29 Cdo 269/2016
Datum rozhodnutí: 28.01.2016
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř., § 229 odst. 1 písm. f) o. s. ř.



29 Cdo 269/2016
U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobkyně Českomoravské záruční a rozvojové banky, a. s. , se sídlem v Praze 1, Jeruzalémská 964/4, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 44848943, zastoupené Mgr. Martinem Štuksou, advokátem, se sídlem v Praze 4, Kaplická 1037/12, PSČ 140 00, proti žalovaným 1) J. Č., a 2) Ing. V. V., oběma zastoupeným Mgr. Tomášem Uherkem, advokátem, se sídlem v Praze 9, Jandova 208/8, PSČ 190 00, o zaplacení částky 5.149.518,47 Kč s postižními právy ze směnky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 23 Cm 497/2011, o dovolání žalovaných proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 23. září 2015, č. j. 5 Cmo 350/2015-219, takto:

Dovolání se odmítá .

Odůvodnění:

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 4. srpna 2015, č. j. 23 Cm 497/2011-213, jímž Městský soud v Praze odkazuje na ustanovení § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) zastavil řízení v rozsahu částky 18 Kč s 6% úrokem od 6. srpna 2010 do zaplacení, dále v rozsahu částky 5.872,01 Kč s 6% úrokem od 29. prosince 2010 do zaplacení a v rozsahu částky 815.510,46 Kč s 6% úrokem od 12. srpna 2011 do zaplacení.
Proti usnesení odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, které Nejvyšší soud odmítl jako nepřípustné podle ustanovení § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
Učinil tak proto, že tzv. zmatečnostní vada řízení není způsobilým dovolacím důvodem a její posouzení tudíž přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 o. s. ř. nezakládá (srov. shodně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. listopadu 2013, sen. zn. 29 NSČR 84/2013).
Dovolací námitky přitom spočívají jen na argumentaci, že soud prvního stupně byl při rozhodování o částečném zastavení řízení nesprávně obsazen (když označené usnesení místo soudce vydal jeho asistent), která vystihuje zmatečnostní vadu řízení ve smyslu ustanovení § 229 odst. 1 písm. f) o. s. ř. (k tomu srov. např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. srpna 2015, sp. zn. 21 Cdo 1357/2014).
O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval (k tomu srov. závěry usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2002, sp. zn. 20 Cdo 970/2001, uveřejněného pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Rozhodné znění občanského soudního řádu pro dovolací řízení (do 31. prosince 2013) se podává z bodu 2., části první, článku II zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.
Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. ledna 2016
JUDr. Jiří Zavázal předseda senátu