29 Cdo 310/2017
Datum rozhodnutí: 25.05.2017
Dotčené předpisy: § 240 odst. 1 o. s. ř., § 218 písm. b) o. s. ř.



29 Cdo 310/2017


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Petrem Šukem v právní věci navrhovatelky B. M. , zastoupené I. M., obecným zmocněncem, za účasti Bytového družstva Alberta Kučery 10 , se sídlem v Ostravě, Alberta Kučery 1200/10, PSČ 700 30, identifikační číslo osoby 25909762, zastoupeného Mgr. Jiřím Hartmanem, advokátem, se sídlem v Ostravě, Preslova 361/9, PSČ 702 00, o zaplacení částky 136.398 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 41 Cm 214/2006, o dovolání I. M. , proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. září 2016, č. j. 8 Cmo 222/2016-346, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í:

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 22. dubna 2016, č. j. 41 Cm 214/2006-288, uložil Bytovému družstvu Alberta Kučery 10 (dále jen družstvo ) zaplatit navrhovatelce 4.971 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 2,5 % ročně od 1. srpna 2004 do zaplacení, 6.529 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně od 1. srpna 2005 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 25.500 Kč od 1. května 2010 do zaplacení a z částky 99.398 Kč od 1. května 2010 do zaplacení (výrok I.), částečně zamítl žalobu co do úroku z prodlení z částek 25.500 Kč za období od 5. prosince 2003 do 30. dubna 2010 a 99.398 Kč za období od 22. ledna 2004 do 30. dubna 2010 (výrok II.) a uložil družstvu zaplatit navrhovatelce na náhradě nákladů řízení 19.635 Kč (výrok III.).
Ve věci přitom jde o druhé rozhodnutí soudu prvního stupně, když zamítavé usnesení ze dne 1. dubna 2015, č. j. 41 Cm 214/2006-172, změnil k odvolání navrhovatelky odvolací soud usnesením ze dne 12. srpna 2015, č. j. 8 Cmo 213/2015-218, tak, že uložil družstvu povinnost zaplatit navrhovatelce 124.898 Kč, a co do zbylé částky (11.500 Kč) a ohledně úroků z prodlení usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
V záhlaví označeným usnesením změnil Vrchní soud v Olomouci k odvolání navrhovatelky usnesení soudu prvního stupně ve výroku I. ohledně výše úroků z prodlení, dále jej změnil ve výroku III. (tak, že zavázal družstvo k úhradě nákladů řízení ve výši 19.935 Kč), potvrdil je ve výroku II. (první výrok), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu (druhý výrok).
Proti tomuto usnesení podal (svým jménem) I. M. dovolání, maje za to, že odvolací soud rozhodl nesprávně o náhradě nákladů řízení.
Dovolání, jakožto mimořádný opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, může podat toliko účastník řízení (§ 240 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu; dále též jen o. s. ř. ).
Jelikož dovolatel nebyl účastníkem řízení před soudy nižších stupňů, není ani osobou oprávněnou podat dovolání; Nejvyšší soud proto jeho dovolání odmítl jako podané osobou, která není oprávněna dovolání podat, podle § 243c odst. 3, § 218 písm. b) a § 243f odst. 2 o. s. ř., aniž se přitom zabýval (ne)splněním podmínky povinného zastoupení (§ 241b odst. 1 a 2 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§ 243f odst. 3 in fine o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z článku II bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. května 2017 JUDr. Petr Š u k předseda senátu