29 Cdo 3190/2009
Datum rozhodnutí: 15.09.2009
Dotčené předpisy:





29 Cdo 3190/2009


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně


JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Filipa Cilečka a Mgr. Jiřího Zavázala ve věci obchodní společnosti B., s. r. o., , o zápis změn do obchodního rejstříku, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. C 6618, o dovolání obchodní společnosti proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 2. října 2008, č. j. 5 Cmo 316/2007-128, takto:


Dovolání se odmítá.


O d ů v o d n ě n í :





V řízení zahájeném soudem bez návrhu rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 10. července 2007, č. j. F 31740/2007 / C 6618-91 tak, že vymazal z obchodního rejstříku jediného společníka A. H. společnosti B., s. r. o. (dále též jen společnost ) a jeho obchodní podíl zapsal jako uvolněný; dále rozhodl o nákladech řízení a o poplatkové povinnosti.


K odvolání společnosti změnil Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 2. října 2008, č. j. 5 Cmo 316/2007-128, usnesení soudu prvního stupně tak, že se společník A. H.se souvisejícími zápisy z obchodního rejstříku nevymazává, uvolněný obchodní podíl se do obchodního rejstříku nezapisuje a společnosti B., s. r. o. se poplatková povinnost neukládá .


Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala společnost podáním ze dne


16. dubna 2009 dovolání, které bylo téhož dne doručeno soudu prvního stupně.


Dovolání je opožděné.


Podle ustanovení § 240 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ) účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení (odstavec 1). Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bylo-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (odstavec 2).


Z obsahu spisu je zřejmé, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu obsahuje řádné poučení o lhůtě, v níž je možné dovolání podat, i o soudu, u něhož se podává. Z doručenky vyplývá, že zásilka obsahující napadené rozhodnutí, doručovaná dovolatelce poštovní přepravou na adresu jejího sídla zapsanou v obchodním rejstříku, byla uložena dne 27. října 2008 na poště (srov. č. l. 128).


Jelikož má rozhodnutí odvolacího soudu formu usnesení, pro nějž není zákonem stanoveno povinné doručování do vlastních rukou a tento způsob doručení nebyl v daném případě předsedkyní senátu ani nařízen, uplatnila se zde fikce doručení


ve smyslu § 50c odst. 4 o. s. ř. (ve znění účinném v době doručování, tedy ve znění zákona č. 133/2006 Sb.). Rozhodnutí odvolacího soudu bylo proto dovolatelce doručeno uplynutím třetího dne od uložení, tj. 30. října 2008. Námitka jejího jednatele, že předmětné rozhodnutí převzal až 16. února 2009, není právně významná, neboť nemůže zvrátit účinky náhradního doručení.


Podala-li navrhovatelka dovolání osobně u soudu až dne 16. dubna 2009, učinila tak po uplynutí zákonem stanovené lhůty. S ohledem na § 57 odst. 2 o. s. ř. bylo totiž posledním dnem předmětné dvouměsíční lhůty úterý 30. prosince 2008, podané dovolání je tudíž opožděné.


Nejvyšší soud proto dovolání odmítl (§ 243b odst. 5 věta první, § 218a o. s. ř.).


Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 15. září 2009


JUDr. Ivana Š t e n g l o v á


předsedkyně senátu