29 Cdo 3669/2010
Datum rozhodnutí: 31.10.2012
Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., § 241a odst. 3 o. s. ř., § 19 odst. 2 ZKV




29 Cdo 3669/2010



U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobkyně CIV CL, spol. s r. o., se sídlem v České Lípě, Na blatech 1946/32, identifikační číslo osoby 62 74 21 41, zastoupené JUDr. Ivanem Čejkou, advokátem, se sídlem v Praze 2, Lublaňská 267/12, PSČ 120 00, proti žalované A. V., jako správkyni konkursní podstaty úpadce Družstva J e d n o t a, Česká Lípa, identifikační číslo osoby 00 03 20 34, o vyloučení částky 352.000,- Kč a o vyloučení náhradního peněžního plnění ve výši 3,662.962,15 Kč ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 45 Cm 81/2005, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 28. ledna 2010, č. j. 15 Cmo 204/2009-525, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 3.060,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 28. ledna 2010, č. j. 15 Cmo 204/2009-525, k odvolání žalobkyně (mimo jiné) potvrdil rozsudek ze dne 27. března 2009, č. j. 45 Cm 81/2005-486, jímž Krajský soud v Ústí nad Labem zamítl žalobu o vyloučení náhradního peněžního plnění 3,662.962,15 Kč (představujícího cenu, kterou měl bývalý správce získat prodejem potravinářského zboží neoprávněně zabaveného žalobkyni na provozovaných prodejnách ) ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce.
Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, které má za přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), odkazujíc do jeho důvodů na ustanovení § 241a odst. 2 a 3 o. s. ř. a požadujíc, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Žalovaná navrhuje, aby Nejvyšší soud dovolání jako nepřípustné odmítl.
Dovolání žalobkyně proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé (k závěru o tom, že dovoláním napadený výrok rozsudku odvolacího soudu v projednávané věci je výrokem potvrzujícím srov. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. dubna 1998, sp. zn. 2 Cdon 931/97, uveřejněného pod číslem 52/1999 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), které není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř., Nejvyšší soud neshledal přípustným ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř.; proto je podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) odmítl.
V závěru, že ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce nelze prostřednictvím vylučovací žaloby podle ustanovení § 19 odst. 2 ZKV, vyloučit to, co v ní není sepsáno, je napadené rozhodnutí v souladu s ustálenou rozhodovací praxí Nejvyššího soudu; srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2002, sp. zn. 21 Cdo 2086/2000 a ze dne 24. září 2003, sp. zn. 29 Odo 604/2001, uveřejněné pod čísly 27/2003 a 9/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Tomu odpovídá i závěr obsažený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 13. prosince 2005, sp. zn. 29 Odo 1005/2003, uveřejněném pod číslem 85/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, k němuž se Nejvyšší soud následně přihlásil např. v usnesení ze dne 23. února 2010, sp. zn. 29 Cdo 1560/2008.
Od výše formulovaných závěrů přitom nemá Nejvyšší soud důvod se odchýlit ani v poměrech projednávané věci.
Na zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu nelze usuzovat ani z hlediska námitky dovolatelky, podle níž bylo zboží do soupisu majetku konkursní podstaty sepsáno pod položkou finanční hotovost k 31. prosinci 1999. Posuzováno podle obsahu totiž zmíněnou výhradou dovolatelka uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř., jehož prostřednictvím na přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. usuzovat nelze.
Konečně nelze přehlédnout, že správnost skutkového závěru, ze kterého právní posouzení věci odvolacím soudem vychází a podle něhož odebrané zboží bývalý správce nezahrnul do soupisu konkursní podstaty, nebylo prokázáno, že by je bývalý správce zpeněžil a že by výtěžek jejich zpeněžení činil 3,662.962,15 Kč, kterou žalobkyně požaduje ze soupisu konkursní podstaty vyloučit , by bylo možno prověřit jen prostřednictvím dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 3 o. s. ř.; ten ovšem dovolatelka u dovolání, které může být přípustné jen podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., jak uvedeno výše, k dispozici nemá.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 234b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalované vzniklo právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Ty sestávají z odměny advokáta za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení) určené podle ustanovení § 8, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. (ve znění účinném do 29. února 2012) ve výši 2.250,- Kč a z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a s připočtením náhrady za 20% daň z přidané hodnoty činí celkem 3.060,- Kč.
Zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčním zákonem), byl s účinností od 1. ledna 2008 zrušen zákon o konkursu a vyrovnání (§ 433 bod 1. a § 434), s přihlédnutím k § 432 odst. 1 insolvenčního zákona se však pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona (a tudíž i pro spory vedené na jejich základě) použijí dosavadní právní předpisy (tedy vedle zákona o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. prosince 2007, i občanský soudní řád, ve znění účinném do 31. prosince 2007). Srov. k tomu též důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2010, sp. zn. 29 Cdo 3375/2010, uveřejněného pod číslem 41/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 31. října 2012

JUDr. Petr Gemmel
předseda senátu