29 Cdo 2864/2008
Datum rozhodnutí: 24.09.2008
Dotčené předpisy: § 237 odst. 2 písm. a) předpisu č. 99/1963Sb.




29 Cdo 2864/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Petra Šuka v právní věci žalobce F. p. v., , zastoupeného JUDr. R. T., advokátem, , proti žalovanému R. S., , zastoupenému JUDr. L. G., advokátkou, , o zaplacení částky 30.547,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 31 C 155/2005, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 10. ledna 2008, č. j. 38 Co 451/2006-41, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 4.076,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Brně v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání žalovaného potvrdil rozsudek pro uznání ze dne 8. srpna 2006, č. j. 31 C 155/2005-24, jímž Městský soud v Brně uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 30.547,- Kč s 6,5% úrokem z prodlení od 5. dubna 2002 do zaplacení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, požaduje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu i soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalobce považuje dovolání za nepřípustné a rozhodnutí soudů nižších stupňů za správná.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti rozsudku upravuje ustanovení § 237 o. s. ř.

Podle ustanovení § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. dovolání podle odstavce l není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 20.000,- Kč a v obchodních věcech 50.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Předmětem sporu je v dané věci vrácení náhrady vyplacené žalobcem za pojištěný vklad na termínovaném účtu žalovaného, neboť v době vyplacení náhrady pohledávka žalovaného z vkladu zanikla v důsledku započtení. Smlouva o zřízení a vedení termínovaného účtu je smlouvou o vkladovém účtu uzavřenou podle § 716 obchodního zákoníku. Tato smlouva je přitom obchodním závazkovým vztahem bez ohledu na povahu účastníků [§ 261 odst. 3 písm. d) obchodního zákoníku].

Jelikož dovoláním napadeným výrokem bylo v obchodní věci (k tomu srov. např. důvody rozsudku Nejvyššího soudu uveřejněného pod číslem 16/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč, Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání odmítl podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. jako nepřípustné.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalovanému vznikla povinnost hradit žalobci jeho náklady řízení. Náklady dovolacího řízení vzniklé žalobci sestávají z odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení) určené podle vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále též jen vyhláška). Podle ustanovení § 3 odst. 1 bodu 4, § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky činí odměna částku 3.125,- Kč. Spolu s náhradou hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve výši 300,- Kč a náhradou za 19% daň z přidané hodnoty ve výši 651,- Kč tak náleží žalobci 4.076,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 24. září 2008

JUDr. Hana G a j d z i o k o v á

předsedkyně senátu