29 Cdo 2472/2008
Datum rozhodnutí: 27.01.2010
Dotčené předpisy: § 239 odst. 3 o. s. ř., § 43 odst. 2 o. s. ř., § 243b odst. 2 bod věta před středníkem o. s. ř.




29 Cdo 2472/2008

U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Filipa Cilečka v právní věci žalobce
Z. I.
, , zastoupeného JUDr. E. V., advokátem, o incidenční žalobě, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 34 Cm 85/2005, o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. listopadu 2007, č. j. 5 Cmo 119/2007-66, takto:


I. Dovolání
se zamítá
.

II. Žalobce
nemá právo
na náhradu nákladů dovolacího řízení.


O d ů v o d n ě n í :


Krajský soud v Brně usnesením ze dne 5. února 2007, č. j. 34 Cm 85/2005-57, odkazuje na ustanovení § 43 odst. 2 občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ), odmítl podání žalobce ze dne 12. srpna 2005.

V odůvodnění rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že z podání žalobce ze dne 12. srpna 2005 nebylo možno dovodit, proti komu žaloba směřuje a čeho se žalobce domáhá. Proto žalobce vyzval usnesením ze dne 4. září 2006, č. j. 34 Cm 85/2005-17, k doplnění žaloby a odstranění vad s poučením, o jaké náležitosti a skutečnosti má být žaloba doplněna a vady odstraněny.

Ani po doplnění žaloby podáním z 28. září 2006 nebyly vady žaloby odstraněny, neboť z ní především nevyplývá, kdo má být žalovaným. V záhlaví doplněného podání žalobce uvedl, že jde o konkurs na P., a. s., se v závěru podání žádá splnění pohledávky vůči a. s.P. N. . Nelze tedy dovodit, zda žalovanou je P., a. s., správce konkursní podstaty této úpadkyně či jiný subjekt. Žaloba ani její doplnění dále neobsahuje žalobní požadavek, jak má být soudem rozhodnuto, kdy a v jaké výši žalobce přihlásil pohledávku do konkursu, zda byla tato pohledávka přezkoumána či nikoli a kdo, kdy a jak pohledávku popřel, nehledě na to, že není zřejmé, zda byla popřena pravost, výše nebo pořadí pohledávky. K výzvě, aby uvedl, zda a kdy byl vyzván k uplatnění pohledávky u soudu a kdy předmětnou výzvu obdržel, se žalobce vůbec nevyjádřil.

Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalobce v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně.

Odvolací soud uvedl, že tvrzení v žalobě jsou natolik nesouvislá a zmatená, že z nich je možné dovodit jen to, že se týkají konkursu na majetek úpadkyně P.í, a. s., a že by mohlo jít o incidenční žalobu. Ani po doplnění žaloby v odvolání, v němž žalobce uvedl, že se týká konkursu na úpadkyni Pojihlaví, a. s. Němčičky s tím, že jeho pohledávka byla zamítnuta 10. června 2006 (správně 2004) správcem konkursní podstaty Mgr. J. P. nelze s jistotou určit, zda žalovaným je přímo úpadkyně nebo správce konkursní podstaty. Shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že není zřejmé, po kom a čeho se žalobce domáhá.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž rekapituluje závěry odvolacího soudu, odkazuje na svá předchozí podání ve věci a přiloženou kopii usnesení soudu prvního stupně s barevně zatrženou specifikací pohledávek na straně 3 a původní seznam přihlášených pohledávek s pořadovým číslem 418 , shrnuje své nároky vůči P., a. s., zastoupené Mgr. J. P. jako správcem konkursní podstaty.

Dovolání je přípustné podle ustanovení § 239 odst. 3 o. s. ř., není však důvodné.

Podle ustanovení § 242 odst. 3 o. s. ř. je dovolací soud při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu vázán uplatněnými dovolacími důvody a jejich obsahovým vymezením.

Dovolatel neuvádí, který z dovolacích důvodů uplatňuje a v čem spatřuje nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu. Obsahem dovolání jsou tvrzení, která již dovolatel uvedl ve svých předchozích podáních. Závěr odvolacího soudu, podle něhož podání ze dne 12. srpna 2005 nebylo přes výzvu soudu řádně opraveno a doplněno a z toho důvodu nebylo možno v řízení pokračovat, nezpochybnil.

Jelikož dovolatel neuvedl důvody, pro které považuje rozhodnutí odvolacího soudu za nesprávné a Nejvyšší soud neshledal ani jiné vady, k jejichž existenci u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 věta druhá o. s. ř.), dovolání podle ustanovení § 243b odst. 2 věty před středníkem o. s. ř. zamítl.

Doplnil-li dovolatel dovolání podáním ze dne 27. května 2008, nebylo k tomuto podání přihlédnuto, neboť se tak stalo po uplynutí lhůty k dovolání (§ 241b odst. 3 a § 242 odst. 4 o. s. ř.).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř., když dovolání žalobce bylo zamítnuto a žalovaného žalobce neoznačil.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 27. ledna 2010


JUDr. Hana G a j d z i o k o v á
předsedkyně senátu