29 Cdo 3415/2015
NEJVYŠŠÍ SOUD ýESKÉ REPUBLIKY 29 Cdo 3415/2015-299

USNESENÍ Nejvyšší soud ýeské republiky rozhodl p edsedou senátu JUDr. Petrem Gemmelem v právní vČci žalobc a) Mgr. Martina Kolá e, advokáta, se sídlem v DČínČ, Na Vinici 1227/32, PSý 405 02, jako insolvenního správce dlužníka Pavla Chadimy a b) Mgr. Narcise Tomáška, advokáta, se sídlem v DČínČ, U Starého Mostu 111/4, PSý 405 02, jako insolvenního správce dlužnice Evy Chadimové, obou zastoupených Mgr. Alešem Podrábským, advokátem, se sídlem v DČínČ, U Starého Mostu 111/4, PSý 405 02, proti žalované Kate inČ Vorákové, narozené , bytem v zastoupené JUDr. Františkem Gahlerem, advokátem, se sídlem v Ústí nad Labem, Vaníkova 1112/27, PSý 400 01, o urení neúinnosti právního úkonu, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 45 Cm 3/2009, jako incidenní spor v insolvenní vČci dlužníka Pavla Chadimy, narozeného 17. zá í 1943, bytem v DČínČ, Kamenická 537/55, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 45 INS 629/2008 a v insolvenní vČci dlužnice Evy Chadimové, narozené 20. listopadu 1949, bytem v DČínČ, Kamenická 537/55, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. KSUL 45 INS 680/2008, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 9. íjna 2014, . j. 10 Cmo 103/2010-256, takto:

I. Dovolání se odmítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobc m na náhradČ náklad dovolacího ízení k rukám spoleným a nerozdílným ástku 5.260,-K, do t í dn od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejich zástupce.

Od vodnČní:

Vrchní soud v Praze k odvolání žalované rozsudkem ze dne 9. íjna 2014, . j. 10 Cmo 103/2010-256, potvrdil rozsudek ze dne 15. dubna 2010, . j. 45 Cm 3/2009-147, jímž Krajský soud v Ústí nad Labem uril, že tam specifikovaný právní úkon Pavla Chadimy a Evy Chadimové je v i insolvenním vČ itel m tČchto dlužník neúinný (první výrok) a rozhodl o náhradČ náklad ízení p ed soudy všech stup . Odvolací se ztotožnil se závČrem soudu prvního stupnČ o tom, že dlužníci ve smyslu ustanovení § 240 zákona . 182/2006 Sb., o úpadku a zp sobech jeho ešení (insolvenního zákona), poskytli bezúplatnČ (darovali) žalované (dce i dlužnice) ástku 1.444.775,-K, v dobČ, kdy byli v úpadku. Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, odkazujíc co do jeho p ípustnosti na ustanovení § 237 zákona . 99/1963 Sb., obanského soudního ádu (dále jen o. s. . ), namítajíc, že odvolací soud uinil nesprávný právní závČr o neúinnosti právního úkonu dlužník , když vyšel z nesprávnČ zjištČného skutkového stavu vČci, a požadujíc, aby Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a vČc tomuto soudu vrátil k dalšímu ízení. Žalobci považují dovolání za vadné, jelikož neobsahuje náležitosti vyžadované ustanovením § 237 o. s. ., zejména v nČm není vymezen d vod p ípustnosti dovolání. Dovolání žalované Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 vČty první o. s. . Uinil tak proto, že dovolání (posuzováno podle jeho obsahu-§ 41 odst. 2 o. s. .) neobsahuje žádný údaj o tom, v em dovolatel spat uje splnČní p edpoklad p ípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v ustanovení § 237 o. s. . považuje za splnČné (k tomu srov. nap . usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. kvČtna 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013 a ze dne 25. zá í 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uve ejnČná pod ísly 80/2013 a 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSýR 55/2013 a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013, jakož i usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14, ze dne 24. ervna 2014, sp. zn. IV. ÚS 1407/14, ze dne 16. prosince 2014, sp. zn. IV. ÚS 266/14 a ze dne 12. srpna 2015, sp. zn. IV. ÚS 3548/14). Výrok o náhradČ náklad dovolacího ízení se opírá o ustanovení § 243c odst. 3 vČty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ., když dovolání žalované bylo odmítnuto a žalobc m vzniklo v i žalované právo na náhradu úelnČ vynaložených náklad ízení. Ty v dané vČci sestávají z odmČny advokáta za jeden úkon právní služby (vyjád ení k dovolání ze dne 1. dubna 2015) urené podle vyhlášky . 177/1996 Sb., o odmČnách advokát a náhradách advokát za poskytování právních služeb (advokátní tarif). ěízení o odp rí žalobČ je incidenním sporem, který je ve smyslu ustanovení § 9 odst. 4 písm. c) advokátního tarifu sporem ve vČci rozhodované v insolvenním ízení, u kterého se považuje za tarifní hodnotu ástka 50.000,-K. Tomu odpovídá (dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu) mimosmluvní odmČna za spolený úkon p i zastupování dvou osob (§ 12 odst. 4 advokátního tarifu) ve výši 2.480,-K za každou zastupovanou osobu. SpolenČ s paušální ástkou náhrady hotových výdaj ve výši 300,-K za jeden úkon právní služby (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu) iní ástka, k jejíž úhradČ žalobc m (k rukám spoleným a nerozdílným) Nejvyšší soud dovolatelku zavázal, celkem 5.260,-K. K d vod m, pro které byla odmČna za zastupování urena podle advokátního tarifu, srov. nap . rozsudek velkého senátu obanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. kvČtna 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010, uve ejnČný pod íslem 73/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Toto usnesení se považuje za doruené okamžikem zve ejnČní v insolvenním rejst íku; úastník m incidenního sporu se však doruuje i zvláštním zp sobem. Proti tomuto rozhodnutí není p ípustný opravný prost edek. Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou se oprávnČní domáhat výkonu rozhodnutí. V BrnČ dne 30. zá í 2015 JUDr. Petr G e m m e l , v. r. p edseda senátu Za správnost vyhotovení: Marie Pezlarová