-li pozvánka společníku vůbec doručena, není v poměrech projednávané věci případná; dovolatelce pozvánka doručena byla. Proto není na místě v dané věci řešit otázku důsledků případného nedoručení pozvánky (v této souvislosti Nejvyšší soud pouze poznamenává, že pro případ, kdy pozvánka není doručena z důvodů spočívajících na straně společníka, již byla tato otázka zodpovězena v usnesení Nejvyššího soudu uveřejněném pod číslem 22/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
S ohledem na skutečnost, že podle (dovoláním nezpochybněných) skutkových závěrů soudů nižších stupňů byla pozvánka doručena navrhovatelce v elektronické formě (emailem) dne 12. září 2007, tj. 15 dnů před konáním valné hromady, by ani případný opačný výklad ustanovení článku 8.4 společenské smlouvy nevedl k vyslovení neplatnosti napadeného usnesení valné hromady; za této situace by - s ohledem na poměry projednávané věci - bylo možno považovat doručení pozvánky doporučeným dopisem 14. září 2007, tj. 13 dnů před konáním valné hromady, za nepodstatné porušení práv dovolatelky (§ 131 odst. 3 písm. a/ obch. zák.).
3) K náležitostem pozvánky.
Podle ustanovení § 146 obch. zák. rozhodnutí valné hromady o snížení základního kapitálu musí obsahovat
a) částku, o kterou se základní kapitál snižuje,
b) údaj, jak se mění výše vkladů společníků,
c) údaj o tom, zda částka odpovídající snížení základního kapitálu bude celá nebo zčásti vyplacena společníkům nebo zda bude prominuta povinnost splatit vklad anebo jakým jiným způsobem bude s touto částkou naloženo (odstavec první).
Pozvánka na valnou hromadu, jež má rozhodovat o snížení základního kapitálu, musí obsahovat návrh údajů podle odstavce 1 (odstavec třetí).
Jak plyne ze skutkových zjištění soudů nižších stupňů, bylo v pozvánce na napadenou valnou hromadu uvedeno, že je navrhováno snížení základního kapitálu za účelem úhrady ztráty z minulých let.
Ač pozvánka na valnou hromadou není právním úkonem, přesto lze (je nutno) na její obsah uplatnit požadavek určitosti a srozumitelnosti (srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 102/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Přitom (stejně jako v případě usnesení valné hromady - srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. listopadu 2008, sp. zn. 29 Cdo 3646/2008, jež je veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu) je třeba určitost znění pozvánky posuzovat analogicky podle pravidel upravujících výklad právních úkonů.
Při respektování výkladových pravidel určených ustanoveními § 35 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, a § 266 obch. zák. a zásad pro výklad právních úkonů formulovaných např. v důvodech rozhodnutí uveřejněného pod číslem 35/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a v nálezu Ústavního soudu ze dne 14. dubna 2005, sp. zn. I. ÚS 625/03 (uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 37, ročníku 2005, části I., pod pořadovým číslem 84), nemá Nejvyšší soud žádné pochybnosti o tom, že pozvánka na napadenou valnou hromadu zákonné náležitosti, včetně údaje podle ustanovení § 146 odst. 1 písm. c/ obch. zák., obsahovala. Z jejího znění je zcela zřejmé - a dovolatelka se mýlí, dovozuje-li opak - že na úhradu ztráty z minulých let měla být použita celá částka, o kterou se základní kapitál měl (dle navrhovaného usnesení) snížit. Ani tato námitka dovolatelky tudíž není důvodná.
Jelikož se dovolatelce prostřednictvím uplatněných dovolacích důvodů a jejich obsahového vymezení správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit nepodařilo, přičemž Nejvyšší soud jiné vady, k jejichž existenci u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.), neshledal, dovolání podle ustanovení § 243b odst. 2 části věty před středníkem o. s. ř. zamítl.
Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když dovolání navrhovatelky bylo zamítnuto a úspěšnému společnosti podle obsahu spisu žádné náklady v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 16. června 2010

doc. JUDr. Ivana Štenglová předsedkyně senátu