29 Cdo 2372/2008
Datum rozhodnutí: 24.06.2008
Dotčené předpisy: § 240 předpisu č. 99/1963Sb., § 241b odst. 3 předpisu č. 99/1963Sb.




U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Petra Gemmela a Mgr. Filipa Cilečka v právní věci žalobce D. D. , , zastoupeného JUDr. V. F., advokátem, , proti žalované S. k., v. o. s., , jako správkyni konkursní podstaty úpadce S., státního podniku v likvidaci, , zastoupené JUDr. I. T., advokátkou, , o určení pravosti pohledávek, vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 43 Cm 48/2002, o dovolání žalované proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 21. června 2007, č. j. 15 Cmo 70/2007-143, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 30. ledna 2007, č. j. 43 Cm 48/2002-113, ve výroku I., jímž Krajský soud v Ústí nad Labem určil pravost pohledávky žalobce za úpadcem S., státní podnik v likvidaci, ve výši 44.658,- Kč, změnil jej ve výroku II., jímž byla zamítnuta žaloba o určení pravosti pohledávky ve výši 22,109.769,- Kč tak, že určil pravost pohledávky žalobce za úpadcem ve výši 8,330.218,94 Kč a ve zbývající části zamítavý výrok potvrdil.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná tzv. blanketní dovolání, jež neobsahovalo žádné dovolací důvody. Podáním datovaným 25. ledna 2008, daným k poštovní přepravě 28. ledna 2008, žalovaná doplnila dovolání uvedením rozsahu, v němž napadá rozsudek odvolacího soudu, a důvodů, pro které považuje právní posouzení věci za nesprávné, s návrhem, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil.

Podle ustanovení § 240 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ) účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení (odstavec 1). Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (odstavec 2). Lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání, nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení (odstavec 3).

Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241 o. s. ř., běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto (§ 241b odst. 3 o. s. ř.).

Nejvyšší soud již v usnesení uveřejněném pod číslem 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek formuloval a odůvodnil závěr, že tzv. blanketní dovolání může být doplněno o údaj o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, jen do uplynutí dovolací lhůty. Dovolání, které nebylo o uvedené náležitosti doplněno v propadné (prekluzivní) lhůtě určené v ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř., Nejvyšší soud podle ustanovení § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítne, přičemž nemůže přihlížet ani k pozdějšímu doplnění dovolání.

Od výše uvedených závěrů nemá Nejvyšší soud důvod se odchýlit ani v projednávané věci.

Jak se podává z obsahu spisu, rozsudek odvolacího soudu obsahující řádné poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání i soudu, u něhož se podává, byl zástupkyni žalované doručen dne 23. července 2007 (srov. doručenku u č. l. 146). Žalovaná proti tomuto rozhodnutí podala dne 21. září 2007 tzv. blanketní dovolání, v němž pouze uvedla, že podává dovolání prostřednictvím svého právního zástupce. Následně podáním datovaným 25. ledna 2008, jež bylo dáno k poštovní přepravě 28. ledna 2008, dovolání doplnila uvedením rozsahu, v němž napadá rozsudek odvolacího soudu, důvodů, pro které považuje právní posouzení věci za nesprávné a dovolacího návrhu.

Bylo-li rozhodnutí odvolacího soudu, obsahující správné a úplné poučení o dovolání (srov. ustanovení § 240 o. s. ř.), doručeno zástupkyni žalované 23. července 2007 (viz doručenka u č.l. 146), uplynula lhůta k podání dovolání určená ustanovením § 240 odst. l větou první o. s. ř. v pondělí 24. září 2007, neboť poslední den dvouměsíční lhůty připadl na neděli (srov. § 57 odst. 2 o. s. ř.). Doplnila-li zástupkyně žalované na výzvu soudu prvního stupně dovolání o dovolací důvody až podáním datovaným 25. ledna 2008 (podaným na poštu k přepravě 28. ledna 2008), učinila tak po uplynutí propadné lhůty k odstranění vad dovolání podle ustanovení § 241b odst. 3 věty první o. s. ř. Na uvedeném závěru ničeho nemění ani to, že soud prvního stupně nesprávně dovolatelku k doplnění dovolání vyzval.

Nejvyšší soud proto dovolání jako nezpůsobilé zahájit dovolací řízení podle ustanovení § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 25a zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. prosince 2007, když dovolání žalované bylo odmítnuto a podle uvedeného ustanovení ve sporu o pravost, výši nebo pořadí popřených pohledávek nemá žádný z účastníků proti správci právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. června 2008

JUDr. Hana G a j d z i o k o v á

předsedkyně senátu