29 Cdo 3004/2013
Datum rozhodnutí: 18.03.2014
Dotčené předpisy: § 243c odst. 1 o. s. ř., § 243c odst. 2 o. s. ř.



29 Cdo 3004/2013


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatele Městského státního zastupitelství v Praze , se sídlem v Praze 5, náměstí 14. října 2188/9, PSČ 150 00, za účasti 1/ MAYWOOD s. r. o. , se sídlem v Praze 2, Ječná 39, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 25791605, 2/ V. K. , 3/ A. D. , všech zastoupených opatrovníkem JUDr. Janem Vondráčkem, advokátem, se sídlem v Praze 5, Zbraslavské náměstí 458, PSČ 156 00, a 4/ Ing. P. B. , o zrušení společnosti a o jmenování likvidátora, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 73 Cm 194/2010, o dovolání společnosti MAYWOOD s. r. o., V. K. a A. D. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. února 2013, č. j. 14 Cmo 10/2012-33, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 18. července 2011, č. j. 73 Cm 194/2010-15, kterým Městský soud v Praze zrušil společnost MAYWOOD s. r. o. (dále jen společnost ) a nařídil její likvidaci, jmenoval Ing. Petra Beneše likvidátorem společnosti a uložil společnosti zaplatit soudní poplatek ve výši 1.000,- Kč (první část výroku), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhá část výroku).
Společnost MAYWOOD s. r. o., V. K. a A. D. napadli rozhodnutí odvolacího soudu dovoláním, které Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), jako nepřípustné, neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v § 238a o. s. ř. a nejsou splněny ani podmínky přípustnosti dovolání formulované v § 237 o. s. ř.
Přípustnost dovolání v projednávané věci dovolatelé vymezují poukazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. ledna 2009, sp. zn. 29 Cdo 4190/2008, s nímž je dle jejich názoru napadené rozhodnutí odvolacího soudu v rozporu, namítajíce, že odvolací soud rozhodl ve věci, aniž by k projednání odvolání nařídil jednání, přestože k tomu nebyly splněny zákonné podmínky.
Touto námitkou však dovolatelé poukazují na tzv. zmatečnostní vadu ve smyslu § 229 odst. 3 o. s. ř., jež není způsobilým dovolacím důvodem, a pro její posouzení nelze dovolání podle § 237 o. s. ř. připustit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. února 2014, sen. zn. 29 NSČR 15/2014, či ze dne 28. listopadu 2013, sen. zn. 29 NSČR 84/2013, jež jsou veřejnosti, stejně jako další rozhodnutí uvedená níže, dostupná na jeho webových stránkách).
Prostá kritika správnosti závěru odvolacího soudu (jakož i soudu prvního stupně), podle něhož byly splněny podmínky pro zrušení společnosti a nařízení její likvidace podle § 68 odst. 6 písm. a/ zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen obch. zák. ), aniž by dovolatelé současně vymezili otázku hmotného nebo procesního práva ve smyslu § 237 o. s. ř., na níž rozhodnutí odvolacího soudu závisí (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek); přípustnost dovolání rovněž nezakládá.
Nadto je z obsahu odůvodnění rozhodnutí soudů obou stupňů zřejmé, že považovaly za důvod zrušení společnosti naplnění hypotézy § 68 odst. 6 písm. a/ obch. zák. - tedy skutečnost, že v uplynulém roce nebyl zvolen žádný jednatel společnosti, přestože dřívějšímu jednateli zanikla jeho funkce před více než jedním rokem - nikoliv okolnost, že nebyl podán návrh na zápis nového jednatele společnosti do obchodního rejstříku.
Vytýkané vady řízení (blíže specifikované v dovolání) pak s účinností od 1. ledna 2013 nejsou způsobilým dovolacím důvodem (srov. § 241a odst. 1 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Rozhodné znění občanského soudního řádu, podle kterého Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm (do 31. prosince 2013), se podává z článku II. bodu 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. března 2014
JUDr. Filip Cileček předseda senátu