29 Cdo 2635/2016
Datum rozhodnutí: 31.01.2017
Dotčené předpisy: § 243c o. s. ř., § 9 odst. 7 předpisu č. 549/1991Sb.



29 Cdo 2635/2016


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Zavázala a soudců JUDr. Petra Gemmela a JUDr. Filipa Cilečka v právní věci žalobkyně DOCTUS s. r. o. , se sídlem v Praze 3, Jeseniova 1541/146, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 61460036, zastoupené JUDr. Tomášem Nevečeřalem, advokátem, se sídlem v Praze 2, Vinohradská 404/19, PSČ 120 00, proti žalovaným označeným jako všichni dědici po zemřelé M. H. , zemřelé 25. dubna 2013, o zaplacení částky 3.000.000 Kč s postižními právy ze směnky, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 30 Cm 165/2015, o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 5. února 2016, č. j. 5 Cmo 36/2016-28, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobou doručenou Městskému soudu v Praze dne 29. června 2015 se žalobkyně (DOCTUS s. r. o.) domáhala vůči žalovaným (neznámým dědicům zemřelé M. H.) zaplacení částky 3.000.000 Kč s 6% úrokem od 1. července 2012 do zaplacení a směnečné odměny ve výši 10.000 Kč.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 11. listopadu 2015, č. j. 30 Cm 165/2015-17, podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, řízení zastavil pro nezaplacení soudního poplatku. Usnesení bylo zástupci žalobkyně doručeno dne 16. listopadu 2015.
Usnesením ze dne 15. prosince 2015, č. j. 30 Cm 165/2015-20, Městský soud v Praze rozhodl, že po právní moci tohoto usnesení bude žalobkyni vrácen zaplacený soudní poplatek ve výši 150.500 Kč.
Soud prvního stupně odkazuje na ustanovení § 9 odst. 7 a § 10 odst. 1 zákona o soudních poplatcích uzavřel, že žalobkyně uhradila soudní poplatek (poštovní poukázkou) až poté, kdy usnesení o zastavení řízení nabylo právní moci a řízení bylo tedy již pravomocně skončeno (usnesení o zastavení řízení nabylo právní moci dne 2. prosince 2015, částka odpovídající soudnímu poplatku však byla připsána na účet soudu až dne 3. prosince 2015). Soudní poplatek z podané žaloby tak byl zaplacen bez právního důvodu a soud rozhodl o jeho vrácení žalobkyni.
Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 5. února 2016, č. j. 5 Cmo 36/2016-28, k odvolání žalobkyně usnesení soudu prvního stupně o vrácení soudního poplatku potvrdil.
Odvolací soud přitom zdůraznil, že předpokladem postupu podle ustanovení § 10 odst. 7 (správně § 9 odst. 7) zákona o soudních poplatcích (podle kterého soud zruší usnesení o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, je-li poplatek zaplacen nejpozději do konce lhůty k odvolání proti tomuto usnesení) je to, že soudní poplatek bude složen u soudu nejpozději poslední den lhůty pro podání odvolání proti usnesení o zastavení řízení. Jelikož v dané věci žalobkyně nehradila soudní poplatek v hotovosti, nýbrž bezhotovostní formou (prostřednictvím provozovatele poštovních služeb), bylo možné soudní poplatek považovat za zaplacený až dnem, kdy byly peněžní prostředky připsány na účet soudu prvního stupně. K tomu však v posuzovaném případě došlo až 3. prosince 2015, tedy již po právní moci usnesení o zastavení řízení.
Dovolání žalobkyně proti usnesení odvolacího soudu, jež mohlo být přípustné jen podle ustanovení § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení § 243c odst. 1 a 2 o. s. ř.
Učinil tak proto, že dovolatelkou zpochybněné právní posouzení věci odvolacím soudem co do závěru, že poplatková povinnost účastníka řízení v případě úhrady soudního poplatku prostřednictvím bezhotovostního převodu je splněna až dnem připsání platby na účet soudu zcela odpovídá závěrům přijatým Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 8. listopadu 2016, sp. zn. 32 Cdo 3616/2016, jakož i ustálené rozhodovací praxi Ústavního soudu (k tomu srov. např. usnesení ze dne 23. března 2016, sp. zn. III. ÚS 2865/15 a judikaturu tam citovanou).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být podle ustanovení § 243f odst. 3 věty druhé o. s. ř. odůvodněn.
Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. ledna 2017

JUDr. Jiří Z a v á z a l
předseda senátu