29 Cdo 2676/2010
Datum rozhodnutí: 22.02.2011
Dotčené předpisy: § 218 písm. c) o. s. ř., § 243b odst. 5 o. s. ř.




29 Cdo 2676/2010

U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně doc. JUDr. Ivany Štenglové a soudců Mgr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce R. P. , zastoupeného JUDr. Karlem Fořtlem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, nám. Přemysla Otakara II. č. 10/6, proti žalované R. E. P. , zastoupené Mgr. Davidem Řezníčkem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 20/3, PSČ 370 01, o uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu obchodního podílu, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 351/2008, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 1. dubna 2010, č. j. 14 Cmo 443/2009-207, takto:

Dovolání se odmítá .

O d ů v o d n ě n í:

Napadeným usnesením potvrdil odvolací soud usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 30. června 2009, č. j. 13 cm 351/2008-198, kterým tento soud zamítl námitku žalované, týkající se nedostatku pravomoci a místní příslušnosti Krajského soudu v Českých Budějovicích.
Proti usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, v němž co do jeho přípustnosti odkázala na ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ).
Dovolání není přípustné.
Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.
Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o.s.ř..
Přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. nepřichází v úvahu, neboť usnesení o nedostatku pravomoci a místní příslušnosti není rozhodnutím ve věci samé. Ustanoveními § 238, 238a a § 239 o. s. ř. není přípustnost dovolání rovněž založena, neboť rozhodnutí odvolacího soudu potvrzující rozhodnutí soudu prvního stupně o nedůvodnosti námitky nedostatku pravomoci a místní příslušnosti soudu nelze podřadit žádnému z tam taxativně vyjmenovaných případů.
Nejvyšší soud proto dovolání, aniž nařídil jednání (§ 243a odst. 1 věta první o.s.ř.), podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodl, protože jeho rozhodnutím řízení nekončí.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. února 2011 doc. JUDr. Ivana Š t e n g l o v á předsedkyně senátu