29 Cdo 2354/2007
Datum rozhodnutí: 22.07.2009
Dotčené předpisy:





29 Cdo 2354/2007


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Ivany Štenglové a Mgr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelky E. s. r. o., zastoupené JUDr. M. B., Ph.D., advokátem, za účasti S., družstva, zastoupeného Mgr. J. Ř., advokátkou, , o určení neplatnosti prohlášení navrhovatelky o vkladu nemovitosti do základního kapitálu družstva a neplatnosti usnesení členské schůze družstva, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 9 Cm 61/2002, o dovolání družstva proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 7. listopadu 2006, č. j. 5 Cmo 318/2006-255, takto:


I.Dovolání se odmítá.


II. S., družstvo je povinno zaplatit navrhovatelce na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 7.497,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám jejího zástupce.


O d ů v o d n ě n í :


S.družstvo (dále jen družstvo ) podalo dovolání proti výrokům v záhlaví označeného usnesení, jimiž Vrchní soud v Olomouci potvrdil usnesení ze dne 16. června 2005, č. j. 9 Cm 61/2002-147, kterým Krajský soud v Brně rozhodl, že prohlášení navrhovatelky ze dne 30. dubna 2002 o vkladu nemovitostí uvedených ve výroku do základního kapitálu družstva (dále jen prohlášení o vkladu ), je neplatné a že usnesení členské schůze družstva, kterým se přijímá nepeněžitý členský vklad navrhovatelky do kapitálu družstva, je neplatné.


Dovolatel namítá, že je dán dovolací důvod podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. ), tedy, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Má za to, že prohlášení o vkladu není postiženo vadou, způsobující jeho neplatnost, a usnesení členské schůze družstva je bezvadným právním úkonem, na jehož základě došlo ke vkladu předmětných nemovitostí do základního kapitálu družstva. Nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu o neplatnosti prohlášení o vkladu pro jeho neurčitost a nesrozumitelnost. Namítá, že výklad stanov družstva provedený odvolacím soudem o povinnosti složit při vstupu do družstva vklad pouze ve výši 10.000,- Kč, není správný. Určují-li stanovy výši základního členského vkladu částkou 10.000,- Kč, neznamená to, že by se uchazeč o členství nemohl podílet na základním kapitálu družstva i vyšším vkladem. Jde o stanovení nejnižší výše vkladu. Z usnesení členské schůze družstva pak zcela jasně vyplývá, že družstvo nabídku nepeněžitého vkladu navrhovatelky a v jaké výši přijalo.


Navrhovatelka považuje rozhodnutí odvolacího soudu za správné a dovolání za nepřípustné.


Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé může být přípustné jen podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) a c) o. s. ř. O případ uvedený pod písmenem b) nejde a důvod založit přípustnost dovolání podle písmene c) Nejvyšší soud nemá.


Je tomu tak proto, že závěr odvolacího soudu o neplatnosti prohlášení o vkladu pro neurčitost a nesrozumitelnost a v důsledku toho i neplatnosti rozhodnutí členské schůze o přijetí vkladu do základního kapitálu družstva nečiní rozhodnutí odvolacího soudu zásadně právně významným, neboť jde o posouzení konkrétních právních skutečností, jež závisí na konkrétních okolnostech a které má význam jen pro projednávanou věc. Nejvyšší soud je přitom neshledává ani rozporným s hmotným právem (§ 37 odst. 1 občanského zákoníku, § 242 odst. 1 obchodního zákoníku). Proto dovolání jako nepřípustné odmítl [§ 243b odst. 5, § 218 písm. c) o. s. ř.].


Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ř., když dovolání družstva bylo odmítnuto a vznikla mu povinnost nahradit navrhovatelce náklady dovolacího řízení. Náklady dovolacího řízení sestávají ze sazby odměny za zastupování advokátem v částce 6.000,- Kč podle ustanovení § 8, § 7 písm. g), § 10 odst. 3, § 14 odst. 1, § 15, § 17 a § 18 odst. 1 vyhlášky č. 484/2000 Sb., ve znění účinném od 1. září 2006, z náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (vyjádření k dovolání) podle ustanovení § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném k témuž datu, a z náhrady za 19% daň z přidané hodnoty ve výši 1.197,- Kč.


Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.


Nesplní-li povinné, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.


V Brně dne 22. července 2009


JUDr. Hana G a j d z i o k o v á


předsedkyně senátu