29 Cdo 3591/2010
Datum rozhodnutí: 28.06.2011
Dotčené předpisy: § 218 písm. c) o. s. ř., § 243b odst. 5 o. s. ř.



29 Cdo 3591/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně Československé obchodní banky, a. s., se sídlem v Praze 5, Radlická 333/150, PSČ 150 57, identifikační číslo 00 00 13 50, proti žalované M. V., o zaplacení 9.400,32 Kč, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 18 C 508/2009, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ostravě pobočky v Olomouci, ze dne 29. dubna 2010, č. j. 75 Co 80/2010 44, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:

Napadeným usnesením odmítl odvolací soud odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Šumperku ze dne 27. listopadu 2009, č. j. 18 C 508/2009 16, proto, že podle ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), ve znění účinném od 1. července 2009, není odvolání proti rozsudku, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000,- Kč přípustné, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání.
Žalovaná v podání ze dne 29. června 2010, podaným k poštovní přepravě dne 30. června 2010, označeném jako odvolání, které Nejvyšší soud podle obsahu posoudil jako dovolání, s napadeným usnesením zásadně nesouhlasí .
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř., lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu je nutno poměřovat prostřednictvím ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř. Podle ustanovení § 237 o. s. ř. není dovolání přípustné již proto, že napadené usnesení není usnesením ve věci samé ani usnesením měnícím či potvrzujícím. Ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. přípustnost dovolání rovněž nezakládají, jelikož nejde o žádný z případů zde uvedených.
Tento závěr s sebou nese konečné posouzení podaného dovolání jako nepřípustného; Nejvyšší soud je proto, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., neboť dovolatelka s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalobkyni podle obsahu spisu žádné náklady dovolacího řízení nevznikly.
Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. června 2011

doc. JUDr. Ivana Štenglová
předsedkyně senátu