29 Cdo 3214/2014
Datum rozhodnutí: 30.10.2014
Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 o. s. ř., § 237 o. s. ř.



29 Cdo 3214/2014

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Jiřím Zavázalem v právní věci žalobce F. R., zastoupeného JUDr. Bedri Tomáškem, advokátem, se sídlem v Kolíně IV, Politických vězňů 27, PSČ 280 02, proti žalovanému M. H. , o zaplacení částky 4.455.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. 59 Cm 74/2014, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 30. dubna 2014, č. j. 5 Cmo 180/2014-27, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 20. března 2014, č. j. 59 Cm 74/2014-13, kterým Krajský soud v Praze odkazuje na ustanovení § 104 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) zastavil řízení o zaplacení částky 4.455.000,- Kč s příslušenstvím.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první o. s. ř., neboť neobsahuje vymezení toho, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (srov. § 241a odst. 2 o. s. ř.), a v dovolacím řízení pro tuto vadu nelze pokračovat.
Podle ustanovení § 241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).
Dle ustanovení § 237 o. s. ř. pak platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je podle § 241a odst. 2 o. s. ř. obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle § 237 o. s. ř. (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. (či jeho části). K tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013 a ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněná pod čísly 80/2013 a 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSČR 55/2013 a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013 a usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13, ze dne 12. února 2014, sp. zn. IV. ÚS 3982/13 a ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14.
Výše uvedenému požadavku přitom dovolatel v projednávané věci nedostál. V podání samotného dovolatele datovaném 3. června 2014 není ohledně předpokladů přípustnosti dovolání uvedeno ničeho a k odstranění této vady pak nedošlo ani podáním datovaným 31. července 2014 (učiněným prostřednictvím jeho advokáta).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. října 2014
JUDr. Jiří Zavázal předseda senátu