29 Cdo 2967/2015
Datum rozhodnutí: 30.07.2015
Dotčené předpisy: § 238 odst. 1 písm. f) o. s. ř., § 243c odst. 1 o. s. ř.



29 Cdo 2967/2015
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobkyně J. V. , zastoupené Mgr. Miloslavem Tuháčkem, advokátem, se sídlem ve Strakonicích, Bezděkovská 288, PSČ 386 01, proti žalovanému B. K., o námitkách proti směnečnému platebnímu rozkazu, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 1439/2012, o dovolání žalovaného proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. prosince 2014, č. j. 2 Cmo 343/2014-91, takto:

I. Dovolání se odmítá .

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 16. prosince 2014, č. j. 2 Cmo 343/2014-91, k odvolání žalovaného potvrdil usnesení ze dne 18. července 2014, č. j. 13 Cm 1439/2012-85, jímž Krajský soud v Českých Budějovicích odmítl jako opožděné námitky žalovaného proti směnečnému platebnímu rozkazu ze dne 31. srpna 2012, č. j. 13 Cm 1439/2012-15.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný tzv. blanketní dovolání.
Nejvyšší soud dovolání žalovaného podle ustanovení § 243c odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (dále jen o. s. ř. ), odmítl jako nepřípustné.
Již v usnesení ze dne 22. ledna 2014, sp. zn. 29 Cdo 2437/2013, uveřejněném pod číslem 42/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, totiž formuloval a odůvodnil závěr, že proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil nebo změnil usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí námitek proti směnečnému platebnímu rozkazu pro opožděnost, není dovolání podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. f) o. s. ř. objektivně přípustné, když mimořádným opravným prostředkem, jenž v takovém případě slouží k prověření správnosti rozhodnutí odvolacího soudu, je žaloba pro zmatečnost podle ustanovení § 229 odst. 4 o. s. ř.
Přípustnost dovolání přitom nezakládá ani nesprávné poučení poskytnuté účastníkům odvolacím soudem v písemném vyhotovení napadeného rozhodnutí (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001 a ze dne 27. června 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněná pod čísly 73/2001 a 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně 30. července 2015 JUDr. Petr G e m m e l předseda senátu