29 Cdo 301/2011
Datum rozhodnutí: 17.10.2013
Dotčené předpisy: § 29 ZKV ve znění do 31.12.2007



29 Cdo 301/2011


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Jiřího Zavázala v konkursní věci úpadce TESLA - ELEKTRONICKÉ SOUČÁSTKY, koncern Rožnov v likvidaci , státního podniku , se sídlem v Rožnově pod Radhoštěm, identifikační číslo osoby 00435155, o schválení konečné zprávy o zpeněžování majetku konkursní podstaty a o vyúčtování odměny a výdajů správce konkursní podstaty, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 13 K 1/93, o dovolání JUDr. J. Č. , proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 1. září 2010, č. j. 2 Ko 10/2010-726, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Usnesením ze dne 6. listopadu 2009, č. j. 13 K 1/93-713, Krajský soud v Ostravě (dále též jen konkursní soud ):
I. Schválil konečnou zprávu a vyúčtování odměny a výdajů správců konkursní podstaty JUDr. L. S. (dále jen L. S ) a JUDr. J. Č. (dále jen J. Č. ), ze dne 21. února 2007, ve znění aktualizace ze dne 4. listopadu 2007 (dále též jen konečná zpráva ), podle které příjmy podstaty činí 19.069.467,85 Kč.
II. Schválil odměnu za výkon funkce správce konkursní podstaty v celkové výši 2.189.355,12 Kč, s tím, že z této částky činí
1/ částka 117.492,20 Kč, včetně daně z přidané hodnoty, odměnu správkyně konkursní podstaty L. S,
2/ částka 2.071.862,92 Kč, včetně daně z přidané hodnoty, odměnu bývalého správce konkursní podstaty J. Č.
III. Z celkových výdajů podstaty ve výši 15.580.243,19 Kč
1/ neschválil výdaje J. Č. ve výši 5.164.679,- Kč,
2/ neschválil výdaje J. Č. ve výši 2.071.862,92 Kč,
3/ schválil výdaje J. Č. ve výši 5.551.330,49 Kč,
4/ schválil výdaje L. S. ve výši 2,792.370,78 Kč, z toho její hotové výdaje ve výši 59.534,70 Kč, včetně daně z přidané hodnoty.
IV. Určil, že neschválené výdaje J. Č. ve výši 2.071.862,92 Kč jsou nadále považovány za zálohy vyčerpané na uspokojení odměn JUDr. J. Č. ve výši 2.071.862,92 Kč.
Konkursní soud uzavřel, že výdaje ve výši 5.164.679,- Kč J. Č. nedoložil. Z dalších výdajů J. Č. ve výši 7.623.1933,41 Kč uznal konkursní soud jako důvodné výdaje ve výši 5.551.330,49 Kč a neschválil výdaje ve výši 2.071.862,92 Kč, s tím, že ty J. Č. neobjasnil, ani nedoložil.
K odvolání J. Č. Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení konkursního soudu v bodech I., III. a IV. výroku.
Odvolací soud uzavřel, že odvolání není opodstatněné, když konkursnímu soudu nelze vytýkat, že při přezkoumání konečné zprávy, včetně vyúčtování odměny a nákladů vycházel z dostupných, avšak nedostatečných podkladů doložených samotným odvolatelem.
Proti usnesení odvolacího soudu podal J. Č. dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/, odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ) namítaje, že jsou dány dovolací důvody uvedené v § 241a odst. 2 o. s. ř., tedy, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (odstavec 2 písm. a/) a že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (odstavec 2 písm. b/) a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
Nejvyšší soud odmítl dovolání podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c/ o. s. ř. jako nepřípustné.
Učinil tak proto, že dovolání v této věci může být přípustné jen podle ustanovení § 238a odst. 1 písm. a/ o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř. (tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam). Důvod připustit dovolání však Nejvyšší soud nemá, když dovolatel mu nepředkládá k řešení žádnou otázku, z níž by bylo možno usuzovat, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.
Podstatu dovolací argumentace tvoří výhrada, podle níž soudy při svém rozhodování vyšly z auditu vytvořeného zakázkou L. S., jenž nemůže být věrohodným důkazem.
Potud ovšem dovolatel (posuzováno z obsahového hlediska) uplatňuje dovolací důvod dle § 241a odst. 3 o. s. ř., jenž u dovolání, jež může být přípustné jen prostřednictvím § 237 odst. 1 písm. c/ o. s. ř., nemá k dispozici (srov. přímo dikce § 241a odst. 3 o. s. ř.). Samotné hodnocení důkazů (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení § 132 o. s. ř.) nelze úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem (srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. února 2011, sen. zn. 29 NSČR 29/2009, uveřejněného pod číslem 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně tam zmíněného odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. ledna 1997, sp. zn. IV. ÚS 191/96, uveřejněný pod číslem 1/1997 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).
Otázku zásadního právního významu neotevírá ani námitka, že dosud není ukončen spor o platnosti pohledávky ve výši 5.164.679,- Kč, který proti němu u konkursního soudu pod sp. zn. 8 Cm 89/2001 vedla nejprve L. S. a následně (po postoupení pohledávky) společnost FOCUS-Metal, s. r. o. a výsledek sporu je významný pro vypracování konečné zprávy, neboť jde o pohledávky spojené s konkursním řízením úpadce.
Srov. v tomto ohledu např. důvody usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 17. ledna 2007, sp. zn. 15 Cmo 178/2007, uveřejněného pod číslem 35/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jež vychází z toho, že k posouzení, zda konkursní podstatě vznikla škoda jednáním bývalého správce konkursní podstaty, je třeba sestavit konečnou zprávu, o níž konkursní soud rozhodne postupem podle § 29 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále též jen ZKV ). To rovněž odpovídá závěrům vyjádřeným v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. října 2012, sp. zn. 29 Cdo 4201/2010, uveřejněném pod číslem 22/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, z nichž se podává, že tím, kdo konečným způsobem rozhoduje v režimu § 29 ZKV o konkursní odměně a mutatis mutandis též o (ne)schválení výdajů správce konkursní podstaty, je konkursní soud.
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2007) plyne z § 432 odst. 1, § 433 bodu 1. a § 434 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenčního zákona).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 17. října 2013
JUDr. Zdeněk Krčmář předseda senátu