29 Cdo 2539/2007
Datum rozhodnutí: 30.04.2009
Dotčené předpisy:





29 Cdo 2539/2007


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Gemmela a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a Mgr. Jiřího Zavázala v právní věci žalobkyně S. s. r. o., zastoupené JUDr. M. H., advokátem, proti žalovanému JUDr. V. P., advokátu, jako správci konkursní podstaty úpadce Z. d. P. v likvidaci , o vyloučení nemovitostí ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce, vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 549/2005, o dovolání žalovaného proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. ledna 2007, č. j. 15 Cmo 189/2006-69, ve znění opravného usnesení ze dne 2. dubna 2007, č. j. 15 Cmo 189/2006-77, takto:


I. Dovolání se odmítá.


II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 3.034,50 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jejího zástupce.


O d ů v o d n ě n í :


Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 25. ledna 2007, č. j. 15 Cmo 189/2006-69, ve znění opravného usnesení ze dne 2. dubna 2007, č. j. 15 Cmo 189/2006-77, potvrdil rozsudek ze dne 7. června 2006, č. j. 13 Cm 549/2005-46, jímž Krajský soud v Českých Budějovicích - odkazuje na ustanovení § 19 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání - vyloučil ze soupisu majetku konkursní podstaty úpadce ve výroku uvedené nemovitosti (dále jen sporné nemovitosti ).


Odvolací soud - vycházeje z rozhodnutí Ústavního soudu ÚS 107/97 (jde o nález Ústavního soudu ze dne 21. ledna 1998, sp. zn. I. ÚS 107/1997, uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 10, ročníku 1998, části I., pod pořadovým číslem 7) - shledal neopodstatněnou námitku žalovaného, podle níž se žalobkyně nemohla stát oprávněnou osobou. Přitom uzavřel, že nároky na vydání podílu podle zákona č. 42/1992 Sb. jsou pohledávkami, které lze smluvně převádět na jiné osoby. Majetkové podíly členů úpadce vyplývající z jeho transformace zůstaly ve vlastnictví těchto členů, omezena byla pouze jejich dispozice s nimi ve prospěch družstva. Tyto majetkové podíly se po transformaci úpadce nestaly členským vkladem a nemohly se tak stát předmětem vypořádacího podílu. Předmětem vypořádacího podílu se stal pouze členský vklad ve výši 30.000,- Kč, jak určily stanovy úpadce. Skutečnost, že společně s majetkovým podílem vyplývajícím z transformace úpadce jeho členové postoupili žalobkyni i pohledávku představující splacený členský vklad, nečiní smlouvy o postoupení pohledávek neplatnými, když tato skutečnost může způsobit jejich neplatnost pouze v části, která představuje členský vklad, jenž mohl být postoupen pouze ve výši vypořádacího podílu .


Jelikož postoupené pohledávky představující majetkový podíl členů úpadce a pohledávky osob, které nebyly členy úpadce, činily celkem 10,991.721,- Kč a úpadce žalobkyni jako oprávněné osobě vydal sporné nemovitosti v hodnotě 10,915.013,- Kč, shledal odvolací soud požadavek na vyloučení sporných nemovitostí ze soupisu majetku konkursní podstaty po právu.


Dovolání žalovaného proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, které mohlo být přípustné pouze podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), Nejvyšší soud jako nepřípustné podle ustanovení § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.


Učinil tak proto, že právní posouzení věci odvolacím soudem, jehož správnost byla dovoláním zpochybněna, odpovídá závěrům formulovaným Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne 2. března 1999, sp. zn. 29 Cdo 1929/98, uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 6, ročník 1999, pod číslem 53 a v důvodech rozsudku ze dne 24. února 2009, sp. zn. 29 Cdo 2695/2008 (posledně zmíněné rozhodnutí bylo vydáno v řízení vedeném vůči témuž žalovanému, přičemž dovolání žalovaného založené mimo jiné na týchž argumentech jako v projednávané věci bylo shledáno nedůvodným).


Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalovanému vznikla povinnost hradit žalobkyni její náklady řízení. Náklady dovolacího řízení vzniklé žalobkyni sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem za řízení v jednom stupni (za dovolací řízení) určené podle ustanovení § 8, § 14 odst. 1, § 15 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb. v částce 2.250,- Kč a z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a s připočtením náhrady za 19% daň z přidané hodnoty činí 3.034,50 Kč.


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.


V Brně dne 30. dubna 2009


JUDr. Petr Gemmel


předseda senátu